Tajemství hradu v Karpatech

Nádherná filmová pocta světu románů Julese Vernea. Tahle česká parodická škola (Adéla ještě nevečeřela, Limonádový Joe aneb Koňská opera...) pánů Lipského a Brdečky patří k tomu nejlepšímu, co kdy v československém filmovém umění vzniklo. Vždy se sejde naše herecká špička, spojí se s bravurní režií, brilantní trikovou (Jan Švankmajer) a hudební složkou, ale základem zůstává vycizelovaný geniální scénář - jemné předivo jazykového humoru, aluzí k významným dílům daného žánru, jemně ironický podtext, dějová linka kopírující schematismy žánrových klišé a jejich občasné záměrné zkarikování, a navíc spousta vlastní invence a kreativity - zde usazení do slovansky mluvících Karpat (jazyková složka hraje vždy ve filmech Oldřicha Lipského podstatnou roli) a celý ten v naší kultuře tak akcentovaný archetyp nezkaženého světa venkovského prostého lidu, crazy vynálezy šíleného vědce, poetika světa opery a operety a s ním spojeného prazvláštního patosu a jakoby nějakého mlhavého éterického oparu, neskutečně charismatický záporák (kongeniální Miloš Kopecký a jeho škatulková role), postava hraběte Teleke z Tölökö coby odkaz ke zvláštní zdejší reflexi aristokracie, celé to usazení jakoby kamsi do Uher či na východ monarchie, světa spíše mýtického či mytologického než skutečného... Jeden z vrcholů československé komediální tvorby a obecně československé kinematografie... (26.08.2007)

U Tajemství hradu v Karpatech jsem měl stejný problém jako u Polanského Plesu upírů. Atmosféra skvělá, nápady dobré, spousta promakaných detailů a drobností, milá pocta i něžná parodie. Ale jaksi to vůbec není vtipné. A navíc vám brzy začnou lézt na nervy nudná operní vystoupení a ten „roztomilý“ venkovský přízvuk. (17.04.2008)

K filmu "Tajemství hradu v Karpatech" jsem se dostal díky komiksu "Tajemný hrad v Karpatech" od Petra Kopla. Neměl jsem nikdy tu čest s předlohou Julese Vernea, ale musím říct, že obě české adaptace na mě udělaly dojem, i když každí trochu jinak. Petr Kopl si mě získal díky propojení různých příběhů ze světoznámých literárních děl do jednoho a tím, jak dokáže pracovat s humorem, film si mě zase získal proto, že je neskutečně zábavný a že ukázal, jak chytré komedie dokázali Češi v minulosti točit. Zábavné, úsměvné, absurdní a krásně šílené, ale přesto chytré, a to od začátku až do konce. A hlavně ten jazykový humor, ten je naprosto nepřekonatelný. Takhle si s češtinou dnes umí hrát jen Zdeněk Svěrák. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/07/tajemstvi-hradu-v-karpatech-1981-90.html (17.07.2013)

Oldřich Lipský svým Tajemstvím vysekl přenádhernou poctu všem Julesům Vernům a jim podobným. Vše až z dětinským zápalem dohnal ke krajnosti a má bránice doteď rezonuje pod návaly hurónského smíchu. Velice rád se nechám pozvat na hrad, kde "strašáá", obzvláště pokud je to s tak milou společností, jakou je právě gentlemanský Dočolomanský a jeho troubovitý společník Jan Hartl. Ostatně poté ani tatíček nic nenamítal... (17.10.2007)

Asi je trochu problém v tom, že narozdíl od spousty jiných českých klasik jsem neshlédla v dětství, takže pro mě není tím bezelstně obdivovaným českým filmem, jako ve spoustě jiných případů. Takhle vidím "jen" výtvarně skvěle zpracovanou poctu Julesi Verneovi ve formě ztřeštěné parodie s poměrně hustou koncentrací výborných hlášek. Bohužel se neubráním srovnání s ostatními (nejen) Lipského filmy a třeba "Limonádovému Joemu" bohužel "Tajemství hradu v Karpatech" nesahá ani po kotníky. Momentálně dávám 3*, i když třeba jsem jen na tenhle styl zrovna neměla náladu (přitom viděla jsem jistou podobnost s třeba mím oblíbeným Terry Gilliamem) takže ještě nad hrabětem Teleke z Tölökö nelámu hůl... (24.07.2010)