Lví král

Tam, kde jsem se měla smát, jsem se smála, tam kde jsem měla klepat nohou do rytmu jsem klepala, když se pakoníci hnali údolím, měla jsem o Simbu strach a když táta Mufasa umřel, tak jsem brečela. Všechno to funguje a přitom mám v puse zvláštní pachuť (naštěstí ne od toho svinskýho popcornu). Animace se mi líbila, byla fantasticky reálná, až jsem tomu nevěřila, hudba byla taky fajn a vlastně vůbec s celým filmem nemám žádný problém, ale nemám ten hřejivý pocit, který jsem měla u původního lvího krále, takový ten klasický disney pocit, že tohle je ta kouzelná pohádka, u které co chvíli ukníknu. A pravda, je to tak trochu (hodně) vykrádačka. (17.07.2019)

The Lion King sa nepokúša hľadať nové cesty a skrátka vsádza na to, čo zabralo minule, čo dospelí diváci a znalci originálu chcú vidieť a čo na ich potomkov zaberie rovnako dobre ako kedysi na nich samotných. Ideálne totiž oslovuje dve divácke generácie – tá najmladšia ho vidí prvýkrát, tá o štvrť storočia staršia si ho užíva kvôli tomu, že v nej nájdu presne to, čo sa im páčilo na tej starej. A v kine si to tak užijú rodičia s deťmi na sto percent. Príbeh Levieho kráľa je asi najvážnejší z disneyoviek, ktoré sa dočkal CGI verzie, nanešťastie nikomu nedošlo, že ukecaná a rozospievaná fauna môže vyzerať zaujímavo a zábavne v animáku, ale nie pri takomto poňatom rozprávaní. (1.9.2022) (02.09.2022)

Aneb jak skloubit epesní facelift s totálním vopruzem. Poznámka k lokalizaci: český dabing je fajn, zato písničky jsou k nepřežití - hodně k nepřežití (pokud to pouštíte mláďatům, je to asi jedno). Půl hodiny navíc - PROČ? Vleče se to jako ušlapaný lev (takže vůbec). Novinky proti originálu? Putující chomáč chlupů je OK. Vizuál každým záběrem uchvacuje, kór když si člověk uvědomí, že je kompletně animovaný. I tady ale nastávají bizarní situace. Nejlépe to vystihuje scéna, v níž se začne rvát lev s lvicí, oba strašlivě řvou (jako skutečná zvířata)... a do toho zničehonic začnou mluvit lidskými hlasy a chichotat se jako retardovaní puberťáci. Křeč. Dokud zvířata jen tak někde stojí / leží / chodí a komentují věci kolem, pak to docela jde, i když má člověk pocit, že kouká na zvláštní dokument o afrických zvířatech (nikoliv na remake legendárního filmu). Absence mimiky i dalších rozlišovacích prostředků - mělo to být realističtější? Je, ale proč, když jde o emocionální příběh se spoustou šaškujících zvířátek? Odpadá mnoho původního humoru, jelikož "realistická" zvířata některé věci samozřejmě nemohou provádět. Problém je to o to větší, že s ničím novým nikdo nepřišel. Favreau režíroval už jednu předělávku Disney animáku - podstatně lepší Knihu džunglí. Byla pestřejší, nápaditější, kratší a mluvící zvířata dávala větší smysl, jelikož měl lidského ústředního hrdinu, který byl přírodou vychován a komunikoval s ní. Lví král bývá doporučován těm, kteří neviděli původní film. Jen tedy nevím, proč nedoporučit právě ten původní film, že jo. (12.01.2024)

Kdo znají původní verzi budou mírně zklamáni a půjdou s hodnocením dolů. Dokonalý film nelze dokonale zopakovat. Režisér se scénáristou jdou až na drobné odchylky krůček po krůčku vyšlapanou cestou s původním snímkem. Bohužel se nám tu nějak vytratila fantazie, kouzlo a hlavně hravost, který Lví král měl. Vizuální efekty byly skvělé, někdy i připomínalo dokonalé přírodovědné snímky z BBC nebo National Geographic a člověk byl okouzlen krásou přírody i když to byla vizuální iluze. Dále byl snímek zbytečně dlouhý, zejména pro mladší obecenstvo, původní verze byla o dost kratší a bylo to celkem znát. Finální souboj byl oproti předchozí verzi značně nepřehledný, Simba místy vůbec nebyl. Suma sumárum s přihlédnutím na připomenutí pocitu před cca 25 lety kdy jsem Lvího krále poprvé shlédl nemohu dát méně než 4 hvězdy, ač jsem čekal více. Remake Knihy džunglí se režisérovi povedl více "důstojně". (18.07.2019)

Guse Van Santa jsme kdysi za otrocký remake Psycha tepali, ale Disneymu budeme tleskat. Inu, budiž. Ale i kdybych se smířil s "pouhým" updatem (jedna nápaditější scéna s hovniválem, ač milá, to rozhodně neospravedlní), výsledek zanechává podivnou pachuť. Jde o poměrně zvláštní tvůrčí rozhodnutí udělat vizuálně realistický film, který v dobré třetině záběrů vypadá jako dokument, a doplnit ho o mluvící zvěř a rozjuchané písničky. Působí to jako prazvláštní patvar, který nechce pořádně nakročit ani na jednu stranu. První půle je díky tomu emocionálně vyprázdněná, protože i když herci hodně čarují hlasem, zvířata působí většinou ve výrazivu netečně. Hodně se to zvedne s příchodem Timona a Pumby, kde se konečně autoři trochu uvolní (hlavně v písni In the Jungle, the mighty jungle), ale pak dojde na osudové znovu setkání s Nalou (které tu z nějakého důvodu působí neupřímně uspěchaně) a je v podstatě konec. Ve chvíli, kdy běží Simba domů za vizuální montáže z National Geographic a do toho mu zpívá Beyoncé ve mně něco téměř umřelo. A pak... pak už všechno bylo jedno. Jako technologické demo je nový Lví král jednoznačně fascinující. Ale buď to mělo být více stylizované, aby písně a vůbec dialogy nepůsobily jako pěst na oko, nebo naopak ještě umírněnější. Takhle jsem se většinu času cítil dost nekomfortně, protože jsem sledoval něco hodně nepřirozeného. Úplně stejný pocit mám při pohledu na plastickou Nicole Kidman v Sedmilhářkách, ale tam jde o jeden element, kdežto tady na tom stojí celá podívaná. 50% P.S. Přijde mi trochu nefér, že u režie není uveden i Rob Minkoff, když remake řadu scén z jeho originálu vykrádá doslovně i formou záběrování. (26.07.2019)