Nobel

Vezměte "postbrodyovské" série Homelandu, napište je v duchu novějších románů Johna le Carrého a natočte to pomalým odosobněným dokumentárním stylem Tobiase Lindholma. Tak nějak by totiž tato série ráda působila a, světe div se, do značné míry tak i skutečně působí. Operuje se v ní s aktuálními problémy (ropa, čínský investiční byznys, konflikt na Blízkém východě, pragmatický přístup k roli Talibanu a do toho traumata vojáků během mise i po ní, politické kutí piklů, zahrávání si s ohněm a mnohem více), nikoli však černobíle či lacině (nepřekvapí to, jde o nemlich stejný tým, který stál za The Saboteurs). Což potěší o to více, že v jádru jde stále především o napínavý thriller čili by to ustálo i o poznání méně komplexní podhoubí a důraz na autenticitu. Plyne z toho však jeden problém, když se tu a tam přeci jen něco pojme nekomplexně (či se to uchýlí k žánrovému klišé), tak to bije do očí o to více. Má to nesporně nejeden problém; dalo se to odvyprávět v méně epizodách (speciálně zpočátku se dalo stříhat; pořádně se to rozjede až od třetího dílu) a některé linie by mohly být vypuštěny či by jim naopak měl být věnován větší prostor. Jenže přesto všechno je to výtečně zahrané a umí to být sakra napínavé. Riskantní krok se zahrnutím aktuálních témat se vyplatil, nejsou k smíchu, a navíc se to veskrze sympaticky obejde bez velkých slov i gest čili je výsledkem nenatuplý vojensko-politický drama-thriller, který staví stejně tak na nosných postavách jako svém průběhu. PS: Natáčelo se i v Česku a tak se tu vydávají tuzemské lokality za norské; speciálně Palác kultury hned v první epizodě maskovaný za budovu opery i ministerstvo v Oslu je pro našince poněkud úsměvným krokem. (26.01.2017)

Musela jsem se podívat podruhé, protože už jsem si to nepamatovala. No a musím říct, že je to další seroš o tom, že tak dlouho se politicky chodí se džbánem pro vodu až se ucho utrhlo a umřelo hodně lidí. Norové jsou vůbec zvláštní národ. Jsou to potomci Vikingů, mají vlastní ropu a jsou království a z tohoto důvodu vyplývají jejich kroky k řešení různých problémů. Mě to rozhodně bavilo, ale občas mi zůstával rozum stát nad jejich řešením. Za mě 85% (25.05.2021)

Nečekal jsem, že nejlepší seriál s námětem války v Afganistánu bude z Norska, sice je to mixem víc politický až špionážní thriller, ale ta vojenská autentická akce fandy speciálních jednotek zaujme. Aksel Hennie jako šéf speciálů, kterého dožene jeho mise doma, když sejme nějakýho zlýho Afgánce v Oslu po rozkazu sms od neznámého odesílatele, čímž se zamotá do politického byznysu. Hodně to tu přirovnávají k americkému Ve jménu vlasti (2011) , ale to se mi nezdá, což nemění na tom, že to je řemeslně kvalitní, napínavá aj akční záležitost na které se podílela i česká produkce. (13.02.2022)

Taký európsky Homeland líznutý posledným filmom od Lindholma (War) so skvelým Akselom Henniem (poznáte ho z Marťana). Nóri posledné roky príjemne prekvapujú a povedal by som, že pomaly, ale isto vytláčajú z pozície dvojky - Švédov. Produkovali aj bratia Česi, takže očakávam, že to ČT nasadí veľmi skoro. Všetky časti si však môžete pozrieť na Netflixe 8/10. PS: Prvá scéna American Sniper my ass (30.01.2017)

Já v posledních letech asi neviděl nic od seveřanů, co by bylo jenom průměrný. Nobel je ten samej případ. Politický thriller o důstojníkovi norské armády, který se vrací se svou jednotkou z mise v Afghánistánu do své vlasti, ale události z Asie se smísí s realitou Osla i jeho osobním životem. Těch osm dílů se odehrává v pár dnech s tím, že se v prostřizích dostáváte zpátky do Afghánistánu, kde se Vám tvůrci seriálu pokusí přiblížit, co se tam vlastně stalo, protože to úzce souvisí se současností. A povedlo se jim to dost dobře. Pozorný divák si určitě všimne toho, že v ůvodní znělce se objeví všechny důležitý situace, který ve všech dílech potom postupně uvidí. 75%. (02.03.2022)