Das schweigende Klassenzimmer
The Silent Revolution
Režie:
Lars KraumeScénář:
Lars KraumeKamera:
Jens HarantHrají:
Leonard Scheicher, Tom Gramenz, Lena Klenke, Jonas Dassler, Ronald Zehrfeld, Carina N. Wiese, Florian Lukas, Jördis Triebel, Daniel Krauss, Michael Gwisdek (více)Obsahy(2)
Je rok 1956, pět let před postavením Berlínské zdi. Dva středoškolští studenti, Theo Lemke a Kurt Wächter, se vracejí z návštěvy západoberlínské zóny do Stalinstadtu (dnešní Eisenhüttenstadt). V Berlíně byli v kině a v týdeníku viděli záběry z povstání v Maďarsku. Dochází jim, že východoněmecká média u této události informují úplně jinak. Tajně poslouchají RIAS, rozhlasovou stanici vysílající ze západoněmeckého sektoru Berlína, a když se dozvědí o úmrtí známého fotbalisty Ference Puskáse a o tom, že v Evropském parlamentu drželi minutu ticha, navrhne Kurt ve třídě symbolickou minutu ticha za oběti povstání. Učitel dějepisu se nejprve domnívá, že se domluvili proti němu, ale Erik, jediný ze třídy, který byl proti, mu řekne, že šlo o protest. Učitel nahlásí incident řediteli. Celá třída se semkne, sejde se u Edgara, strýce jednoho z nich, a poslouchají RIAS. Theo navrhne, aby se všichni vymluvili, že chtěli uctít jenom památku Puskáse… (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Vyšší princip Made in DDR. V události, vzdáleně připomínající Kunderův Žert, kdy na celkem banální studentské iniciativě tvůrci přesně ukazují podstatu totalitního režimu a metonymické mechanismy komunismu a fašismu (respektive nacismu, tedy národního socialismu), dvou totalitářských režimů podobajících se sobě navzájem jako vejce vejci...stejně jako analogické metody Gestapa a Stasi (což už je ale téma jiných filmů). ()
A niektorí idioti budú aj tak ešte stále tvrdiť, že socializmus bol skvelý... (doprial by som takým ľuďom si to vyskúšať priamo v takomto totalitnom režime). Film Das schweigende Klassenzimmer nás zaviedol do roku 1956, kedy vypuklo v Maďarsku povstanie. Koho by to napadlo, že nevinná minúta ticha ako prejav solidarity rozpúta na strednej škole takéto peklo? Príbeh rozhodne zaujímavý, obzvlášť, keď vezmeme do úvahy, že vznikol na základe skutočných udalostí. Čo sa filmu týka, tak najmä úvod mi prišiel dosť vlažný a dlhšie trvalo, kým sa príbeh dostal do tempa a začal sa rozvíjať a zamotávať. Každopádne, zápletka napokon bola viac než len dobrá, takže chválim. Odporúčam pozrieť všetkým búrlivým obdivovateľom komunistického režimu (aj keď tým asi oči neotvorí už nič). ()
Chtěla jsem si oživit němčinu u nějakého novějšího filmu, a měla šťastnou ruku. Zezačátku mi přišly scény poněkud účelové a nepříliš reálné v podmínkách roku 1956, ale později to pro mě získalo na věrohodnosti a mělo to i emoční sílu; jsou tam místa pro mě hezká, silná (zejména rodinné scény) i dojemná. Po žádné stránce mě to nezklamalo, lepší 4 zaokrouhluji nahoru a mám důvod podívat se znovu. ()
Milí mladí přátelé na tomto fóru, vy kteří jste nezažili režim před rokem 1989, dívejte se prosím na tento film velmi pozorně! Sledujte, jak nám komunisté chtěli zajistit šťastnou budoucnost a jaké metody k dosažení těchto "světlých zítřků" používali. Východní Němci měli smůlu, protože přešli od jedné totality ke druhé, které nebyla o nic lepší. Jedinečný film, který by měli vidět hlavně ti, kterým se po minulém režimu pořád stýská. Scéna, kdy studenti vyjadřují solidaritu se svými spolužáky vyvolává husí kůži a mrazení. Velká síla a jasná pětka! ()
Absurdní, šílená, nespravedlivá, násilná, neústupná.... první slova co mě napadají k vyjádření síly sovětského bloku a pusťte mi jakýkoliv film z této části historie a nejspíš u něj budu nehnutě sedět po celou dobu nehledě na kvalitu čistě jen z toho, že mě opět přiměje přemýšlet nad fungováním tohohle zhoubného systému. Takže jsem proseděla nehnutě i Tichou revoluci, která tuhle absurditu a nespravedlnost a nesvobodu ukazuje moc pěkně a jednoduše na skupince maturantů, mladých lidech co hledají svůj názor a jakýkoliv svobodný názor je špatný názor a i minuta ticha ze soucitu zvedne tamního ministra ze židle. A už to jede, soudruzi pobíhají, děti se udávají, soudruzi vydírají, rodiče varují a prosí a ti druzí rodiče tahají za nitky na správných místech. Ve filmu byl moc pěkně vidět kontrast mezi generací studentů a jejich rodičů, kdy možná rodiče měli za mlada podobné smýšlení, ale držet pusu a krok, motto té doby, se vyplatilo víc. Bohužel se mě moc nedotkly jednotlivé příběhy postav a i když se jim na obrazovce dělo něco smutného a hrozného nic moc to se mnou neudělalo a to je pro mě ten největší mínus filmu. ()
Reklama