Režie:
Reginald Le BorgKamera:
Jack MacKenzieHudba:
Paul SawtellHrají:
Acquanetta, Evelyn Ankers, J. Carrol Naish, Samuel S. Hinds, Lois Collier, Milburn Stone, Douglass Dumbrille, Nana Bryant, Pierre Watkin, Alec Craig (více)Obsahy(1)
Přímé pokračování Captive Wild Woman (1943). Ukazuje se, že gorilí samice postřelení z prvního dílu přeci jen přežila a nyní se nachází v péči doktora Fletchera (J. Carrol Naish). Jedné noci však gorila záhadně zmizí a Fletcher se ji rozhodne hledat. Místo ní však nalézá mladou a tajemnou Paulu (Acquanetta), v jejíž přítomnosti se zvířata chovají podivně... Skrývá se snad v těle mladé dívky instinkt zvířete? (fiLLthe3DD)
(více)Recenze (3)
Někdy i hodina může být zatraceně dlouhá. To je i případ tohoto zbytečného sequelu. Prvních patnáct minut je převyprávění děje jedničky pomocí archivních záběrů z Captive Wild Woman. Chybí tomu výraznější herec typu Carradine, který by to trochu držel. Všichni zúčastnění působí jako totální neherci a produkce je ještě lacinější než by se dalo čekat. ()
První díl měl celkem grády (alespoň co se myšlenky týče, maska "Opičí ženy" rovněž nebyla k zahození a scény se zvířaty působily napínavě) - ale toto už je jen slabý odvar... Dějově to zcela kopíruje jedničku, ale zpracování je o dost slabší, postavy nijak zvlášť neposouvají děj a celé je to takové mdlé... Maska "Opičí ženy" je zde k vidění asi tak na dvě vteřiny (nepřeháním), což je rozhodně fail... Žánrově těžko zařaditelné, horor to opravdu nebyl... V případě černobílých hororů z první poloviny 20. století je sice nesmysl chtít nějaké drastické nebo strašidelné scény, ale toto je slabota i na dané období... První díl měl alespoň tu pos***ou masku, ale toto nemá nic. ()
Prostřední část série Universalu o opičí ženě Paule Dupreeové. V zahraničí se prý fanoušci přou, které pokračování prvního filmu Captive Wild Woman je horší - já mám tento výběr ztížený tím, že jsem první díl neviděl, zato jsem ale viděl obě pokračování a mám celkem jasno: zatímco třetí díl je katastrofa, právě tento sequel je docela koukatelný, stále se v něm něco děje, a i když se tvůrcům navodit potřebnou atmosféru nedařilo, sympatické bylo, že se o to alespoň pokoušeli. Cosi zlověstného číhá v křovinách, cosi potopí loďku, na které se projíždějí milenci, cosi zlověstného je v okouzlující Paule (nádherná exotická Acquanetta), když téměř nemluví, ale její pohled dokáže uklidnit zuřivé lvy a tygry v cirkuse. Právě úvodní scény z cirkusu (prý vypůjčené z prvního dílu, což - jak říkám - zatím nemůžu vědět), patří k tomu nejlepšímu v tomto filmu. Maska opice je dobrá, moc vidět tedy není (i závěrečný útok opičí ženy spojený s její smrtí se odehrává jen jako záběr na stíny na zdi), ale zde to slouží k prospěchu věci, ne jako ve třetím díle. Proto mi může vadit jen retrospektivní způsob vyprávění, kdy se doktor Fletcher obhajuje před obviněním ze zabití Pauly Dupreeové, a je teda celkem jasný, jak to dopadne. I když připouštím, že to je jasné ještě dřív, než si film vůbec pustíte, jde o film ze šablonovitých 40. let. Přesto Jungle Woman neváhám označit jako příjemnou jednohubku a budu doufat, že se mi někdy dostane do ruky i první díl. ()
Galerie (8)
Photo © Universal Pictures
Reklama