Kafarnaum

Asi dvanáctiletý, předčasně dozrálý chlapec jménem Zain se vymezuje proti bezcitnosti svého okolí. Ten kluk úředně vlastně ani neexistuje, spí na špinavé dece na zemi mezitím co rodiče vedle souloží, nikdy nechodil do školy a ani netuší, kolik let mu přesně je. Jeho mentální vyzrálost ale nedokáže akceptovat v čem on a jeho vlastní milovaná sestra vlastně vyrůstají a tak zakročí. Zažaluje své zaostalé, sobecké a slabomyslné rodiče, že jej přivedli na svět. Dále také za to, že přivádějí na svět další potomky, o něž se nedokáží vůbec postarat a také za to, že zavinili tragický konec jeho sestry, nuceně provdané za bohatšího souseda, později znásilněné. Do vsunutých scén soudního přelíčení pak vstupují rozsáhlé scény vyjevující Zainovy osudy vedoucí k jeho uvěznění kvůli vážnému ublížení na zdraví. Spatříme chlapcův útěk z domova i to, jak se láskyplně potlouká ulicemi s malým dítětem policií mezitím zadržené etiopské uprchlice a snaží se o něj všemožnými způsoby postarat. Capernaum zobrazuje svého druhu peklo na zemi; bezvýchodné živoření v chudinských slumech Libanonu doléhající zejména na děti. Kamera s majestátní pozvolností sleduje lidi jak při chůzi zanedbanými uličkami, tak z ptačí perspektivy, která ukazuje lidská mraveniště s plochými střechami budov i s bezpočty provizorních přístřešků. Režisérka výjevy předkládá provzdušněně, bez přikreslení, volí zdánlivě nezaujatý záznam reálií, přičemž ale dosahuje podmanivé, téměř dokumentaristické věrohodnosti, a to i díky výtečnému hereckému ztvárnění. Jedním dechem, tento film by měl vidět každý, aby si uvědomil, že přivádět děti na svět, je v dnešním světě obrovská chyba. Je uplně jedno, jestli dítě přivedete na svět v Libanonu, v Praze nebo v New Yorku, děti budou trpět všude. Dejte tomu ještě pár let a pak si možná na tento film vzpomenete. - "I want to sue my parents. Because I was born." (26.05.2019)

Nemyslím si, že je to "misery porn" alebo nejaký gýč(tým je Piata loď, ktorá má podobnú tému) aj keď je pravda, že hudba to zbytočne miestami patetizuje. Nadine Labaki sa darí tak dobre demaskovať absurditu života v chudobe až sa musíte smiať a ani postavy nemajú napriek svojej situácií často ku smiechu ďaleko(zrkadlo v okne na susedovu telku atď.). Áno je to často smiech cez slzy, ale vďaka tomu to nie je len prvoplánové vrstvenie mizérie a film dosť často ukazuje všedné nedramatické situácie, ktoré pôsobia odťažito, vďaka čomu to nie je len neustále žmýkanie emócií. Film má navyše originálnu myšlienku, v preľudnených krajinách, kde sa rodia tisícky detí do dedičnej chudoby, z ktorej nemajú šancu sa vymaniť, vyzýva režisérka rodičov k zodpovednosti! (26.02.2019)

V Libanonu máme fungující státní zřízení, spravedlivé a naslouchající soudy, nestrannou policii, rozvinutou charitu a nějaká vyšší třída  třá vykořisťujících zmrdů šejků tu vůbec , ale vůbec neexistuje. To mě Alláhu poser.. Jestli on náhodou není problém i  v tom vašem posraným systému paní Labaki, co říkáte?  Ale chápu, že  předestřít myšlenku o politice jednoho nebo žádného dítěte ( nebo možná i kastraci pro neposlušné?) je politicky mnohem průchodnější než tepat do bigotního systému nábožensky pomatených, zkorumpovaných  či jinak narušených zmrdů, kterým je blaho jejich národa, jemuž obvykle vládnou rukou Alláhovou,  jinak zcela u prdele.  Na stranu druhou  hodně nepříjemná připomínka toho,  jak v pokryteckém světě žijeme.  Ty špinavé ulice, bída, hlad, žebráci, to všechno je skutečné. Stejně jako sny, láska a lidskost, které se neohraničují rasou či náboženstvím.  A teď jak tohle ohodnotit? Hm, podobná dilemata, už mám vlastně vyřešená, morálně v mnoha ohledech odpad, citově za pět. Tři. (19.08.2022)

Napsat, že je to krásnej film, vzhledem k jeho obsahu nejde. Film ze špinavejch ulic o vyřazenejch lidech, s dětským hercem v hlavní roli, to je už samo o sobě smutný jako prase. Ale ten kluk v hlavní roli, Zain, ten tomu dal takovej šarm a velký srdce, že film přežijí i starostlivý evropský mámy, kterejm budou z toho co uviděj vstávat vlasy hrůzou. 80% (14.04.2019)

Pútavý príbeh, ktorý dokáže silne pohnúť emóciami. Takéto filmy, naplnené ľudskosťou, rozhodne môžem. Postavu približne 12-ročného chlapca Zaina (Zain Alrafeea) som si zamiloval za jeho odhodlanie a takú až dospelú zodpovednosť. Bol hádam jedinou rozumnou bytosťou v danom svete, ktorý sa našincovi môže javiť ako úplne iný vesmír. Nahliadnutie do tohto sveta s odlišnou kultúrou a spôsobom života. kde sa sa bežní ľudia musia ťažko pretĺkať životom, je pre nášho diváka určite zaujímavé a poučné. Hlavne pre takého, čo neustále frfle, ako sa u nás zle žije. Okrem Zaina sú vo filme aj ďalšie veľmi sympatické postavy, ako Rahill (Yordanos Shifera) s jej rozkošným synčekom Yonasom, Zainova sestra Sahar (Haita Izam), či jeho nová kamarátka. Snáď len tá trendová roztrasená kamera tam nemusela byť. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (24.09.2021)