Čističi

Zaujímavý pohľad do komunity ľudí, ktorí schvaľujú a zamietajú obsah na internete. Hlavne fotky a videá, ktoré si tak musia pozrieť a posúdiť. Všetci sú Filipínčania a na prvý pohľad pôsobia ako dosť nešťastní ľudia, pretože robia prácu, ktorú nechcú. Nie je určite príjemné celý deň sledovať mŕtvoly a násilie a rozlíšiť, čo ešte áno a čo už nie. Na druhej strane sú umelci a fotografi, ktorí obsah tvoria a niekedy vytvoria dielo alebo dokument, ktorý jednoducho nevyhovuje "pravidlám". Je to asi večná dilema a nakoniec to nebude divák a čitateľ, ktorý rozhoduje, čo uvidí a kriticky zhodnoti, ale dostane už predžuvanú realitu, ktorú niekto posúdil a prefiltroval. V menej demokratických krajinách, ako napríklad Turecko, dostávajú tieto nástroje k dispozícii vlády a diktátori, a technologické firmy sa v ramci dobrých vzťahoch a dobrých ziskov len ticho prispôsobia. Miestami je dokument dosť rozťahaný, niektoré témy potrebujú asi viac času na vstrebanie. –––– Během doby, co tady pracuji, jsem viděla stovky seknutých hlav. –––– Jsem ochránkyně. Je třeba vás chránit před hříchem číhajícím na sociálních médiích. (16.03.2019)

Nejlepší dokument z těch, které jsem letos v rámci festivalu Jeden svět viděl. Pohled do nitra čističů obsahu na sociálních sítích, kteří musí plnit denní normu 25.000 obrázků/videí, kde velmi často nejde o pěkné pohledy, je zároveň konfrontován s pohledem na sociální sítě jako takové a zejména s jejich úlohou a vlivem na globální dění. (Jeden svět Benešov - 14. 4. 2018) (17.04.2018)

Zdařilé intro do problematiky moderátorů obsahu. Pokud vás téma zaujalo, doporučuji reportáž v Hospodářkách nebo anglický originál od The Verge. Moderátoři obsahu, které dokument zpovídá, mi přišli až příliš psychicky vyrovnaní (o něco starší reportáž od The Guardian). Kde jsou ty neustálé noční můry, syndrom vyhoření po pár měsících, sex se spolupracovníky na požárním schodišti při snaze najít v životě alespoň trochu štěstí nebo alespoň zmínka, že tito lidé jsou oproti ostatním zaměstnancům Facebooku placení jak mrzká námezdní síla s naprosto nedostačujícím psychologickým zázemím? V Manile jsou asi hodně mentálně obrnění nebo jsou ti dva jediní, kdo tam vydrželi tak dlouho. Anebo se chystá další, mnohem ostřejší verze dokumentu, v což doufám. (16.04.2019)

Obrovské nekonečné smetiště a na něm četa letmo proškolených Filipínců, která přes den napichovátkem sbírá toxický materiál a v noci si nechá zdát o řezání hlav, mrtvých dětech a penisech rozličné barvy, stáří a velikosti. Jelikož tuhle skládku zamořující půdu kritického myšlení nelze Odstranit, volím kliknutí Ignorovat.. Ve své stopáži obsahově řídký, ničím objevný či kontroverzní dokument o moderátorech obsahu na sociálních platformách. Krásná práce, skoro jak seškrabovat přejeté kočky.. (04.03.2020)

Námět je velmi dobrý, ale zpracování to bohužel dost zabilo. Strašně jsem se musel nutit, abych to vůbec dokoukal, a "informační přínos" není podle mě moc velký. Nejvíc si tak na tom dokumentu asi cením toho, že na ten problém vůbec upozornil, ale jinak jsem se tam osobně v podstatě nic nového nedozvěděl, a jen to podpořilo můj skeptický názor na Facebook a sociální sitě obecně coby největší zlo. (Jeden chlapík to ve filmu vyjadřuje těmito slovy: "V minulosti měl každý občan právo na vlastní názor, a dnes má právo na vlastní realitu, na vlastní pravdu i na vlastní fakta. Facebook tento stav zcela záměrně podporuje, tím, že vám ukazuje jen to, co chcete vidět, a odfiltrovává to, co vidět nechcete. Demokracie do jisté míry vyžaduje, abychom měli sadu pravidel, chování a jakousi základní pravdu, o které můžeme debatovat. Pokud tyto základní věci nemáte, pak demokracie přestává být možná."). (07.03.2020)