Mission: Impossible - Fallout

Hmm tak zase ne. Podle všeho jsou sudé díly této série prokleté. Věřil jsem, že tenhle má konečně všechny předpoklady, aby to zlomil, ale u těch předpokladů to bohužel zůstalo. Tvůrci bohužel udělali stejnou chybu jako po excelentní trojce, která tak stále zůstává nejlepší částí a po ní přišli s nesmyslně přepálenou a dějově nelogickou čtyřkou. Pátý díl jsem vnímal jako stylový návrat k tradici a doufal jsem, že v tomto duchu bude i šestka, ale bohužel jak už to bývá zvykem, tak musí být všeho víc, všechno přehnanější, epičtější, ale co je to platný, když scénář stojí za vyliž prdel? McQuarrie si vždycky liboval v překombinovaných scénářích, ale pokaždý to jakž takž dávalo smysl. Zatím co tohle je totální hovadina která skáče od zvratu ke zvratu a nějak se neobtěžuje cokoliv vysvětlovat a co se akce týče, tak i v tomto případě platí, že méně je někdy více. Tenhle šílený Bondovsky Supermanovský styl se prostě k téhle značce nehodí, ale vysvětlujte to děckám, kteří znají jen filmy s Cruisem a o čem vlastně MI kdysi byla nemají ani šajnu. Uvažoval jsem, že aspoň za ten poctivý přístup Cruise k natáčení akce (i když jinak už se opravdu permanentně celej film tváří jako by byl sjetej nebo mentálně postiženej) dám tu třetí hvězdu, ale to vrtulníkový finále a hodně okatý vykradení jisté scény z jinýho filmu to zazdilo. Nebudu spoilerovat, schválně jestli vás to trkne. Já si toho všimnul hned. Asi je opět čas na změnu režiséra a já apeluji na vás pane Abrams dokončete zpropadený Star Wars a vrhněte se na další díl který je patrně při hype tohoto takřka jistý, tak aspoň nějaké pozitivum plynoucí z tohoto průšvihu. Zklamání roku.45% (02.08.2018)

M:I jsem měl jako sérii vždycky rád, ovšem nikdy jsem se na nový díl nijak extra netěšil a i v kině je viděl s nějakým menším zpožděním. To platilo do doby, kdy jsem viděl Fallout, opět s 14ti denním zpožděním. A musím suše konstatovat, že jsem zase pár měsíců nebyl v kině tak konsternovaný, jako u pátého pokračování Ethana Hunta. Nemůžu se na chvíli nepozastavit u osoby režiséra, který toho zatím, i přes svůj věk, příliš nenatočil a to hlavní jej pravděpodobně ještě čeká. První Jack Reacher mi příliš nesedl a předchozí díl Rogue Nation se mi dost líbil, ne však tolik jako Birdova čtyřka a doma jsem si jej už myslím znovu nepustil. A šestka je už od začátku vlivem vynikajícího režiséra a propracovaného scénáře totální nářez, který mě ve všech akčních scénách strašně pohltil a několikrát jsem si vzpomněl na přímou konkurenci s tváří Daniela Craiga, která to po tomhle bude mít sakra těžké. A prim, proč tomu tak je a z kina jsem odcházel mírně znaven (jedna hodina ranní), ovšem v katarzi, hraji další zásadní faktory. Jednak Imaxová verze, která je poprvé v sérii 3D (bohužel kvůli příplatku, ale nijak extra neruší tmavými scénami), ovšem hlavně finále v přenádherném Kašmíru jsem si na obřím a roztáhlém plátně vyloženě vychutnával (Nový Zéland, jak jinak). A druhým a neméně důležitým faktorem je hudba, která mimo svého zprofanového původního hudebního motivu je správně dravá a skvěle podporuje nejen vyhrocené akční pasáže, ale i momenty, které teprve začínají gradovat. Samostatně asi nebude fungovat tak dobře, ale filmu sedí jako prdel na hrnec. Obrovská poklona pro, pro mne neznámého, Lorne Balfea. A dalším plusem pro mě rozhodně je Henry Cavill a scéna v umývárně, proti které se může většina akčních filmů, nejen z letošního roku, jít zahrabat. Má sice ten svůj trapně rozebíraný a vcelku nesmyslný knírek a bral jsem to původně tak, že ze série vystrnadil mého oblíbence Jeremyho Rennera (není tomu tak), ale ten se snad příště vrátí. Obsazení celkově stále šlape na jedničku z hvězdičkou a další filmy si nechám rád sypat každý druhý třetí rok. Jeden problém tu ale je. Je to možná až moc rozvleklé a Tom Cruise už asi nemá moc kam stoupat s kaskadérskými kousky, ale hlavně McQuarrie už sám tenhle masterpiece prostě nemůže překonat a nadcházející sedmička to bude mít sakra těžké. PS : Vanessa Kirby je tu neskutečně sexy. (09.08.2018)

Kick-ass action of the year, is it clear? Crystal.. HALO jump za soumraku, zaneřádění klubových toalet, Paříží bez helmy, bázně a hany či vrtulníky nad Kašmírem, to všechno je živočišná, svým způsobem oldschoolová akce, které z Huntovy starosti o tým a čachrů třípísmenných organizací (které bez přípravy předem jen stěží poberete) dělá jen pouhopouhé spojky, aby se příběh dostal z bodu A do bodu B (čítající dětinský countdown a přestřihávání drátků). Poctivému řemeslu oddaný McQuarrie by měl kout Cruise, dokud je žhavý a kalkulačce výpočtu odchodu do důchodu se vysmívá do tváře. Rád bych také viděl kladivo značky Cavill v nějaké samostatné akci bez Kryptonu v rodném listě, protože schopných akčních herců pod padesát nám už v poslední době moc nezbývá.. (06.08.2018)

Šestka má jeden jediný problém; přichází po dokonalé pětce. A tak se jí, bohužel, snaží trumfnout klasickým způsobem všech hollywoodských pokračování "všeho více, přepáleněji, se starými známými a jde o osud světa". Výsledkem je mnohem přímočarejší (no dobře, tupější) scénář, který tentokrát slouží pouze jako pojítko, proč nechat Toma dvě a půl hodiny skákat po londýnských střechách, jezdit dvoukilem v protisměru Paříží či viset stovky metrů nad kašmírskými horami. Ty tam je sympaticky špionážně konverzační přechcávací finále minulé části, tady se hraje o atomovky, přestřihávání barevných drátků a setiny vteřin. Tolik k výtkám. Jinak není o čem; mrtě adrenalinová neustále (ale jakože fakt neustále) gradovaná různorodá akce založená na přehlednosti, choreografii a kaskadérech. Tentokrát je to tedy "pouze" fenomenální velkorozpočtový poctivý akčňák a tuctový špionážní snímek. Minule se ta symbióza povedla. Tentokrát nikoli. I tak je z toho však zcela nepopiratelně žánrová kinoudálost roku, ne že ne. (31.07.2018)

Zopakovaná esence okázalého špionství, která je opět nejsilnější ve chvíli, kdy jde proti obvyklým pravidlům a odvážně staví celý příběh na lidskosti, na síle postav, na hojících se jizvách zdánlivě nezničitelných forem. Šok z nově viděného přístupu se sice pochopitelně nekoná, na to McQuarrie až příliš opatrně kráčí po vlastní vyšlapané cestičce a dělá z Falloutu spíš M:I 5.5, ale kombinace dalšího vnitřního pnutí několika organizací a velkolepého bondovského finále je natolik perfektně do sebe zapadající, že mi na takovém přístupu nakonec nevadí vůbec nic. (13.08.2018)