Závěť doktora Mabuse

Filmy Fritze Langa z přelomu 20. a 30. let patří k vrcholům meziválečného filmu v tehdejším říšském Německu, v minulosti mne již velice zaujal snímek Vrah mezi námi (1931) rovněž s Otto Wernickem v roli policejního inspektora Lohmanna. Těšil jsem se na velký filmový "výbuch" podobného ražení, ale bohužel se dostavil jenom zčásti. Všechny ty krásně vymyšlené záběry, na svou dobu velice nápaditou režii a zrealizované filmařské nápady doprovázel na můj vkus zmatený až překombinovaný příběh, který mne tolik nezaujal. Nesedlo mi především smíchání pěkné dobové kriminálky s fantasticky pojetým hororem o záhadném doktoru s obživlým duchem či šíleným zpívajícím psychopatem. Občas jsem se v tom ztratil a v rámci celkového zhodnocení to úplně nevylepšily ani poměrně napínavé pasáže k závěru. Navíc ve srovnání se zmíněným předchozím Langovym filmem mi připadá celá zápletka poněkud braková. Takže zůstává jen obdiv nad filmařinou bez výraznějšího proniknutí k obsahu a lepší 3 hvězdičky. 65% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (13.10.2019)

Fenomén doktora Mabuseho je spracovaním unikátne a špecifické dielo, v nemeckej kinematografii niečo ako odvar post-expresionizmu. Neviete komu máte fandiť, akých indícií sa pridržiavať a je pravdepodobné, že zopár twistov na pomätenie vami prejde. Má v sebe spomínané expresionistické prvky a zápletku s ňou spojenou - predovšetkým v montážnej rovine, ktorou tú vnútornú šialenosť dotvára. Mimo tej vizuálnej a psychologickej je však neúprosným a nekompromisným materializmom tých najprízemnejších pudov, v ktorých možno badať genézu nemeckého národa. Čo je mimochodom veľmi nebezpečné a pojať tento film len ako napínavú kriminálku nie je zrovna najšťastnejším konštatovaním. (21.09.2015)

Spočiatku som si v duchu hovoril niečo v zmysle, že pravidlo pokračovanie nie je nikdy lepšie, ako prvá časť, platilo už pred mnohými desaťročiami. Ale s pribúdajúcimi minútami naberal Testament na spáde, pribudli napínavé a zaujímavé scény a triumfom tentokrát nie je záporná postava, ale svojský, povedzme že mierne spomalený, roztržitý a nervózny komisár. Jeho prostredníctvom sa sem dostalo aj trochu nadhľadu. Politicko-spoločenský presah je zrejmý, ale toto pokračovanie je predsa len nakrútené v zábavnejšom formáte, ako trochu viac umelecký, ešte nemý Mabuse. Nakoniec veľká spokojnosť, k čomu prispel aj akčný záver. (12.04.2016)

Poslední film, který Lang natočil v Německu, už byl vzhedem k situaci realizován pod tlakem. Mírně se to podepsalo na ženských hereckých výkonech, které jsou podrůměrné. Vše ostatní již je charakteristický Lang, mistrně budované napětí, kvalitně propracovaný scénář, který již bohužel dnešního diváka nemůže zaskočit jako tehdejšího, neboť tehdy se na skvělém nápadu nepřiživilo ještě hejno opakovatelů. A pochopitelně Langovo unikatní vidění světa plného zsjímavý h obrazů i tam, kde by je nikdo jiný vůbec nehledal. Scéna útěku z místnosti za oponou je vymazlená do každého detailu. (03.04.2020)

Vidím to tak na polovicu. Je jasné, že Fritz Lang bol skvelý režisér, čo sa tu prejavilo hlavne po technickej stránke. Niektoré scénky predčili svoju dobu, to bez debaty. No ten príbeh ma vôbec nezaujal. Už od úvodu mi to prišlo chaotické a nezáživné, jeden dialóg hneď za druhým, ale prišlo mi to akoby bez nejakého kontextu - také konanie jedno cez druhé. Zločiny podľa návodu tajomného "blázna".... Ani k záveru sa to nezlepšilo, aj keď to začalo dávať zmysel. Priemer. 60/100 (09.09.2019)