Šerifská hvězda

Je sympatické, že to má protikorporátní podtón, navíc je to skutečně bravurně natočené, opravdu krásná kamera i slušné herecké výkony, jen...ta dějová linka je konstruována až moc na efekt, prostě slabší scénář, který oplývá až přespříliš náhodami, neuvěřitelnými věcmi nebo logickými lapsy... Škoda, fasádu to má opravdu pěknou... Série 1: 70 % (09.07.2018)

Remeselne zručne zrežírovaný mix najroznejších atraktívnych seriálových klišé. Napínavé, vygradované a kvalitne obsadené, ale v záplave súčasných nadštandartných televíznych produkcií vo výsledku iba lepší priemer. Možno pri druhom pozretí a prípadnej druhej sérii hodnotenie zvýšim. Potenciál rastu tu je. (11.9.2017) (11.09.2017)

Seriál přesně podle mého gusta. Hutnou atmosféru doplňuje vizuálně nápaditý styl. Krásné prostředí ostře kontrastuje s místy až brutálním děním. Tempo pozvolna graduje, minulost hlavního hrdiny je postupně rozkrývána a výsledkem je dechberoucí příběh pomsty, který musí potěšit každého milovníka podobných drsných krimi podívaných. Herecké obsazení je celkově zajímavé, Christina Hendricks si opět střihla jí sednoucí roli seběvědomé ženy, Christopher Heyerdahl dalšího solidního záporáka a potěší i neokoukané tváře v dalších rolích. Ovšem Tim Roth je úplně jinde, seriál táhne svým přirozeným charismatem a Jimův propad na dno je neskutečně sugestivní. Závěrečný cliffhanger sice dokáže diváka pořádně naštvat, ale druhá řada to jistí. 1. série - 100% (12.09.2017)

Já nevím.. Atmoška docela jo. Příroda hezká. Námět slibuje hodně...Ale... Jinak je to celé dost rozladěné. Možná to byl jakože rafinovaný scénáristický záměr, že ve finále jsou nejsympatičtějšími postavami dva záporáci a zbytek jsou buď totální kokoti (s Jimem v čele) nebo se jen jako kokoti chovají, ale proč bych pak měl koukat na druhou sérii to fakt netuším. Zprvu se zdálo, že to bude vybalancovaná studie zápasu s alkoholismem na pozadí mrazivého thrilleru z kanadských hor (něco v duchu Wind River). Časem se ale ukázalo, že se žádné hlubiny nekonají. Všechno klouže po povrchu. Psychologie postav je naprosto nesmyslná. Logika je na dovolené... Není to zkrátka ani dost syrové a komplexní aby to mohlo fungovat jako Wind River a zároveň to nemá ani nadhled, scénáristickou lehkost a rafinovanost Farga.. Desetidílná oscilace mezi nekonečným příslibem čehosi závažného a prvoplánovou pózou. (30.01.2018)

Moderní noirový western s postupně sílícími prvky gangsterky (vícekrát jsem si vzpomněl na temné westerny Anthonyho Manna a Cronenbergovy Dějiny násilí). Rowan Joffe dřív napsal excelentního Američana i dost mizerný thriller Dřív než půjdu spát. Šerifská hvězda s prvním filmem sdílí existenciální tížvost, s druhým sklony k béčkovým dějovým zvratům. Ovšem s tím, že si svou brakovost z velké části uvědomuje a s využívanými klišé dokáže neotřele nakládat, takže nechybí ani chtěný (zvrácený) humor. Jak praví titulek jednoho komentáře na IMDb: „enjoyable but silly“. Dokážu si nicméně představit, že pro některé diváky, vyžadující za každou cenu (psycho)logické vysvětlení toho, co vidí a slyší, bude zvláštní tón seriálu (výborně jej vystihuje název hned prvního dílu „Fun and (S)laughter“) příliš „silly“ a málo „enjoyable“.___ Příběh se zakládá na dobře známých situacích (šerif přijíždí zjednat pořádek do městečka, nad nímž přebírá kontrolu prohnilá naftařská společnost/ vyléčený alkoholik začíná znovu pít/ otec se mstí za smrt syna), ale ty se vyvíjejí nečekaným směrem nebo jsou mezi sebou kombinovány nápaditým způsobem. Snad žádná postava, jakkoli se zprvu jeví jako pouhá karikatura, nakonec není tak jednoznačná a předvídatelná. Skoro všichni skrývají nějaké temné tajemství, jehož postupné odkrývání vás společně se vzorovými cliffhangery nutí pokračovat ve sledování.___Ocenil jsem také, s jakou trpělivostí a péčí o každou záběrovou kompozici je celý seriál zrežírovaný. Mnohé záběry jsou nezvykle dlouhé, založené na postupném odkrývání nových informací, resp. na tom, že k určitým informacím kvůli kameře sledující jednu postavu nemáme přístup. Řada scén začíná dříve a končí později, než je potřeba k řečení nezbytného (což zní jako strašlivá banalita, ale na atmosféru seriálu to má zásadní dopad). Tu více, tu méně okázalé zapojování krajiny do vyprávění připomíná westerny a vizuálním leitmotivem jsou záběry s postavami přesně uprostřed symetrické kompozice, což působí nepřirozeně a hrdinům to přidává na znepokojivosti.___Deset epizod je na druhou stranu moc. Ve druhé polovině jsou rozváděny některé ne moc nosné linie, které odvádějí pozornost od toho, v čem je seriál i díky neselhávajícímu Timu Rothovi nejsilnější – upřímný portrét sebedestruktivně jednajícího chlápka, který získává kontrolu nad životem díky tomu, co jej současně ničí. Kdyby postavy nebyly scénářem nuceny dělat občas dost pitomá (a s ohledem na jejich charakterizaci nekonzistentní) rozhodnutí a nechávat se ovládat emocemi, byl by seriál zřejmě semknutější a vyrovnanější. Z obav, že toto rozřeďování bude dál pokračovat, nevyhlížím druhou sérii (která je vzhledem k otevřenému konci vysoce pravděpodobná) s příliš velkými nadějemi.___Minimálně prvním třem epizodám (ta třetí je zásluhou důmyslného střídání dvou časových rovin zřejmě nejlepší) bych ale Šerifské hvězdě určitě dal šanci. Zvlášť, pokud máte rádi drsné westerny a Tima Rotha. (21.09.2017)