Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Poněkud výjimečné místo ve filmové tvorbě amerického spisovatele, herce, scenáristy a režiséra Woodyho Allena zaujímá snímek Zelig. Hlavním hrdinou je jistý Leonard Zelig, jehož životní příběh údajně ve 30. a 40. letech dvacátého století vzrušoval celou severní Ameriku. Je to v podstatě nešťastná osobnost, jejíž hlavní touhou bylo zařadit se, patřit do lidské společnosti. Tato touha se projevuje postupně zcela jedinečným způsobem, nazvaným chameleonství. Leonard Zelig je totiž ve snaze sounáležet, schopen potlačit svoji identitu a přijmout na sebe podobu jiných lidí. Již v řadě předchozích titulů Woody Allen prokázal širokou mnohotvárnost a plasticitu své představivosti a tvůrčí fantazie, tentokrát příběh smyšlené postavy vytváří s jakýmsi důrazem na věcnost a historickou objektivitu. Tomuto záměru přitom působivě napomáhají fiktivní archivní záběry a výpovědi těch, kteří se se Zeligem někdy setkali: psychiatrů, filozofů, celebrit té doby (takže jej vidíme se skutečnými americkými prezidenty Coolidgem a Hooverem či slavným dramatikem Eugenem O´Neilem). Film ale nabízí více, než pouhé zachycení ojedinělého a senzaci slibujícího jevu, dotýká se ošidnosti popularity a někdy také nepříliš pozitivní role sdělovacích prostředků v osudu jedince. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (209)

Matty 

všechny recenze uživatele

"Musím na tu masturbaci, jinak začnou beze mě." Občan Zelig. Co vypadá jako jednorozměrná blbina je ve skutečnosti mnohovrstvým, neuvěřitelně (a přitom nepředvádivě) vypiplaným mockumentárním zamyšlením nad základními filozofickými otázkami člověka (utíkajícího před sebou samým) i společnosti (projektující si do lidského chameleóna své aktuální obavy), kterou lze ve druhém plánu číst jako sebereflexivní úvahu nad mediálními obrazy a životem celebrity nucené jít z role do role za postupného vytěsňování vlastní identity. Jeden z formálně nejodvážnějších a nejoriginálnějších Allenových filmů, který množstvím podnětů hravě strká do kapsy Forresta Gumpa i většinu vážných biografických filmů. (Mimo jiné kvůli Allenově nespokojenosti s prvními sestřihy jde o jeho nejkratší film.) 85% Zajímavé komentáře: Pohrobek, anais, troxor ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Smrť, dane a každý rok ďalší film Woodyho Allena, tak nejako vyzerajú istoty súčasnosti. Woody Allen je fenomén, ktorý svojim dielom ostro rozdeľuje divákov na nadšených obdivovateľov a nezmieriteľných odporcov. Videl som pomerne málo jeho filmov a zatiaľ patrím skôr do tej druhej skupiny. Zelig má originálny nápad (dávno pred Forrestom Gumpom) a výborné technické riešenie. Bohužiaľ to je všetko. Okrem toho je tam už prítomný iba Allenov egocentrizmus, problémy psychotika a po pár minútach aj nuda. Aký rozdiel oproti českému Happy endu, kde tiež bol na začiatku originálny nápad. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Woody posunul hranice humoru zase o kousek dál a já si musel vzít pleny, abych nepochcal smíchy křeslo. Jak tám mával za tím Hitlerem to byla šleha, hádka o tom, kdo je doktor taky hrozila mýmu močáku, fakt prdel. Chlápek, který zamotá hlavu Ku - Klux -Klanu hned třikrát musí bejt prostě jedlej po všech stránkách. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Dlouho odkládaný Woody. Bál jsem se katastrof typu Stíny a mlha**; Alice**; Povídky z New Yorku**. Ale boduje překvapivě experimentální nápad, jemuž lze svěřit i dokumentární formu s montážními prvky. Hodně vtipné, i když musíte dost dávat pozor, aby vám ta kulometná palba neutekla. Říkám předem a nahlas: Mia Farrow je nechutná mužatka (a to bývaly doby, kdy byla docela pěkná) a antisexuální symbol. Část popisující Zeligovy kousky je super, škoda, že film neudržel stejnou úroveň. Opravdu hodně archívních záběrů... ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Pro mě osobně nejnudnější Allen ever, měl jsem strašný problém to dokoukat. Co na tom, že se Allenovi dokonale podařilo napodobit dokumentární styl, o který usiloval, se všemi těmi mluvícími hlavami a přibližujícími se záběry na staré černobílé fotografie, protože přesně tohle je podle mě nejnudnější typ dokumentů pod sluncem, a doslova jsem u toho umíral. Navíc nesnáším mystifikaci jako takovou (mockumentary, chcete-li) a přišlo mi to i dokonale nevtipné, nezasmál jsem se u toho ani jednou. Působilo to na mě spíš jako opilost vlastním egem a topení se v nostalgii po dávno mrtvé éře, kterou jsem nezažil a osobně k ní nemám žádný vztah, takže víc jsem se s tím už minut nemohl. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (13)

  • Poprvé se Woody Allen pokusil natočit dva filmy zároveň: Zelig a Sex noci svatojánské (1982). Dělalo mu ale potíže přesměrovávat duševní energii z jednoho příběhu do druhého, a proto se zařekl, že už to nikdy neudělá. (raininface)
  • Kvůli posedlosti v autetičnosti snímku trvalo Allenovi natáčení stejně dlouho jako natáčení dvou jiných filmů dohromady. (don corleone)

Související novinky

Aero oslaví osmdesátiny W. Allena festivalem

Aero oslaví osmdesátiny W. Allena festivalem

27.11.2015

Přímo v den osmdesátých narozenin Woodyho Allena – v úterý 1. prosince – odstartuje pražské kino Aero přehlídku filmů Všechno, co jste kdy chtěli vidět od Woodyho Allena. Od 20.30 uvede Allenův… (více)

Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN

Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN

21.01.2011

Čtyřicet celovečerních autorských filmů, jeden televizní a jedna spolupráce na povídkovém díle – a to všechno během jednačtyřiceti let! Americký filmař Woody Allen se za svou pracovní morálku určitě… (více)

Reklama

Reklama