Světlo jeho očí

Film jsem viděla ve škole, prý vzhledem k Erotikonu, co jsme viděli minule a který je jeden z vrcholů české kinematografie, toto měla být ukázka toho, jak pitomé filmy se také točily... Je roztomile naivní. Scény, které měly být citové, hluboké, jsou dnes k smíchu. Ale v té naivitě je i krása tohoto filmu. (16.06.2013)

Dobový standard - pokud jde o kvalitu filmu. Na dnešní poměry samozřejmě dosti sentimentální, někdy úsměvné... Ne však výsměvné. Je třeba brát v potaz dobu, kdy film vznikl, zkušenosti tehdejších filmařů, tehdejší technika a finance, požadavky filmového publika... Tradiční prvorepublikové pohlazení po duši. 59% (28.09.2010)

Budu mírná, protože mám pro prvorepobklikové filmy slabost, ale k tomuto filmu přece jenom nějaké výtky mám. Bylo tu pár scén, bez který bych se klidně obešla. Přišly mi zbytečné a směšné. Film působí tak, že je jeho stopáž mnohem delší než ve skutečnosti je. Ve své době si musel velmi snadno pohrávat s city žen a dívek. Je to taková přeslazená limonádka. Dívala jsem se na něj především kvůli Zitě Kabátové. (23.04.2013)

Sentimentální prvorepubliková limonáda podle červené knihovny odpovídá naivním příběhem, noblesní výpravou i příjemnou hudbou, době svého vzniku. Věřím, že tehdejší divačky, stejně jako moje maminka, která mi o filmu velmi procítěně vyprávěla, nosily do biografu kapesníčky a tento dojemný příběh si užívaly. Vezmeme-li v úvahu, že kino bylo tehdy jediným místem, kde se dalo chodit za filmovou kulturou a zohledníme stáří snímku, tak tvrdá kritika při hodnocení podle dnešních měřítek není na místě. Je příjemné dívat se na staré herce, i když jejich výkony jsou takové patetické, čemuž se s ohledem na scénář není co divit. Příběh není až tak zastaralý. I dnešní vypočítavé ženy obletují bohaté muže, a při prvních problémech zdravotních či finančních, je opouštějí. Je to prostě 77 let starý romantický slaďák s poněkud slabší realizací. (22.04.2013)

Kubáskův film Světlo jeho očí je ukázkovou prací melodramatického žánru a své diváky v tehdejší době naleznul stejně lehce, jako dnešní slaďoučké dívčí romance ala Danielle Steel. Film nemá vyšší ambice, které by přesahovaly rámec daného žánru a obdobný průběh zápletky je stále k vidění v nekonečných formacích latinskoamerických telenovel. Za pozornost stojí rozdílné herectví ženských nováčků a divadelníka Dohnala. To ostatní je jen zhmotnělá dívčí představa o veliké osudové lásce, která musí překonávat překážky a slaví velkolepé vítězství. Navíc je to splnění snů každého chudšího děvčete. Hlavní postavou naivní romance je dědic železářského impéria Frank Nor (sympatický Jiří Dohnal), syn prezidenta železáren. Vrozená laskavost a šlechetnost se perou s jeho zbohatlickou nadřazeností a vzteklou sebelítostí. Ale když je to osudová láska, jsou promíjeny i zvrácené obraty a protimluvy. Hlavní ženskou postavou je soukromá ošetřovatelka Milena Lorencová-Hradilová alias Světla (Zita Kabátová), naivní mladá žena se schizofrenní povahou. Na jednu stranu je obětavá a trpělivá, na tu druhou jsou často její reakce až hystericky neadekvátní a dobrovolně na sebe bere pózu mučedníka. Výraznou postavou je Frankův starostlivý otec a prezident železáren Jan Nor (příjemný Jiří Steimar), hlas lidskosti a rozumu. A také původní Frankova lehkomyslná snoubenka Eliška Davidová (Nancy Rubensová), přelétavé a povrchní děvče bez špetky zodpovědnosti. Z dalších rolí: Eliščina maloměšťácká matka (Růžena Šlemrová), sebevědomý bankéř Burda (Čeněk Šlégl), milovník koňaku a roztržitý Norův sluha Ondřej (příjemný Václav Trégl), zvědavá kuchařka Anna (Anna Prchalová), Eliščiny prospěchářské kamarádky Helena (Mary Šlégrová) a Micka (Lída Ondrová), či rozverní kamarádi Franka a bohémští malíři (Jaroslav Sadílek, F. X. Mlejnek, Oldřich Kovář, Jiří Vondrovič, Karel Šilhánek). Není to žádné významné dílo a také nic nepředstírá a snaží se bavit v rozmezí svého žánru. (17.12.2016)