Režie:
James GrayKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Max RichterHrají:
Brad Pitt, Tommy Lee Jones, Ruth Negga, Donald Sutherland, Liv Tyler, Kimberly Elise, Loren Dean, Donnie Keshawarz, Sean Blakemore, Bobby Nish, John Finn (více)VOD (7)
Obsahy(2)
22. století. Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy. Na Zemi se staví nová babylónská věž. Je to anténa, jejíž konec dosahuje až do vesmírného prostoru a která má sloužit k vyhledávání inteligentního mimozemského života. Tým budující tuto obří stavbu vede Roy McBride (Brad Pitt). Astronautem se stal díky svému otci (Tommy Lee Jones), jenž byl velitelem výzkumné expedice projektu Lima. I jejím úkolem bylo pátrat po vyspělém mimozemském životě a před dvaceti lety zmizela kdesi v hloubi vesmíru. Nyní je Země postižena řadou nečekaných katastrof, které zasáhnou i stavbu obří antény. Americké zpravodajské služby se domnívají, že Royův otec stále žije a ohrožení Země má původ v explozích, ke kterým dochází u planety Neptun a souvisí s projektem Lima. Roy je vyslán na vesmírnou misi vedoucí přes Měsíc a Mars až k vnějšímu okraji sluneční soustavy, aby zde otce našel. Jeho cesta však odhalí tajemství zpochybňující samou podstatu lidské existence a jejího místa ve vesmíru. (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (993)
Uf - ty Pittovy monology jsou opravdu příšerné. Poslechne si tajemnou zprávu od Lee Jonese a jeho postava prostě MUSÍ v duchu nahlas říct "Tati, jaké tajemství skrýváš?" Nutnost verbalizovat a pojmenovat každou emoci, ačkoliv je jasné, že ji Pittova postava cítí, ony emoce značně podrývá a delegitimizuje, což je opravdu nešťastné. Gray patří mezi filmaře, kteří si zaslouží, aby když se děje nějaká pitomost, člověk počkal o pár vteřin déle než obvykle a přemýšlel, jestli může ta pitomost sloužit nějakému většímu účelu - u Ad Astra se ale nemůžu zbavit pocitu, že celý film je odevzdán sebedůležitosti, jež přechází v polopatičnost. Myslím, že o své lidskosti by nás Pitt přesvědčil i hraním, ne předčítáním monologů záživných asi jako ty textům, které musí Pitt předčítat otci (má to být nějaká paralela?) Nemám problém, že ten film pracuje s fyzikou a logikou vesmíru s dětskou naivitou dobrodružství Smolíkových. Nemám problém s tím, že je v něm pěstní souboj Brada Pitta s paviánem ve stavu beztíže. Takový už je život. Jde v tom asi hledat symbolismus lidského zápasu se svou přirozeností, že jo. Nicméně stejně se mi nedaří zbavit pocitu určité doslovnosti a banality, která všechny ty "chyby" prostě nezvládá legitimizovat. Když se člověk hodně snaží, snad si nějaká podivná rozhodnutí jde vyargumentovat - ale nakonec mám pocit, že se snažím obelhat sám sebe a aktivně ten film záplatuju. 50 % ()
Od snímku 2001: Vesmírná odysea se cesty vesmírem nijak výrazně vizuálně nezměnily, na druhou stranu při sledování jsem měl pocit, jako bych se díval na dokumentární film, tak civilně působí. Hledání mimozemských civilizací otcem se ukáže pro syna jako hledání smyslu života. Co s těmi úžasnými a dech beroucími světy v hlubokém vesmíru, když na nich zřejmě chybí láska a sny, city a naděje, život a... ? Jednu chvíli jsem čekal, že se vesmírné filozofování zvrtne kamsi směrem k Propasti (1989) nebo Armageddonu, což se nakonec nestalo. Na jednu stranu jsem spokojen, na druhou bych konec býval raději viděl úplně jinak. Akční scény byly příjemným osvěžením, ať už piráti, nebo šílený op, byť celkovému vyznění nijak nepomohly, a tudíž by se bez nich film obešel. Kritika vědeckých a armádních společností a organizací, jdoucích přes mrtvoly, je i nadále žádoucí, protože to není sci-fi, nýbrž skutečnost. Z technického hlediska by mě zajímalo, jak lze řízeně plachtit vesmírem a bez vychýlení či zbrzdění překonat pás asteroidů, ale předpokládám, že tvůrci měli odborné poradce. ()
Filmový ekvivalent Frankensteinova monstra, které se na jednu stranu tváří oduševněle, na druhou je ale prosťoučké jako novorozeně. Jelikož ale Gray není režisérem, který by měl tendence být naivní či doslovný (viz. Ztracené město Z), připadá mi, že za ním během produkce přišel kokot-producent od Foxu a donutil ho do filmu nacpat akční scény se supergerojem Pittem a HLAVNĚ totálně lobotomický, mudrující a doslovný voiceover pro blbečky, v němž Pitt beze srandy popisuje, co udělal, co dělá a co hodlá dělat. Je to jako poslouchat audiobook, k němuž je Hoytemova okrasná kamera jako bonus. Ale nějaké super vyprávění za tím prostě není, protože tvůrce/producent divákovi a jeho inteligenci nevěří. Což nasere. ()
Ad Astra trpí řadou dost zásadních fyzikálně-logických kiksů, nicméně nad tím jsem schopen přimhouřit oči, pokud film zaboduje ve filozofické, či psychologické rovině. A vzhledem k vnitřním proslovům hlavního hrdiny je vidět, že Ad Astra se o to opravdu snaží. Úspěšný je však jen zčásti. V hodnocení jsem rozpolcen, neboť samotné sledování vizuálně podmanivého a příjemně hypnotického vesmírného sci-fi si vždy maximálně užívám, jenže v pozadí mám ten pomyslný vykřičník, že tohle se obsahově příliš nepovedlo... 7/10 ()
Dovolím si citovat repliku z Muže z oceli, která sem padne jak ulitá: "Ty jsi odpověď, synu. Ty jsi odpověď na otázku, jestli jsme ve vesmíru sami..." Další film Jamese Graye, další maximální hodnocení. Ad Astra je výjimečný sci-fi snímek, a opět jeden z nemnoha pomníků žánru samotnému, protože tak krystalicky čisté vesmírné dobrodružství už se dnes vídá jen na stránkách 60 let starých knih těch největších klasiků mezihvězdné literatury. Jinak bych na základě nejen zdejších komentářů rozhodně nečekal, že to celé bude mít tak strhující průběh, kdy jedna infarktová situace střídá druhou, a na oddech v podstatě není čas. Sunshine a Gravitace spolu měli dítě, a výsledek se na filmových databázích pohybuje v modrejch číslech, tomu říkám ignorace. ()
Galerie (35)
Photo © 20th Century Fox
Reklama