Vražda v Orient expresu

Môj vrelý vzťah k Herculovi Poirotovi potvrdil aj tento film. Už od začiatku (síce trošku pomalšieho) sa rysuje sľubný a zaujímavý prípad, ktorého korene riešenia som si už tradične ani len netrúfol odhadnúť. Pôvabný zločin a elegantné vyšetrovanie s kúskom francúzskeho šarmu a záver vyžadujúci si z mojej strany veľký obdiv. Agatha je proste neskutočná. A vďaka patrí tvorcom, že tieto geniálne nápady krimi príbehov dokázali poväčšine (ako aj tu) tak skvelo spracovať. Skutočným Poirotom však pre mňa ostáva David Suchet, i keď možno Finneyho stvárnenie bolo reálne a viac ostrejšie, nemôžem si pomôcť. 85%. (03.10.2008)

Pravděpodobně moje první setkání s nějakou filmovou adaptací detektivky Agathy Christie, jejímž dílem jsem zcela nedotčen. Film mě ale bohužel příliš neoslovil, a to i navzdory hvězdnému obsazení a hezké hudbě. V první řadě mi strašně vadil Albert Finney, který mi v roli Hercule Poirota strašně připomínal Hitlera. Ale vážně, jeho obličej, knír, dikce i gesta... celou dobu jsem měl intenzivní pocit, že je to jakási směšná karikatura Ády, nemohu si pomoci. Samotný děj mě nudil a výsledné rozuzlení je dle mého soudu za hranicí jakékoli uvěřitelnosti, s čímž se jaksi u tohoto žánru nedovedu smířit. Krom toho moc nemusím tento typ filmů, jejichž kamera mi přijde přeexponovaná - ať už je to tvůrčí záměr, snažící se evokovat jakousi retro atmosféru starých zlatých časů, nebo jen dobový trend v pojetí kamery, osobně se mi na to špatně kouká, bolí mě z toho oči a ruší mě to od soustředění na film. U mě osobně nuda a menší zklamání, takže nakonec zůstávám jen u průměrného hodnocení. (05.01.2013)

H.Poirot nieje moja šálka kávy, ale tento mi veľmi sadol. Mystérium okolo vraha bolo bravúrne, tie indície, dohady, vyšetrovacie metódy Poirota, to všetko malo neskutočné spracovanie. Vlak, jedna vražda, veľa podozrivých, vystúpenie z vlaku je v nedohľadne a tak vrah je stále medzi nimi, ale vrah mal smolu, že vo vlaku sa na poslednú chvíľu zjavil Poirot, ktorý vie indície veľmi rýchlo rozlúsknuť, len tu to bude mať ťažšie, ale jasné že nesklame. Je tu odkrývanie temnej minulosti obete a tak nepriateľov mal veľa aj keď cestoval inkognito, niekto onom vedel, aj to bol silný naznak prepracovania. Sú tu aj silno nadnesené dialógy, ktoré ma viackrát pobavili. Vo vlaku sa o cestujúcich dozviete aj to čo o nich vedieť nechcete a Poirot to vedel tiež a práve tu sa budu odkrývať aj rodinné väzby cestujucich. Neskutočné famózne, hltal som každé čo i len maličké napredovanie v príbehu.Videné v rámci Season Chalenge Tour 2015. (29.08.2015)

Poirotovka plná sedmdesátkového manýrismu stála na počátku nové éry adaptací Agathy Christie. Protože během autorčiny aktivní spisovatelské kariéry vznikla sice celá řada zajímavých filmů nebo televizní přepisů, ale to hlavní se stále odehrávalo na stránkách knih, časopisů a na divadle (ideálně v její dramatizaci). Dnešní kultovní status se rozvinul prakticky až po té, co Albert Finney přenechal Poirota Ustinovovi a posléze Suchetovi. V pozadí bohužel zůstaly takové perly Die Abenteurer G.m.b.H. (1928), And Then There Were None (1945) nebo Witness for the Prosecution (1957). Tato Murder on the Orient Express je naopak neustále k dispozici pro stále nové a nové oceňování hereckých koncertů Bacall, Bergman, Bisset, Redgrave, Conneryho, Yorka a dalších. A samozřejmě i pro ten příběh inspirovaný tragédií Lindbergova dítěte, kterou ale mnohem lépe zpracoval Branagh. (02.04.2009)

Jak plynul čas, moje chutě v oblasti zábavy a umění se měnily. Pár věcí ale zůstávalo konstantních. Patří mezi ně i nechuť ke klasickým detektivkám, kde po rafinovaném zločinci pátrá geniální soukromý detektiv a čtenář/divák je svědkem souboje dvou brilantních intelektů, který je obvykle zakončen scénou, v níž trpívám nejvíc. Ano, mám na mysli to nesčíselněkrát profláknuté klišé, kdy se v jedné místnosti shromáždí všichni podezřelí, velký detektiv rozebere jejich výpovědi, odhalí drobné rozpory, alibi rozmetá na kousíčky a neomylně prstem ukáže na pachatele, který svěsí hlavu, pod tíhou argumentů se přizná a poslušně se nechá odvést na policii. Ne, Agatho, takhle to v životě nechodí a před tvými pohádkami dávám přednost jiným. Na snímku mě lákalo herecké obsazení, jméno režiséra i slušné ohlasy včetně oscarového ocenění. Jenže ouha, přišla studená sprcha. Poirot je nevhodně obsazený, herci ve vedlejších úlohách se dělí na ty, co hrají matně, a na zbytek, který je vyloženě špatný. Kdybych neviděl Vraždu v Orient expresu, nikdy bych nevěřil, že Ingrid Bergman může být tak prkenná. Přijatelný je snad jedině Anthony Perkins. Rozuzlení případu představuje i v rámci umělého světa klasických detektivek nestravitelný bizár, který sklouzává k hranicím nechtěné parodie. Lumetova režie mohla zaujmout americké akademiky snad jedině díky geniální reklamní strategii producenta. Orient expres kdysi představoval symbol éry belle époque a opulentního luxusu, kdyby dokázal Lumet prodat, když nic jiného, aspoň krásnou přírodu Balkánu a vytvořil atmosféru, jejíž středobodem bude vlak coby symbol romantických výprav za hranice všedních dní a cest zámožných dobrodruhů za exotikou, byl bych štědřejší. Hvězdičku bych také přidal, kdybych byl fanouškem žánru. Takhle je mi líto, zůstanu velmi skoupý. Celkový dojem: 25 %. (25.10.2018)