Září

Boze, konecne to mam za sebou, shlednout vsech 40 Woodyho filmu, ktere (ve chvili kdy pisu tuhle recenzi) natocil, byla bolestiva a extremne nudna kampan, jenz ze me sice udelala ultimatniho experta na Woodyho Allena, ktery muze odborne tohoto neschopneho rezisera dukladne objektivne zkritizovat (byl jsem i na jeho jazz live show), ale filmove utrpeni, kterym jsem si kvuli tomu musel projit bylo neskutecne. Ocividne jsem si nechal to nejhorsi chytre nakonec jako zlaty hreb s herci, ze kterych jsem se malem poblil a nulovou zabavnosti, abych tomu mohl svedomite napalit odpad a prohlasit, ze Woody Allen je oficialne (az na par povedenych vyjimek) ubohy, trapny, nudny a tezce prehodnoceny reziser. Fanousci muzou namitat, ale bohuzel, je to tak, Woody nikdy nebude vic, nez arogantni parodie sebe sama, nahrazujici si komplexy ze sve vysky velikosti sve filmove sbirky, a komplexy ze sve osklivosti tim, ze zaslepene nuti divaky obdivovat "kvality" jeho herectvi, reziser, jenz sve fanousky uspesne klame iluzi o bezbrehe intelektualite a vtipnosti svych filmu. Ty nejlepsi snimky z cele jeho filmografie, ktere se od nej vyplati videt a muzu jako jedine vrele doporucit jsou 4 (tedy pouhych 10%) - Cassandra's Dream, Love & Death, Sweet & Lowdown a Manhattan Murder Mystery. 0/10 (02.05.2010)

Úžasné. Chci říct, Září je velmi smutný až depresivní film, ale Woody Allen (věčný, ačkoliv často dost latentní optimista) ho stejně dokázal vybavit závěrem, ve kterém je tolik naděje, že nakonec zahřeje. Stále platí, že mám raději Allenovy komedie, nicméně Září je kousek vpravdě mistrovský. Stejně jako Jiná žena. (15.04.2014)

Mám rád Woodyho a jeho guľometnú paľbu sofistikovaných rečí a rečičiek. Takisto mám rád Woodyho vo chvíli, keď rezignuje na razantnú verbálnu akciu a vzdá hold "triviálnemu" životu, v ktorom sa síce takisto poneviera nejaký ten frustrovaný neurotik či sebestredná figúrka s nedostatkom sebaúcty, no nechŕli sarkazmy tak jedinečné, že sú za hranicou uveriteľného. September je veľmi delikátna a kultivovaná ukážka komornej drámy (a interiérového filmu bez divadelnej réžie), kde znavujúco pokojná atmosféra naplnená pochmúrnou melanchóliou slúži ako perfektný rámec pre emocionálne explozívny príbeh. Je síce úžasné vyfabulovať kopu briskných dialógov či glosovať dianie nezameniteľne cynickým spôsobom, no ešte úžasnejšie je nakrútiť film, ktorý síce nie je zábavný, zato však reflektujúci život tak brilantne a intenzívne, až človeku behá po chrbte mráz. Čechov by dal päť. (27.10.2005)

S ťažkým srdcom dávam W. Allenovi menej ako 4 hviezdy, ale nemôžem inak. U mňa rozhodne najslabšie dielko, s nicotným príbehom a s dialógmi, ktorým chýbal obvyklý Allenovský šmrnc. Len pár scén ma dokázalo vytrhnúť z celkovej nudy a letargie, hlavne v spojitosti s účinkovaním Dianne Wiest. Keby to nebolo tak dobre zahrané a s tak veľkou dávkou dobovej charizmy 80. rokov tak idem ešte nižšie. 55/100 (14.08.2016)

Woody Allen musel během vzniku tohoto filmu prožívat nejspíš hodně depresivní období, protože Září je pěkná deka. Při sledování jsem si říkal, že než strávit večer s takovou partou zoufalých, smutných a deprimovaných lidí, asi bych spáchal sebevraždu. Zoufale mi tu chybí protiváha v podobě (byť třeba sarkastického) humoru. Proti Allenovým vážným filmům většinou nic nemám, ale tohle mě opravdu minulo. (01.05.2007)