Pýcha a vášeň

Film je třeba hodnotit z pohledu roku 1957. Drama mělo mimo jiné pozvednout národní hrdost španělů, vládl jim přece Franco a stálo to za vyliž pr.del, měl jsem tu čest se o tom přesvědčit. Grant tu hraje standardně dobře, Sophia vypadá jak ošklivé káče až na ty prsa, ty jsou bezpochyby nádherné. Sinatra tu hraje blbce, ta role mu nesmírně sedí, podívejme se na jeho hudební kariéru, jsou to sračky hodné Karla Gotta. Film nese myšlenku zcela prostou: Chceš-li dělat revoluci, odboj, válku musíš mít dostatek prostředků a najmout si odborníka (například na děla a z Anglie). Chtít a zabít nepřítele prostě nestačí. A tak se mi to docela líbilo, naivní a hezké dílko z 50-tých let. (09.02.2010)

Vcelku konvenční historický film, jehož hlavním magnetem v době svého vzniku zajisté bylo obsazní C.Granta a F.Sinatry do svých rolí a Sophie Loren jakožto femme fatale. Snímek neurazí, dokonce místy vytváří i jistou dávku napětí, ke konci však scénami rozhřešení S.Loren nápadně připomíná Angeliku, markýzu andělů (s plným vědomím, že tyto filmy vznikly později). Opusy Stanleyho Kramera byly teprve v zárodku. (28.01.2008)

Na filmu je vidět, že natáčení muselo být dosti náročné. Nic víc ale bohužel vidět není, protože se to celé vůbec nepovedlo, akční scény jsou nudné, milostné jsou trapné a celý tento boj španělských guerilleros proti francouzským okupantům v letech, kdy naháněl Evropě strach malý velký muž z Korsiky, byl vším možným, jen ne něčím, co by alespoň vzdáleně vypovídalo o oné době. Všichni tam byli jen takové figurky. Cary Grant a Frank Sinatra to celé vedli, každý po svém a zároveň zvlášť i společně, přičemž mezi nimi stála Sophia Loren, která byla příčinou rozkolů i žárlivosti, což vůbec nechápu, neboť vypadala příšerně. Zkrátka a dobře, jeden z těch filmů, které chtěly víc, než na co měly. (17.01.2007)

Plně se s hodnocením a komentáři svých kolegů tentokrát ztotožňuji. Sinatra asi ve své nejpitomější roli, co jsem zatím viděl. Vůbec mu postava Miguela - revolucionáře nesedla. Navíc buďto on sám mluvil tak stupidní lámanou angličtinou nebo spíš ho předaboval někdo jiný, vůbec jsem jeho typický hlas nezaznamenal. O dabingu MGM do češtiny raději nemluvím, koukal jsem se pro všechny případy na originál. Tomuhle filmu zlomila vaz symbolika, tedy právě to, na co nejvíc sázel. Veliké dělo jako symbol španělského odporu proti napoleonské Francii? Ano, snad. Ale nikoliv v příběhu jako je tento. Sophia Loren tři roky před Horalkou provedla hned na začátku svůj "prsí" tanec (znám lepší slovo, ale gentleman přd dámou o kozách nemluví), takže někomu možná spadla čelist, poslintal si tepláky a tiše Grantovi záviděl. Přes dvě hodiny traverzování s kvérem, který je pomalu v každém druhém záběru jinak velký (při natáčení museli použít několik velikostí děla, to mi nikdo nevymluví), a se kterým se před francouzskou jednotkou slepců stačí schovat za kámen - to je přeci jen pro opravdu trpělivé diváky. A to já jsem. Symbolika však zazdívá i konec (nebudu prozrazovat). A tak buďte pozdravení, Saint Tereso a Frankie. Především ty druhý, na kterého se budu těšit u nějakého povedenějšího filmu. (30.03.2009)

Zdlouhavé, patetické, plné rádoby velkých emocí, ale ve skutečnosti prázdné, což nakonec vede k tomu, že vás film dovede unudit k smrti, podobně jako některé postavy tohoto historického dramatu. S Carym, Sophinkou a Frankem se dalo rozhodně natočit víc než jen tenhle rádoby epický a emotivně silný historický paskvil. (06.02.2018)