Když draka bolí hlava

Gott mluvící slovensky (já nejdřív myslel, že je to nějaká polsko-česká hatmatilka), nechápu, za co dostal ocenění, zřejmě ze soucitu. Dále otřesné písničky a hudba, otřesní herci a ten drak - to byl nejhorší výtvor, který jsem na obrazovce kdy spatřil. Ale nejen ten drak, i ostatní triky a vizuál byly tragédie. O postsynchronech ani nemluvě. Kdybych měl děti, v životě bych jim takovou trapnou bezduchou ubohou vypatlanou škváru nikdy nepustil. Nejzaslouženější a nejupřímnější odpad, jaký jsem kdy filmu udělil. (01.12.2019)

Scénář: Dušan Rapoš, Petr Šiška. Režie: Dušan Rapoš……karty jsou zcela jasně rozdány. Při vší úctě k panu Gottovi, nevím kolik času mám ještě na tomto světě a jednu ze svých posledních stop svěřím do rukou člověku, který natočil Fontánu pre Zuzanu III a jeho kumpánovy, který okrádá důchodce na TV Šlágr…..to by asi člověk při všech smyslech udělat neměl. Už jenom, to že někdo vypustí na světlo světa mistrovu Slovenštinu (měla to být slovenština, že?) jenom dokazuje, s jakými diletanty máte co dočinění. Ale tady nejde jenom o slavíkovu mluvu…..špatně je téměř vše. Draci, herci, skřítkové, triky, výprava, příběh, písničky, československá vzájemnost, králové, královny, princové, Laffita. Doposavad jsem žil v domnění, že Dušan Rapoš nemá rád dospělého diváka, ale on nenávidí i děti. Z tohohle by rozbolela hlava i létacího draka z papírů. (10.12.2019)

Další ambiciózní projekt Dušana Rapoše, filmaře, který by si nejradši dělal všechno sám. Takže podílet se na knižní předloze československé pohádky, napsat scénář, režírovat, složit hudbu...? Žádný problém. Z celého nápadu samozřejmě čiší jednoznačné poselství připojení se k oslavám 100 let Československa. Nápad je provedený až do krajnosti, vznikly dvě dabingové verze, vícejazyčné nahrávky hlavních písních a různé postavy v různých verzích mluví česky nebo slovensky. Bohužel výsledek je hodně slabý a když řeknu, že mi chyběla Eva Vejmělková, hovoří to za vše. (08.11.2020)

Když draka bolí hlava, nemusí hlava bolet i diváka. Což se ale tvůrcům povedlo. Dvojjazyčnost jen podtrhuje mizerné poselství o společném Československu, kdy z neznámého důvodu božský Kája přešel nemotornou slovenštinou na slovenskou stranu barikády. To tedy bylo na konci vysvětleno, puncu absurdity ze svého počátku se ale už pohádka zbavit nedokázala. Co mi pak ještě vadilo, bylo to, že drak každou chvíli působil, že spadne. Scénář samotný měl docela potenciál. Škoda, že zůstal nevyužit. (19.12.2020)

Nie draka bolí hlava, ale diváka ! Asi jedna z mála českých a slovenských rozprávok, kde nefunguje prakticky nič. Dej zjavne založený na vo Worde rýchlo pozlátanej znôške nápadov happeningovo diktovaných Rapošom a "scenáristami" (scenáristami, ha-ha), dračie CGI pomaly horšie ako v Troškových čertovinách z konca 90. rokov (nemyslím výtvarný návrh, ale spracovanie), herci so silenými úsmevmi lamentujúcimi nad tým, do akej koniny sa to nechali obsadiť (Zuza Mauréry to ani neskrýva, čo jej kvitujem), trápne vtipy s jazykovou zámenou u Magálovej a Gotta, stredoveký "Peťo Sagan pre chudobných...", dračia mytológia, ktorú by prepracovanosťou strčil do vrecka aj grafoman Paolini. A Miro, máš takéto somariny zapotreby ? Tento biedny pokus o rozprávku bude raz považovaný za zlatý grál anti-exemplárov tohto filmového žánru. (T)Rapoš teraz už fakt naplno potvrdil svoju pozíciu česko-slovenského Eda Wooda. (A to urážam Wooda. Z jeho trápnych diel bolo aspoň cítiť nadšenie.) Nemyslel som si, že to niekedy poviem, ale: Vráť sa, Popolvár, všetko je odpustené ! :-(( Aj oná navýsosť priemerná 80s rozprávka je oproti tejto najnovšej (t)rapošovine ťažko oscarový materiál. RTVS sa môže hanbiť, že túto zlátaninu bez deja kydla do večerného programu na Veľkonočnú nedeľu. Deti a ich rodičia si zaslúžia lepšiu kvalitu, vo všetkom ! Taký Sokoliar Tomáš, Sedem zhavranelých bratov alebo Anděl Páně - všetko novšie rozprávky, takže zo mňa nehovorí uhundraná nostalgia - sú oproti tejto (t)rapošovine hotový Master and Commander. (21.04.2019)