Dogman

Na jednu stranu je příběh poutavý, smutný jak prostředím, tak i postavou hlavního hrdiny, který je sice dobrák a fakt hodně má rád pesany, ale taky hlupák. Na druhou stranu je to ale feťáček, takže veškerá lítost vyjde vniveč. Konec také vyzní naprosto prázdně, člověk může jen pozvednout ramena, zabručet, a nakonec vypnout bez poslechu hudby u titulků. Stále je to ale zajímavější, než dle mého odhadu polovina filmů, co se dostane do kin, takže hodnotím průměrem. (06.02.2019)

Dogman stojí pevne "na neorealistických základoch", čiže na "shoulders of giants", ale je aj veľmi svojský. Nie každá sociálna dráma musí byť ťažkým artom, Dogman, dovolím si povedať, chytí a nepustí svojho diváka od začiatku do konca, ako poriadny pittbul. Nedá nespomenúť herecké výkony oboch hlavných predstaviteľov, pretože vyznievajú tak autenticky, až si nedokážem predstaviť, že títo herci by mohli byť v civile iní a že za kamerou mohla panovať iná atmosféra ako je pred kamerou v kine. Pokiaľ teda máte Taliansko zafixované ako jednu z ikonických krajín západného ekonomického zázraku, tak Garrone vás výberom lokality a postáv veľmi drsne vyvedie z omylu. Alebo choďte radšej pre kľud duše na nákupy do milánskej fancy pasáže. (26.10.2018)

Strašně mě dokáže nasrat když hlavní postava celý film jedná bezmyšlenkovitě. Každý má právo na to udělat hloupou chybu, ale skoro dvouhodinová šaráda tuposti je už moc. Divák si nedokáže vyvinout sympatie k hlavní postavě. Nikdo se tak prostě nemůže chovat. To nejde. Vnímám to tak, že tvůrci filmu prostě nedokázali vymyslet pořádnou zápletku, která by vedla k podobnému rozuzlení. Místo toho vymysleli postavu bez mozku. To vše bohužel shodí to co je zde kvalitní: atmosféra, prostředí, herecké výkony a kamera. Chápu záměr psa/člověka slepě věrného svému pánovi, ale akorát mě to nasralo. (10.02.2019)

Herecký orgasmus, který tu ze sebe vymáčkl Marcello Fonte je asi první věcí , kteoru tu musím zmínit. Dlouho jsem neviděla, aby takhle někdo uměl hrát očima a v podstatě ani nepotřebujete jako divák vidět to, co on, protože to z jeho pohledu vyčtete. Nicméně ke scénáři. Až do poslední chvíle jsem hodně koketovala i s tou čtvrtou hvězdičkou, ale nakonec mi tam ještě něco málo chybělo. Možná jakýsi moment překvapení na závěr. Film je to ale festivalově krásný, lidský, plný lásky, nenávisti a pejsků. Opravdu nelituju toho času, co jsem mu věnovala. (26.06.2019)

Koncept príbehu ako aj „vytvorené“ prostredie sú jednoduché a sú v harmónii. A práve v tom spočíva nadpriemernosť daného snímku. Marcello sa snaží každému vyhovieť, ale jeho činy a rozhodnutia vo väčšine prípadov vznikajú z jeho „bojím sa od silnejších“. Tu vlastne vidíme „neustály boj“ malého človeka voči „druhému“, pre ktorého nič nie svätým. Všetky ostatné časti (napr. starostlivosť o psi a vzťah s dcérou) sú len akýmsi doplnkom v krajných prípadoch tak trošku slepou uličkou. Záverečná katarzia nepríde tak, akoby väčšina divákov očakával (aj tak je to na dostatočnej úrovni). Každopádne veľmi ale veľmi dobrý výkon od M. Fonte. P.S.: Scéna s „oteplením psa“ je prinajmenšom zaujímavá. Osobné hodnotenie: 76% (***) (19.06.2019)