Lví král

// Takhle, původní Lví král je moje srdcovka, protože daddy issues, každopádně geniální film, na kterém de facto není co zlepšit. A když na něm není co zlepšit, rozhodli se tvůrci nové verze, že ten originál prostě 1:1 zkopírují, přidají na realismu zvířat a prostředí, seženou nové boží hlasové obsazení a pošlou to do kin v té "vyděláme miliardu za dva týdny" exkluzivní Disney verzi pro rok 2019. Vadí mi to? Ne, pořád jsem si v kině pobrečel jako malý kluk, písničky mi na Spotify jely tři dny a jsem schopen přijmout, že budou existovat filmy dva a mé future děti si budou moct vybrat, který se jim líbí víc. Zároveň ale nedám víc jak 8/10, protože největší zásluhu na tom všem mají pořád tvůrci filmu z roku 1994, a já jim to nechci upírat. Takže tak. ♫ ♩ "Can you feel..." (18.07.2019)

Esence sterility. (pře)Nádherná. A naprosto zbytečná. Zajímalo by mě v čem spočívala Favreauova úloha jakožto režiséra. Nemohlo to být více než v rozeslání dvou hromadných mailů; jednom na herce "pusťte si Lvího krále a namluvte/nazpívejte to samé" a druhém na ty tisícovky nádeníků za renderujícími počítači "pusťte si Lvího krále, odpusťe si emoce v tvářích a jinak udělejte za pomoci CGI nemlich to samé a za pár let mi nasdílejte výsledek". Tady není byť jen snítko invence, žádná interpretace a o klidně jen jednom jediném nápadu z vlastní hlavy si můžeme nechat tak akorát zdát. Na druhou stranu pozlátko je to natolik opojné a původní látka/hudba natolik nosná, že když už na to musíte s ratolestmi, tak aspoň nejde o úplnou ztrátu času. (02.08.2019)

Animátoři odvedli z hlediska autentického ztvárnění živých tvorů a přírody výbornou práci, takže animace je naprosto úchvatná a spousta záběrů vypadá jak z přírodopisných dokumentů. Potíž je v tom, že Lví král není dokumentem z africké savany, ale muzikálem od Disneyho, v němž ta zvířata mluví a zpívají, což se s foto-realistickou animací dost intenzivně nesnese. V zájmu dosažení co největší věrohodnosti byla navíc zvířecím hrdinům odejmuta veškerá "lidská" mimika, následkem čehož je jediným nositelem emocí v jejich dialozích hlas jejich dabérů, který to ale bez opory ve zvířecích obličejích sám neutáhne. Příběh (v podstatě Hamlet) se od animované verze nijak neliší (jen je o půl hodiny delší) a stále je pochopitelně skvělý, jen nemá moc čím překvapit, pokud už jste původního Lvího krále viděli. Nový Lví král je tudíž jen technologicky dokonalou, ale jinak poněkud bezduchou kopií mnohem lepšího předchůdce. (03.10.2020)

Aneb jak skloubit epesní facelift s totálním vopruzem. Poznámka k lokalizaci: český dabing je fajn, zato písničky jsou k nepřežití - hodně k nepřežití (pokud to pouštíte mláďatům, je to asi jedno). Půl hodiny navíc - PROČ? Vleče se to jako ušlapaný lev (takže vůbec). Novinky proti originálu? Putující chomáč chlupů je OK. Vizuál každým záběrem uchvacuje, kór když si člověk uvědomí, že je kompletně animovaný. I tady ale nastávají bizarní situace. Nejlépe to vystihuje scéna, v níž se začne rvát lev s lvicí, oba strašlivě řvou (jako skutečná zvířata)... a do toho zničehonic začnou mluvit lidskými hlasy a chichotat se jako retardovaní puberťáci. Křeč. Dokud zvířata jen tak někde stojí / leží / chodí a komentují věci kolem, pak to docela jde, i když má člověk pocit, že kouká na zvláštní dokument o afrických zvířatech (nikoliv na remake legendárního filmu). Absence mimiky i dalších rozlišovacích prostředků - mělo to být realističtější? Je, ale proč, když jde o emocionální příběh se spoustou šaškujících zvířátek? Odpadá mnoho původního humoru, jelikož "realistická" zvířata některé věci samozřejmě nemohou provádět. Problém je to o to větší, že s ničím novým nikdo nepřišel. Favreau režíroval už jednu předělávku Disney animáku - podstatně lepší Knihu džunglí. Byla pestřejší, nápaditější, kratší a mluvící zvířata dávala větší smysl, jelikož měl lidského ústředního hrdinu, který byl přírodou vychován a komunikoval s ní. Lví král bývá doporučován těm, kteří neviděli původní film. Jen tedy nevím, proč nedoporučit právě ten původní film, že jo. (12.01.2024)

Animace je tak úžasná, že jsem ji po chvíli už ani jako animaci nevnímal, naopak jsem se občas málem pozastavil nad tím, že ta zvířata mluví - to je zkrátka stoprocentní filmové kouzlo, nic menšího. Podobně mě naposledy ohromily třeba opice v nových Planetách opic, akorát s tím rozdílem, že tam to nebylo pouze o nich. Ve Lvím králi to už je výhradně o digitálních zvířatech a prý i o digitální krajině a vůbec všem, co vidíme (nechce se mi skoro věřit). Opravdu úžasné. Ale co by to bylo bez dobrého příběhu, že - v tomto ohledu se příliš neexperimentovalo a vsadilo se na osvědčenou jistotu, tu a tam rozšířenou o milé drobnosti (více prostoru pro Timona a Pumbu byl určitě dobrý tah), což vlastně platí i pro prověřenou Zimmerovu hudbu a písně Eltona Johna. Kromě několika dodaných "vtipů pro pokročilejší publikum" dělá ze Lvího krále dospělejší podívanou hlavně režie Johna Favreaua. S digitální kamerou by si mohl podobně jako Steven Spielberg v Tintinovi sice dovolit cokoliv, ale spíše se drží při zemi a žádné veletoče neprovádí. Vše vypadá jako natočené v opravdové přírodě s opravdovými zvířaty (za záběry pouště by se nestyděl Lawrence z Arábie), a když Favreau tu uzdu popustí, dočkáme se třeba úžasné scény s chomáčem chlupů, která pomrkává na Forresta Gumpa, nebo několika (v rámci přístupnosti) hororových pasáží. Zkrátka se to povedlo a zatímco novou Knihu džunglí jsem neměl od kina potřebu vidět znovu, v případě Lvího krále dost silně tuším, že to bude jinak. (17.07.2019)