Heavy Trip

Slabší 4 hvězdy. Finové mají metal v krvi a když ho chtějí hrát, tak ho prostě hrajou až za hrob. Taková prkotina jako jedna jediná nazkoušená skladba a vystoupení na velkém fesťáku je nemůže zastavit. Sympatická komedie s mým oblíbeným hudebním žánrem, a nemyslím konkrétně postapokalyptický, stanistický, sobydrtící, extrémně pohanský, fenoskandinávský metal :-) (20.03.2020)

Miluju finské filmy pro jejich podivnost a absurdní humor. A tady jsem oboje dostal vrchovatě, na crazy notu a s “symphonic post-apocalyptic reindeer-grinding Christ-abusing extreme war pagan fennoscandian metalem” k tomu (což je plus!). Kolem a kolem ale sympatické postavy, skvělý námět a vtipy, herecky přesné (Pasi!). Jen možná škoda, že prvních 60 minut z 90 je vlastně expozice a to, na co jsem čekal, je pak až moc uspěchané. (16.05.2021)

Svéráz národního detmetalu je možná nejfajnovější crazy komedie, co jsem viděl. Vyprávění (v nepokrytém klasickém schématu outsider a jeho kamarádi - milované děvče - konkurenční frajírek) dává nahlédnout, jak se asi mohly udát pradávné příběhy severské mythologie, což je také podporováno podivným bezčasím: Zdá se, že jsme víceméně v době vzniku filmu (jak také napovídá rok 2016 na náhrobku), leccos však poukazuje k dobám, v nichž všemožné detmetaly k chlapeckému dospívání na venkově neodmyslitelně patřily. Srov. kazety či pravěké mobily. Snad nějaká narážka na "modernost" severofinského venkova? (31.01.2020)

U Nabodnuté prdele, to byla ale řežba! Maďaři i Finové mi už několikrát dokázali, že mají smysl pro humor, který mi fakt sedí, a tento výblitek mi sedl jako prdel na hrnec. Pokud má někdo problém s mým výběrem slov v tomto komentáři, ať nejdříve shlédne film, pak (možná) pochopí. Šílení Finové si zase jednou udělali radost, udělali ji i mně a konečně jsem viděl snímek se slušným soundtrackem. Zatímco nehostinný sever Evropy plodí pořádný metalový nářez, teplé krajiny přinášejí například ukňourané hity, se kterými boduje Enrique Iglesias a které ve mně budí chuť, se vším skoncovat. Bavil jsem se skvěle a metalový pozdrav Lotvonenova otce už z hlavy asi nedostanu. (04.03.2019)

Tématika metalu je mi snad po všech stránkách velmi blízká. Možná i proto dávám Heavy Tripu tak vysoké hodnocení, ale upřímně si myslím, že u tohoto filmu se bude smát i člověk, který s metalem nic společného nemá. Hlavní aktéři jsou velmi sympatičtí. Dát každému členu kapely úplně jiné charakterové vlastnosti by asi napadlo většinu scénáristů, ovšem tady si s tím pohráli téměř dokonale. Většina vtipů tu funguje na jedničku. V jednom případě je tu dokonce porušeno pravidlo opakovaného vtipu (jistý vtip tu zazní v různých situacích celkem třikrát a pokaždé mi připadal o něco lepší než posledně). Ději toho nemám moc co vytknout. Občas se sice poněkud zasekne, ale jen aby se pak zase rozjel na plnou rychlost. Mnoho situací, především ve druhé polovině, tu mohou vypadat absurdně (i když je to komedie, komu by to vlastně mělo vadit?), nicméně by mě ani moc nepřekvapilo, kdyby byl tento příběh inspirován skutečnými událostmi. Když bych to měl shrnout: Heavy Trip je skvělá komediální jízda s příchutí symfonického post-apokalyptického soby ojíždějícího Krista znásilňujícího extrémního válečného pohanského fennoskandinávského metalu. (06.05.2019)