Maniak

Není to seriál pro všechny. Vyžaduje otevřený přístup, a jít seriálu trochu na proti, a nesnažit se ve všem hledat logické opodstatnění. Fukunaga vystavěl svůj příběh na postavách, které mají hodně chyb a špatných vlastností, ale čím více je poznáváme, tím více nám na nich záleží, a o to více pak fungují všechny emoce, zvraty atd. Fukunaga si sehnal parádní herce, od Hilla, Stone po Therouxe k Sonojo Mizuno. Je to netradiční, anarchistické, a ne každému to sedne, ale za mě, velký palec nahoru. (30.01.2019)

Šílenost, která je sice zajímavá na pohled, ale ve výsledku ne tak hluboká ani převratná, jak jsem očekávala. Z nějakého důvodu jsem čekala, že seriál přijde s nějakou velkou myšlenkou, ale prostě jsem se zmýlila. Už samotný pomalý rozjezd, kdy člověk ještě vůbec netuší, kam se to všechno bude vyvíjet, ve mně pomalu ale jistě budoval přesvědčení, že seriál dospěje k něčemu velkému, ale ve skutečnosti je to spíše sonda do pošramocené psychiky dvou hlavních postav (plus některých vedlejších), které se skrze společnou cestu za nápravou svého mentálního zdraví a za srovnáním se se svou minulostí postupně sbližují. Na druhou stranu, jako takový seriál také funguje, pouze mi až s velkým zpožděním došlo, že je to spíš o vztahu dvou hlavních protagonistů než o čemkoliv jiném, takže moje očekávání byla krapet zklamaná. Každopádně, jako herecký zážitek je na to radost pohledět. O Emmě Stone nebylo pochyb, ale i Jonah Hill moc překvapil. Skvělé na tom je, že skrz tuhle záležitost měli oba šanci ukázat se herecky v různých rovinách, a taky se to povedlo. V tomhle ohledu je to svým způsobem velmi hravé a barvité (bavil mě obzvlášť díl s akcí na záchranu lemura). Místy opravdu velmi zábavné, jindy divné až absurdní, a mnohdy samozřejmě niterně dramatické, jelikož si uvědomujeme, že lidská psychika má velkou moc a může být náš přítel stejně jako největší nepřítel. V rámci seriálů rozhodně nezvyklý zážitek, který sice není vysloveně mým šálkem kávy, ale jsem ráda, že jsem to viděla. Slabší 4 hvězdy. ~(3,6★)~ (25.12.2018)

skrze alternativní vesmír, v němž je Země, která se podobá té naší, ale není s ní totožná, a skrze fikční bláznivost na způsob videogames a specifickou roztomilost (viz též např. filmy Wese Andersona) autoři chtějí u diváka obejít určité kontrolní mechanismy vedoucí k automatické podezřívavosti, aby s ním rozehráli docela vážné téma s lidským podvědomým, traumatem a vyrovnáním (12.01.2019)

Súťaž o najväčšiu kravinu stále prebieha a zrejme sa nikdy neskončí. Toto by som dala hádam aj do prvej desiatky. Absurdnosť a uletenosť mám rada, pobavili ma aj maličkosti ako napríklad ruským turistom v New Yorku sprievodkyňa ukazovala Sochu pridanej slobody v prvom diely, alebo ako robotická fialová koala hrala šach v parku v druhom, ale všetky dobré nápady iba kompenzovali mučivú nudu. (04.04.2024)

Jedinečnej příběh chaosu a řádu! Netradiční, krásně podivný, nedivácký, nekomerční, atmosferický, skvěle zahraný, parádně napsaný, perfektně zrežírovaný, podpořený výborným soundtrackem. Přesně ten typ seriálu, jenž by nikdy nevzniknul, kdyby nebylo Netflixu, kterej dává ambiciózním tvůrcům možnost točit to, co chtějí a přesně tak, jak to chtějí. (23.09.2018)