Televizní společnost

Noam Chomsky zdá sa nie je jediný kritik médií vo svojej dobe. Svojou troškou prispeli aj Paddy Chayefsky a Sidney Lumet. Svet médií tak, ako si ho mnohí idealisti asi nepredstavujú, no realisti sa môžu pousmiať nad tým že, však my to poznáme z vlastných skúseností. Morálka a pravda v televízii? Čo to je, hlavne, že je sledovanosť, hlavne že plníme majiteľove priania a spoločnosť nás uznáva, niekedy dokonca ani trocha kontroverzie nezaškodí, ak ju môžme kontrolovať a narábať s ňou. Presne takto sa nad tým treba na chvíľu zamyslieť, tiež aj nad tým, prečo stádo naďalej sedí pri televízii a po troške vzrušenia, kde nepochopilo posolstvo, len z neho malo šou, pokračuje v predchádzajúcom trende. Podľa mňa dosť podnetná konverzačka, ktorá rozhodne nenudí a často prekvapuje výrazne protispoločenskou kritikou. Podľa mňa sú tu nezabudnuteľné scény, ktoré film dostávajú na zem, no pritom sú šokujúce a k zamysleniu, napríklad úvod s psychickým zrútením moderátora v hlavnom prenose, či nátlak v zasadačke na Howarda Beala, kde zaznejú slová, ktoré treba brať vážne aj k realite, záverečný efektný a povrchný moment má slúžiť najmä ako cesta k tomu záberu na viaceré obrazovky, kde by ste si mali niektoré veci uvedomiť podľa mňa. Jedná sa tu o nadčasovú záležitosť, psychologické dielo späté dosť s kritikou korporátneho kapitalizmu, kde pre mňa menej slávni herci a herečky rozpútali drámu, ktorú len tak bežne v televízii asi neuvidíte, teda aspoň nie zatiaľ a aspoň nie na Slovensku. (21.08.2013)

Dost nadčasový příběh o proměně televizního zpravodajství z informačního kanálu na zábavný. Trend, který v sedmdesátých letech možná teprve začínal, už dnes nabyl nebezpečných rozměrů. Sidney Lumet natočil vizionářský film, jehož varování je trefné, ale marné. Stačí si pustit televizní zprávy. _____ Snímek je sarkastický a s výbornými hereckými výkony, s přesvědčivým příběhem, kde mi neseděl jen milostný motiv, protože životem značně otřískanému Williamu Holdenovi se už moc nedá věřit náhlé romantické vzplanutí. Scénu rozchodu, kdy si televizní monstrum v podání Faye Dunaway uvědomí, že teď možná ztrácí poslední dotek lidskosti a celá se přitom roztřese, byla hodně působivá. (24.12.2015)

Mnoho rokov som čakal na dobrú príležitosť pozrieť si tento Lumetov film. Herecké obsadenie predurčovalo nevšedný zážitok. Výsledok ? Režisér, scenár a všetci herci ( aj vo vedľajších úlohách ) podali vynikajúce výkony a film samotný je lahôdkou. Ostrá satira na sledovanosť televízií prechádza do absurdity, ale nie je to absurdita samoúčelná. Má svoj význam a v kontexte filmu je dôležitá. Dokonca nevyhnutná. "Bedňa je evanjelium. Povieme vám, len čo chcete počuť. Veríte našim ilúziam. Vypnite televízory a žite svoj život !" (08.03.2008)

Nedivím se, že za tohle Lumet a jeho herci shrábli tolik Oscarů. Network je jako rána palicí - nevzpomínám si, kdy jsem naposledy viděl film, který by byl takhle nepředvídatelný, a hlavně tak přetékající satirou a burcováním veřejnosti skrze absurdní a extrémně černý humor. Jak vidno z kvality a spektra dnešního televizního vysílání, burcování se nezdařilo... to ovšem neznamená, že by Network byl o něco horší. Naopak i v současnosti se k němu můžeme upínat a vzpomínat třeba na megalomanské sklony páně Železného, který když prohlásil, že Zajíc Zaza je nejvíc boží maskot od toho židovského atleta, a novamba bude hit léta, tak to tak prostě bylo. Pro koho si asi tak myslíte, že se tyhle a jiné příšernosti produkují? No přece pro ty, co si stejně ten OVRZ nebo Cesty Domů nebo Rodinná Pouta nebo Kobru 11 nebo Hodinu Pravdy nebo Zlatou Mříž nebo Máme Rádi Česko, pokaždé znova pustí, i když pořád mají miliony keců o tom, jak se na ty vysmáté pipiny nedá dívat, a je hrozné kolik je v tom reklam a jak ty reklamy řvou... Faye Dunaway a její pořady s věštci, šílenými proroky a autentickými akty politického terorismu na vás.... BTW i Ned Beatty a jeho "revealing speech" o fungování současného světa jako ekonomického propletence bez vyznání či národnosti a hlavně o moci peněz a z toho plynoucí nedůležitosti všeho ostatního, má platnost i bezmála "čtyřicet let poté", když část nebo linie filmu o odchodu generace, která byla u zrodu televizního média, pomáhala ho vybudovat a rozvíjet, a "teď" nevěřícně sleduje jeho úpadek, už jaksi postrádá sepětí se skutečností. Takže je vám asi jasné, že na tohle jsou čtyři hvězdy málo. 90%... ... because you're on TV, dummy. (14.11.2014)

K tomuto snímku jsem se dostal díky konspiračnímu dokumentu Zeitgeist, který obsahoval právě několik ústřižků z tohoto filmu. Už dlouho jsem neviděl snímek, ve kterém by se mi takovým způsobem zamlouvaly dialogy. Sidney Lumet je v této disciplíně mistr. Nebo si minimálně mistry dovede najít. Tento snímeček nám dává šanci nahlédnout do zákulisí televizní společnosti, kde tamní zaměstnanci svojí prací žijí a jsou ochotni pro nahnání sledovanosti udělat naprosto cokoli. Včetně oběti naprosto nejvyšší. Člověk to na jednu stranu chápe a pravděpodobně by v dané pozici smýšlel a jednal úplně stejně. Na druhou stranu si však člověk uvědomuje, jak moc fuj praktiky zaměstnanci praktikují k nahnání sledovanosti. Dost velký dojem na mě udělalo především to, jak se zdejší herci a herečky dovedli rozčílit. Vůbec herecké výkony jsou na luxusní úrovni. Proslovy pana reportéra neměly chybu a pevně věřím, že se nad nimi alespoň na okamžik pozastaví každý divák a divačka. A s přihlédnutím k tomu, že pán neříká sračky, nýbrž káže pravdu ty 4 * prostě dát musím. Jen mě malinko zamrzelo, že divák nedostal možnost zahlédnout bobříka kariéristické slečny, který dovedl dosáhnou orgasmu v čase lámajícím všechny rekordy. (16.10.2016)