Zrádci

Docela příjemná záležitost, na každý díl jsem se těšil. Problém pro mě začala být režie Viktora Tauše. Jak jsem na začátcích Detektivů od ST říkal, že je lepší, než Hřebejk, tak už u Vodníka mi dokázal, že teda ne. Věčbě rozklepaná kamera, alternativní způsob sdělování emocí i myšlenek, strčit oddělení policie či márnice na nejdivnější místa (zde kostel). K detektivce mi artové nasazení skutečně nesedí. Jinak jsem kromě konce byl spokojenej, ten mohl být zpracován líp. (07.04.2020)

Přestylované. Nesmyslné lokace jako kancly v kostele. Bez účelu jenom ny styl (borec ve žluté). Katastrofální zvuk, kdy některé dialogy nešly vůbec slyšet. Hudba monotóní stupidní novodobý hip hop, což tedy mělo asi sedět k hlavnému hrdinovi. Herecky to ušlo, scénář ok. Nicméně Poláci jsou úplně někde jinde viz Oslněni světlem, kde bylo snad vše lépe udělané a nejmarkantnější rozdíl byl ve zvuku a hudbě. (06.05.2020)

Zrádci byli rozehráni tak solidně, nicméně to dopadlo katastrofou. Chlupáčkovy díly jsou mnohem lepší jak ty Taušovy, projevuje se to nejen v rozehrávání samotného příběhu, ale také ostatních efektech. V komentářích na Facebooku České televize jsem četl četné výtky na kameru a zvuk - dlouho jsem s tím nesouhlasil, kamera mi přišla velmi zajímavá, jenže postupem času začala být divoká až tolik, že se to v posledním díle nedalo vydržet a málem jsem až spadl ze židle. To stejné platí o hudbě - zpočátku výborná, ale jakmile v pátém díle zůstalo jen nepříjemné hučení, začal jsem se obávat, že se mi rozbolí hlava. I vizuál se zdál zpočátku zajímavý, ale i to netrvalo věčně - pátý díl byl neskutečně přesvětlený a v posledním díle už to byl snad vtip (viz modrá chodba nemocnice). Bílé titulky nemají černý okraj, proto je fakt super nápad mít obraz extrémně přesvětlený a v pozadí ještě oblohu, to potom z těch titulek hodně přečtete. Kdyby se jednalo o nějakou angličtinu, kterou u nás víceméně každý umí, vzal bych to, ale v případě vietnamštiny ty titulky opravdu nutně potřebujete, takže se jedná o příklad neuvěřitelné filmařské nemotornosti. Obecně by se dalo říct, že kamera, hudba i celkový styl působí velmi svěže a zajímavě, jenže čeho je moc, toho je příliš. Asi jsem divák, co se řadí do té konzervativnější skupiny, ale poslední díl byl už za hranou, té filmařské "inovace" bylo až přespříliš. Název prvního dílu "Vstup do prázdnoty" je docela trefný, týká se nejen Davida a jeho životního stylu, ale také celého seriálu - Tauš se snaží hrát na efekt, vybírá si nevšední lokace, ale na konci už to dopadá jen tak, kdy se divák ptá - a co je zas tohle? Co na začátku vypadá jako super - žlutá Tesla X, hradecký schodový panelák či senetářovský kostel, končí u wtf momentů jako podivné nedokončené vícepodlažní parkoviště u luxusní bytové rezidence v posledním díle, nebo samotný konec v jakési zřícenině na moři. Na začátku se efekt daří, seriál se mi líbil, ale jak je to je celé prázdné a jakoby rádoby umělecké, postupně mne toto nadšení přešlo. Škoda i příběhu, nezačal špatně a dlouho se držel, jenže v poslední díle se naprosto vymkl z ruky - nedával smysl, zůstalo moc otázek nevyřešených a některé dialogy byly až směšné. Přesto mám ale někde i slova chvály - Cyril Dobrý svou roli zvládl, monology do kamery pomocí boření čtvrté stěny hodnotím velmi pozitivně, stejně jako René se do své role neherce hodil náramně. Je mi jen líto, že Blažka zabili hned v prvním díle, v podání Neužila se jednalo totiž díky jeho uvěřitelné vzteklosti o suverénně nejlepší postavu. Poslední díl je sice odpad, ale celkově bych seriál hodnotil na slabší tři. (30.03.2020)

loňskej Rédl pro mě byl obrovský překvapení v žánru noir a zvlášť s ohledem, že se jednalo o domácí produkci. Byl jsem zvědavej, s čím scénarista Miro Šifra přijde dál... a odpověď dorazila letos ve formě Zrádců. Což je další Šifrův příspěvek do žánru noir, kterej přetejká barvama a je sluníčkovej (což zdůrazňuje žlutý auto a mikina jedný z postav), ale hluboko uvnitř je tmavej jak dehet a prohnilej až do morku kostí. Zrádci začínají úplně prostě - dva kluci, který možná každej den potkáváte na ulici, se rozhodli živit prodejem drog. A ten jeden ještě navíc donáší policajtovi z protidrogovky. To co začíná zdánlivě nevinně a jednoduše, se pak brzo začne hroutit jako domino a od nízkejch pater společnosti jde až nahoru, do světa báječných a bohatých, který mají svý tajemství, co si snaží řešit v rámci rodiny (tady jsem si vzpomněl na Chandlera). A v rámci šesti dílů vidíte, jak jsou jednotlivý lidi provázaný a že fungují jako organismus. Není to hra jenom na zrádce. Je to hra na manipulovaný a manipulátory, což byl hodně silnej prvek u Rédla (kdy si estébák pohrával s prokurátorem, co to myslel dobře). Tady už je to víc provázaný a víc propojený. A teprve v posledních dvou dílech poznáte, jak moc. Čím víc se odkrývají karty, tím víc zjišťujete, jaký byly skutečný úmysly aktérů a kdo je ve skutečnosti oběť. A kladete si otázky, kdo je tu hrdina a kdo jeho průvodce. A co je hlavní a z čeho mrazí je to, že tyhle věci se nám dějí dnes a denně za dveřmi našich domovů. Každý z nás nejspíš zná nějakého Davida. Imho musím vyzdvihnout celý herecký obsazení, hlavně Lenka Krobotová mě dostala a krade si to pro sebe. A pak ta titulní písnička nazpívaná paní Rottrovou je naprostá bomba. A strašně úžasný jsou momenty, kdy David sám sebe točí na kameru, čímž naskakuje jako by ich forma vyprávění. O anime vsuvce nemluvě. Tohle je fakt naprostá seriálová šleha a stejně jako u Rédla tak ani tady se mi nechce věřit, že to natočili Češi. Možná se fakt blížíme k době, kdy takový žánrovky u nás budou standartem. (26.04.2020)

Taušovina. Včetně neustálých kamerových tanečků, brutálně drtících vnímání.. A znovu se dočkáme lokací se zajímavou architekturou. Chytře se pracuje s hudbou (od nepříjemných útoků, seknutých při změně scény po navždy neměnnou Marii u titulků nebo A.Dvořáka) Ve všem jde o směs skvělého s těžko snesitelným. Přes všechny ujetosti, nebo snad právě pro tu nekompromisnost, musím prominout některé scény, které se asi nechtělo natočit na druhou dobrou. Prostě, takových podivností není v současné TV tvorbě ani ve světě moc, jsou-li jaké. (06.04.2020)