Bistro Ramen

Mladý šéfkuchař Masato není odborník na tradiční japonský pokrm ramen, který se v jeho rodině nevaří už po generace (to jen abych Aerofilms Obsah trochu uvedl na pravou míru). Každopádně Masato je mladý aspirující kuchař který hledá skrze speciální pokrmy svých (zesnulých) rodičů cestu k vzpomínce na ně a jejich vzpomínkám na sebe. Hlavní roli tu hrají Ramen, Bak Kut Teh, jedna velká láska a jedna velká zášť mezi Singapurem a Japonskem a hledání ztraceného štěstí. Ramen Teh je klasické japonské drama, s tahem na nostalgii a city v doprovodu trochy napětí a humoru. To celé proložené elegantními statickými záběry a tématickým prvkem (tady je to jídlo) dává klasický mix, který se přes svou šablonovitost v rozumném dávkování snad nikdy neomrzí. Takže filmově za mě klasický průměr plus jedna hvězdička za "food porn". (03.07.2018)

Pošta pro tebe pro lidi, kteří ujíždějí na food pornu. Zároveň film idealizující jídlo takovým způsobem, že vás dokáže dojmout detailem vepřových žebírek a přesvědčit, že s láskou připravená polévka může překlenout rozdíly mezi kulturami, národy a generacemi. Velmi kýčovitý, sentimentální, psychologické pohnutky postav extrémně zjednodušující, ale v zásadě příjemný pop - s ohledem na závažnost tématu (nenávist Singapuřanů k Japoncům kvůli krutostem páchaným za války) možná příjemný až příliš. 55% (13.06.2018)

Pomalu plynoucí a lehce melancholický snímek ani ne tolik o jídle samotném, jako spíš o lidských a rodinných vztazích v prostředí singapurské a japonské kuchyně. V jádru leží dávné křivdy a neschopnost přijmout cizí národ a jeho kulturu z citlivých historických důvodů (kruté zločiny páchané za války). Vše se tedy nakonec točí kolem odpuštění, což je hlavním tématem filmu. Propojení s jídelní kulturou tomu hezky sedlo a docela se mi líbí obrat v popisu filmu, který na závěr říká, že "láska prochází rámenem". Je to citlivý film, pro někoho by možná byl sentimentální trochu moc, ale mně osobně se smířlivý závěr hodně líbil (i když sama uznávám, že jsou filmy, které mě dokážou chytnout za srdce více). Každopádně v původním názvu Ramen Teh je hezky zachyceno, o čem film je, tedy o smíření dvou rozdílných kultur a jejich propojení (pochopíte, pokud se na film podíváte). Český název to bohužel naopak zabil a napovídá, že je to pouze nějaký film o bistru s rámenem, což může to být dost zavádějící. Trochu škoda... hodilo by se vytvářet české názvy filmů s větším citem. ~(4,1★)~ (07.08.2018)

Tak toto orientálne jedlo Singapurčania a Japonci trochu zbytočne presladili. Ale je v ňom aj dostatočné množstvo korenia, aby bolo stále chutné. Nadhodnotenie z mojej strany môžete pripočítať okúzleniu ani nie jedlami, ako skôr lokáciami v Japonsku a Singapure. A samozrejme aj vďaka rozprávaniu v dvoch časových rovinách, pričom som mal v postavách nejakú dobu značný hokej, nakoniec sa mi to ale elegantne utriedilo. Výhoda je však v tom, že všetci protagonisti sú veľmi sympatickí a ono vás to nakoniec emocionálne, či chcete alebo nie, dostane. Ale pozor, ide o čistý mainstream, v rámci klubovej ponuky asi nič pohodovejšie nenájdete. 70% (29.08.2018)

Nikdy bych nečekal, že by mě ten film mohl tak chytnout. Jenže se tomu tak stalo. Ten film totiž dost dobře funguje, zaujme, dojme a dostanete hlad. Je tady tolik záběrů na jídlo, že prostě slintáte. Co se týče herců, jsou překvapivě fakt dobří, všichni. Příběh je sice jednoduchý, ale když to někdo fakt umí, dokáže z toho udělat dost zajímavou podívanou. A Khoo to umí, takže další bod pro něj. Dokonce pracuje i s detaily, kterých je tam spousta, ale je tam vidět práce na každé scéně z filmu. Ve výsledku je to fakt milé a příjemné překvapení, které strčí do kapsy všechny ty rádoby dramata z naši země. A jelikož to je můj první singapurský film a já byl nadmíru spokojen, dávám 5* (27.06.2018)