Režie:
James GrayKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Max RichterHrají:
Brad Pitt, Tommy Lee Jones, Ruth Negga, Donald Sutherland, Liv Tyler, Kimberly Elise, Loren Dean, Donnie Keshawarz, Sean Blakemore, Bobby Nish, John Finn (více)VOD (7)
Obsahy(2)
22. století. Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy. Na Zemi se staví nová babylónská věž. Je to anténa, jejíž konec dosahuje až do vesmírného prostoru a která má sloužit k vyhledávání inteligentního mimozemského života. Tým budující tuto obří stavbu vede Roy McBride (Brad Pitt). Astronautem se stal díky svému otci (Tommy Lee Jones), jenž byl velitelem výzkumné expedice projektu Lima. I jejím úkolem bylo pátrat po vyspělém mimozemském životě a před dvaceti lety zmizela kdesi v hloubi vesmíru. Nyní je Země postižena řadou nečekaných katastrof, které zasáhnou i stavbu obří antény. Americké zpravodajské služby se domnívají, že Royův otec stále žije a ohrožení Země má původ v explozích, ke kterým dochází u planety Neptun a souvisí s projektem Lima. Roy je vyslán na vesmírnou misi vedoucí přes Měsíc a Mars až k vnějšímu okraji sluneční soustavy, aby zde otce našel. Jeho cesta však odhalí tajemství zpochybňující samou podstatu lidské existence a jejího místa ve vesmíru. (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (993)
Psychologický rozbor mysle astronauta, který nemá vyspořádanej vztah s mrtvým (?) otcem. Žádný sci-fi biják, ale chytře napsaná, sebereflexní monologová spověď Pittovy postavy o vnitřních pochybách nad smyslem absolutní oddanosti práci za cenu odklonění se od cesty, kterou člověka směruje jeho srdce. Cestování vesmírem, i když hezky víceúrovňově pojaté, to celé “pouze” vizuálně zatraktivňuje a dodává tomu kouzelný filozofický rozměr. Finále může skalní sci-fisty, čekající velké věci, dokonce trochu sklamat. Blízký bratříček Chazellova First Mana, který byl ale emocionálnější a křehčejší. ()
Od snímku 2001: Vesmírná odysea se cesty vesmírem nijak výrazně vizuálně nezměnily, na druhou stranu při sledování jsem měl pocit, jako bych se díval na dokumentární film, tak civilně působí. Hledání mimozemských civilizací otcem se ukáže pro syna jako hledání smyslu života. Co s těmi úžasnými a dech beroucími světy v hlubokém vesmíru, když na nich zřejmě chybí láska a sny, city a naděje, život a... ? Jednu chvíli jsem čekal, že se vesmírné filozofování zvrtne kamsi směrem k Propasti (1989) nebo Armageddonu, což se nakonec nestalo. Na jednu stranu jsem spokojen, na druhou bych konec býval raději viděl úplně jinak. Akční scény byly příjemným osvěžením, ať už piráti, nebo šílený op, byť celkovému vyznění nijak nepomohly, a tudíž by se bez nich film obešel. Kritika vědeckých a armádních společností a organizací, jdoucích přes mrtvoly, je i nadále žádoucí, protože to není sci-fi, nýbrž skutečnost. Z technického hlediska by mě zajímalo, jak lze řízeně plachtit vesmírem a bez vychýlení či zbrzdění překonat pás asteroidů, ale předpokládám, že tvůrci měli odborné poradce. ()
// O lidstvu skrz jednoho zlomeného člověka. :') Pocitově trochu delší než Interstellar, emocionálně zase o dost silnější než První člověk. Číselně pak mezi 8-9/10. Každopádně Pitt to s tím hereckým důchodem snad nemyslel vážně, v současnosti totiž podává jedny z nejlepších výkonů své kariéry, takže by to byla jedna zatracená škoda pro něj, a jedna obří ztráta pro nás všechny. ()
Oho, nakonec ano.*** Je to sice na dvě astry nejvýš, za tu deklamativní a deklarativní doslovnost, plakátovou zploštělost, aby sdělení pochopili i doma, ale o to je to vlastně přiléhavější facka: film, co se střílí do obou nohou tím, že jak reflektuje lidstvo v jeho úpadku a lidi v jejich sobeckém, nekurážném skrývání se před vzájemnou i společnou odpovědností, v jejich utíkání před překážkami (per aspera se do názvu ani nedostalo a zbytek úsloví divákům pro jistotu předem přeložili) do vzdálených snů, v jejich schopnosti donekonečna unikat před vlastní situací doma třeba až do hlubin vesmíru, na nekončící mise, musel být natočen naprosto polopaticky, aby se jeho kritickému sdělení uniknout nedalo. Ray Bradbury i Stanislav Lem už jsou dnes očividně příliš složití. *** A když si tohle uvědomíme, je to najednou svěží, hezká a srdce svírající podívaná, existenciální báseň o prozření člověka tváří v tvář chladné prázdnotě, o zrození lidskosti v syrovém vanu daleko od lidí, o přechodovém rituálu lehkomyslného zabloudilce v lidského syna. A tak se skláním a zahozené tři astry do kytice přidávám (i když nepředstírám, že bych skutečně věřila, že režisér byl tentokrát tak geniální, a ne tak nešikovný). *~ ()
Audiovizuální nádhera, která ale tak nějak vyšuměla do prázdna. Čekala jsem popravdě nějaké úplně stupidní rozuzlení (jako třeba v Sunshine nebo Ztracených) - to se naštěstí nekonalo. Ale výsledek mi nakonec přišel úplně prázdný... Navíc snahu o meditativní a artové ladění filmu dost narušují scény typu honička na měsíci nebo uteklé opičky. Každopádně ze sledování nemám pocit ztraceného času, ale určitě nebudu mít chuť pustit si film někdy znovu. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (22)
- Pri odlete na Mars môžeme počuť modlitbu ku Svätému Krištofovi, ktorý je patrónom cestovateľov, pútnikov. Je obľúbený medzi moreplavcami a v modernej dobe aj medzi vodičmi. Preto nie je prekvapivé, že by sa naňho obracali aj vesmírni cestovatelia. (ČSFD)
- Ve filmu zazní, že stanice pro zachytávání signálů od mimozemských civilizací je umístěna u Neptunu proto, aby se stanice nacházela mimo heliosféru. Heliosféra ale končí daleko za Neptunem, a to přibližně ve vzdálenosti dvakrát větší, než je vzdálenost od Slunce k Neptunu. (Castrator)
- Původně měl Brad Pitt hrát již ve snímku Ztracené město Z (2016) režíséra Jamese Graye. Kvůli vytíženosti se Pitt objevil pouze v roli producenta se svým studiem Plan B. (Kinofil)
Reklama