Parazit

Tak tohle je ten vychvalovaný, téměř geniální thriller? Od Džun-ho Ponga jsem nikdy nic neviděl, ale podle ohlasů jsem byl připraven na superbombu. Dočkal jsem se snímku s několika vyšinutými, ale mnoha nepravděpodobnými situacemi, které jsou v Asii dost časté. Jsem ochoten dát 70%, ale ani o ťuk víc. (06.11.2023)

Kličová událost košického Art Film Festu samozřejmě z fleku vyprodala největší sál festivalu. Já si trošku připadal jak na csfd projekci, vedle mě freddy, za mnou pan hnědý, před hajzlem seznamení s dalším csfd drakem. Joon-ho Bong je master, protože dokáže míchat žánry, které by leckoho ani nenapadlo hodnit do jedný míchačky, co začíná jako komedie, pokračuje jako sociální drama a končí thrillově. Scénář originálnější než multikino v iglů, nuda vyfakovaná daleko od filmu, nebyl záběr, kdybych si zívnul. Režie působí naprosto sebejistě a výborně pomáhá s vyprávěním i s prolínajícímy žánry. Joon-ho Bong si prostě hraje se žánry, s dějem, s postavama a mě ty jeho hrátky přišly filmově neskutečně fresh. Jihokorejský den na košickém arťáku se vydařil na výbornou. (21.06.2019)

Konečně divácky vděčný "divnofilm" z opačného (jindy notně cáklého) konce světa, který nikdy zbytečně netlačí na pilu kvůli efektivitě. Namísto druhoplánovitě šokujících scén si prostě jen tak zlehka plyne... ať už ve stylu rodinného dramatu, situační komedie anebo něčeho mnohem napínavějšího. S překvapivým twistem a uderným koncem! (10.10.2019)

Velmi silné 4* a mám takový pocit, že tento film bude ve mně ještě růst. V první řadě Parazit má fakt ale fakt geniální scénář, který je zároveň velice odvážný. Tohle se mohlo tak jednoduše rozsypat pod rukama a z filmu se mohla velice jednoduše stát absurdní fraška, ale díky sebevědomé režii, která přesně věděla, jaký film točí, z toho vznikl silný a nevšední divácky zážitek. Já jsem po dlouhé době viděla film, u kterého jsem neměla absolutně ponětí, kam to celé směřuje a po fakt dlouhé době můžu napsat, že jde o něco, co jsem ještě neviděla. OK, o den později jsem tu pátou hvězdu prostě přidat musela. (12.01.2020)

Mohl bych se podepsat pod to, co napsal POMO. Džun-ho Pon opět ukázal, že překvapit nepřipraveného diváka může být nejsladší filmařské zadostiučinění a rádoby nejsnazší cesta ke kultovnímu statusu. Já už jsem ale po vlně nadšených reakcí připraven byl, a byť mě ironicky podvratné vyprávění hodně bralo a vývoj v druhé polovině mé připravené já potěšil, závěr to se snahou šokovat a zaklapnout nepředvídatelně rozvržené motivy do myšlenkově objemné skládačky přepískl a nechal mě trochu zklamaného. Přesto ale hlásím vskutku netradiční divácký zážitek na pomezí více známých žánrů, jejichž vzorce si okázalý a precizní filmař ohýbá ve svůj prospěch a v mnoha scénách suverénně dostává diváka přesně tam, kde ho mít chce. Samotného mě mrzí, že jsem se mu ve finále vyprostil.. 85% (24.12.2019)