Svátek matek

Ze zečátku mě ten slepičenec málem zabil samou nudou, to byly hrozný kecy. Naštěstí od návštěvy rodičů u svých dcer se podařilo nastartovat i humor a tak nějak se to až do konce prostřídávalo. Přínos filmu následující : Jenn je pořád kočka i komička, Kate je jenom kočka a Julie není ani kočka ani komička. (05.02.2017)

Souhlasím s Katushkou, spíše než o komedii se jedná o sociologickou sondu do života dnešních amerických rodin. Určitě to není film pro náctileté, plný obhroublých a přiblblých vtipů s využitím přehršle sprostých slov. Pomalu se to rozjíždělo, ale postupně se to rozjelo do správného tempa. Takový protipól komediím z pera Setha Rogena, vhodná ke shlédnutí po dobrém nedělním obědě během deštivého odpoledne. Akorát ty holky v hlavních rolích nám zase nějak zestárly a ač nejsem žádný odborník na módu, tak ty outfity zejiména u JR se vyloženě nepovedly (pokud to nebyl záměr, jako s tou její parukou). Budu muset kouknout i na ty dva předchozí Garryho filmy věnované americkým svátkům, nevím jak mně mohly uniknout. Asi je občas potřeba kašlat na nízké hodnocení, dát šanci a udělat si názor sám. (31.07.2016)

Svátek matek je klasická hollywoodská agitační naivitka, plná šťastných, všechápajících a tolerantních postaviček, přesvědčující v každém záběru, každým slovem, veškeré diváky, o nádherném, jedinečném, neotřesitelném americkém rodinném snu, kde se všichni k sobě chovají tak krásně, ochotně a upřímně, že by z toho jeden fakt zvracel, jelikož ví, že k realitě to snad nemůže být ani kurevsky vzdálenější. V podstatě je to tudíž taková pohádka pro dospělé, matlající obecenstvu med kolem huby a kvalita těchto snímků pak spočívá vlastně jen v tom, jak snesitelně ten růžovoučký život bez mráčků tvůrci publiku ve výsledku podají. A jak se to tedy podařilo zpracovat v tomto případě? No, s odřenýma ušima to snesitelný je, a to hlavně díky sympatickému castingu a v několika scénách poměrně funkčně působícím emocím, nicméně těch negativ je přeci jen víc. Především zápletka, stojící na epizodních příbězích různých rodinek, v závěru propojených v jeden celek, působí hrozně nevýrazně a nezábavně, většinu postav pak zachraňují zmiňovaní herci, jinak je to ale panoptikum kýčovitých, nepřesvědčivých a nafrněných figurek, z nichž jsem si nenašel cestu ani k jedné z nich, dále zde zamrzí naprostá absence vtipnosti, a co se dramatických scén týče, tak to se jaksi též minulo s účinkem. Můj celkový dojem z této podívané je zkrátka takový rozkolísaný, budu tentokrát ale hodný, v podstatě mě to totiž vážně až tolik neiritovalo, a i v rámci podobně laděných falešných kýčů o bezchybném rodinném životě v júesej, se jedná o pěkný průměr. (15.01.2021)

Dynamika, tempo, moment překvapení, pořádný konflikt. Všechno je pryč a Hector Elizondo na sílu. Herci si v tomhle totálně umělém světě takříkajíc odvedou svůj nudný standard, shrábnou honoráře a spěchají k látce, která snad nebude tak průhledná. Tahle je. A navrch zjednodušená a povrchní, žádná zápletka nemá dostatečně času na rozvinutí, na pořádné zasáhnutí diváka. Garry Marshall jede posledních patnáct let na náhody a doufá, že s mizerně napsanými postavami a dialogy zopakuje kouzlo nesmrtelné pohádky Pretty Woman. Měli jsme Valentýna, konec roku, sic Marshall (budiž mu země lehká) už nic jiného nestihne, ani tady nemůžeme tleskat. Znovu jsme svědky osudů řady postav (naštěstí jich tentokrát není tolik), které se mnohdy znají, jindy teprve poznají, a zatímco například vyrovnávání se Jennifer Aniston s novou rolí ještě docela jde, lži sester Kate Hudson a Sarah Chalke před homo- a xenofobními rodiči jsou psané snad na koleně a v poklusu. A taková Julia Roberts je tu proto, že prostě s Marshallem spolupracovala už mnohokrát. Mnozí herci prostě asi doufají, že se specialistou na romantické komedie to ještě půjde. Navíc jsou všichni chápaví a nikdo zlý, i modelkovská „nová máma“ není nikterak záporná. Jako pocta matkám to nemůže obstát, jako romantika stejně tak. A ač třeba Jason Sudeikis jede na půl plynu, díky bohu alespoň za něj a některé další. Beztvarosti a zoufalosti pak nahrává i řada scén, které jsem úplně mimo (kupříkladu závěrečný úprk v karavanu a voze ve tvaru obří dělohy). Jo, a nechápu, že v případě batolat nemají za oceánem hezčí adepty. Zvlášť když je nazývají nejroztomilejšími. Brrr.. (01.08.2016)

Úplně chápu poselství tohoto filmu. Ale bože můj, takhle mě mozek ještě nebolel. To fyzicky hloupnete. Tvůrcům zřejmě takto promyšlený děj zabral celou pauzu na cigaretu. Nenapadá mě lepší příklad mainstreamového, hollywoodského přesládlého klišé, než je právě tento film. Ale aspoň to obsazení stojí za podívání. (10.06.2017)