Zrádci

Až si zase budu stěžovat, kam se žene český film a seriál, vždy si vzpomenu na Zrádce, protože budu vědět, že existují lidé, kteří ještě umí natáčet a dovedou vyjádřit obrazem, zvukem, slovem a hereckými výkony všechny emoce a poselství, co říct chtěli. Zrádci Viktora Tauše, Mira Šifry, Martina Douby, Aloise Fišárka, Jana Kadlece, Petra Ostrouchova a dalších je ta NADĚJE, pro kterou stojí za to přežít všechno ostatní. 100% P.S. a WillBlake má pravdu, text Martina Šrajera (na csfd jako Matty) na Alarmu, je všeříkající. (30.03.2020)

Přestylované. Nesmyslné lokace jako kancly v kostele. Bez účelu jenom ny styl (borec ve žluté). Katastrofální zvuk, kdy některé dialogy nešly vůbec slyšet. Hudba monotóní stupidní novodobý hip hop, což tedy mělo asi sedět k hlavnému hrdinovi. Herecky to ušlo, scénář ok. Nicméně Poláci jsou úplně někde jinde viz Oslněni světlem, kde bylo snad vše lépe udělané a nejmarkantnější rozdíl byl ve zvuku a hudbě. (06.05.2020)

loňskej Rédl pro mě byl obrovský překvapení v žánru noir a zvlášť s ohledem, že se jednalo o domácí produkci. Byl jsem zvědavej, s čím scénarista Miro Šifra přijde dál... a odpověď dorazila letos ve formě Zrádců. Což je další Šifrův příspěvek do žánru noir, kterej přetejká barvama a je sluníčkovej (což zdůrazňuje žlutý auto a mikina jedný z postav), ale hluboko uvnitř je tmavej jak dehet a prohnilej až do morku kostí. Zrádci začínají úplně prostě - dva kluci, který možná každej den potkáváte na ulici, se rozhodli živit prodejem drog. A ten jeden ještě navíc donáší policajtovi z protidrogovky. To co začíná zdánlivě nevinně a jednoduše, se pak brzo začne hroutit jako domino a od nízkejch pater společnosti jde až nahoru, do světa báječných a bohatých, který mají svý tajemství, co si snaží řešit v rámci rodiny (tady jsem si vzpomněl na Chandlera). A v rámci šesti dílů vidíte, jak jsou jednotlivý lidi provázaný a že fungují jako organismus. Není to hra jenom na zrádce. Je to hra na manipulovaný a manipulátory, což byl hodně silnej prvek u Rédla (kdy si estébák pohrával s prokurátorem, co to myslel dobře). Tady už je to víc provázaný a víc propojený. A teprve v posledních dvou dílech poznáte, jak moc. Čím víc se odkrývají karty, tím víc zjišťujete, jaký byly skutečný úmysly aktérů a kdo je ve skutečnosti oběť. A kladete si otázky, kdo je tu hrdina a kdo jeho průvodce. A co je hlavní a z čeho mrazí je to, že tyhle věci se nám dějí dnes a denně za dveřmi našich domovů. Každý z nás nejspíš zná nějakého Davida. Imho musím vyzdvihnout celý herecký obsazení, hlavně Lenka Krobotová mě dostala a krade si to pro sebe. A pak ta titulní písnička nazpívaná paní Rottrovou je naprostá bomba. A strašně úžasný jsou momenty, kdy David sám sebe točí na kameru, čímž naskakuje jako by ich forma vyprávění. O anime vsuvce nemluvě. Tohle je fakt naprostá seriálová šleha a stejně jako u Rédla tak ani tady se mi nechce věřit, že to natočili Češi. Možná se fakt blížíme k době, kdy takový žánrovky u nás budou standartem. (26.04.2020)

"Do mojí špíny žádná čistota nevleze!" Hlavně to není další x-tý kriminální seriál, protože co se týče režie, tak jde u nás rozhodně o originální dílo, které člověka přilepí do křesla a nejradši by celou sérii zhlédnul za sebou. Tohle je cesta, jak diváka zaujmout, možná bych i trochu zkomplikoval příběh, ale celkově příjemné překvapení. Jen mě štvala ta ruční kamera, proti které nemám problém, ale nesmí jí být moc. Zde měla smysl hlavně v detailech. Každopádně povedená psychosonda do "kriminálníkovy" duše! "Dobří lidé ale občas dělají hrozné chyby!" (04.04.2020)

Svěží a netradiční závan na poli českého krimi, který však paradoxně sráží dolů ona přehnaná snaha o vlastní originalitu a "cool" stylizaci. Roztřesená kamera, chytré monology hlavního hrdiny přímo k divákům či bizarní výběr lokací (pracoviště NPC v ruinách kostela, výslech obviněného v jakémsi potemnělém ateliéru,...). Kapitolu samu o sobě tvoří hudba. Dvořákova Novosvětská jakožto intro a Cesta od Marie Rottrové v závěru každého dílu jsou fajn, na druhou stranu mě však iritoval neustále se opakující kvílivý rif, vyplňující dějovou část. V hereckém ansámblu se sešli zkušení harcovníci (Krobotová, Havelka, Novotný, Neužil) společně s mladými neokoukanými tvářemi (Dobrý, Pecháček, Tran), jejichž výkony nepůsobily vždy zcela uvěřitelně. Zrádcům se rovněž nevyhnula hluchá místa, možná by místo šesti stačily hutnější čtyři díly. Ku prospěchu by byl také lépe vysvětlený konec. Seriálu přidávám k dobru to, že se v dnešní "korektní" době nebál otevřít téma vůdčího postavení zástupců vietnamské komunity na českém drogovém trhu. (31.03.2020)