Duna

Žánr sci-fi má jednu velkou slabinu: futuristické objekty v něm velmi rychle stárnou. Věci jako vesmírné koráby, přístrojové desky, zbraně etc. tak v lepším případě vypadají staře, v horším legračně a v tom nejhorším směšně a "nekoukatelně". Samozřejmě/bohužel/také (nehodící se škrtněte) Lynchův snímek DUNA je stižen touto "sci-fi chorobou". Toto je však fakt, který žádný autor neobejde a nepřekoná - s tím si musí nakonec poradit divák sám. Tvůrce však může tuto situaci divákovi zjednodušit řadou jiných "vychytávek" (kvalitním dějem, hereckými výkony, hlubokou myšlenkou). Lynchovi se to z větší části podařilo. Ne že by se jednalo o jeden z Lynchových nejvydařenějších snímků (spíše opak je pravdou), ale přesto se ve svém žánru a vzhledem k datu natočení jedná o nadprůměrný sci-fi/fantasy snímek. Na snímku si především cením drobných (klasicky "Lynchovských" = potemnělých) detailů... a také zajímavého a netypického "rozmlouvání se sebou samým", které se objevuje u jednotlivých postav. Shrnuto a podtrženo: v rámci tvorby Davida Lynche jde o jeden z nejslabších filmů; v rámci světové kinematografie a v žánru sci-fi/fantasy se stále jedná o dílo nadprůměrné. Výsledný verdikt? Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami... (27.10.2003)

Mezi 15. a 30. rokem jsem měl období, kdy jsem ujížděl na sci-fi v jakékoliv formě, ale k Herbertově Duně jsem se nedostal. K fantasy, které si berou ze sci-fi jen prostředí, jako je třeba populární série Star Wars, jsem měl už tehdy odpor a Dunu jsem vyhodnotil jako obskurní záležitost. Lynchovo zpracování provázely rozporuplné reakce a sám režisér označil snímek za jediný, od kterého by se nejradši distancoval, a jednoznačně za svůj omyl. Přesto jsem byl zaskočený tím, jak zoufale neumětelsky a brakově na mě zapůsobil. Začínal přitom tak hezky, pohledem do tváře Virginie Madsen, která ve svém mládí patřila k nejpůvabnějším herečkám Hollywoodu. Jenže pak už bylo všechno špatně. Nevhodný casting, děsivě přehrávající padouši, mizerné kulisy. Dnes už vypadá Lynchova Duna jako parodie sebe sama, i když ze záměrné parodie žánru bych Lynche rozhodně nepodezíral. V témže roce vznikl Gilliamův Brazil, který i po řadě dekád působí díky stylizaci a originalitě pořád výborným dojmem. Tohle je paskvil, který má to štěstí, že jej natočil kultovní režisér, a přítomnost slavného jména mírní divácké reakce a dovoluje nasazovat růžové brýle i tam, kde to není namístě. Je zajímavé, že třídílná televizní adaptace na mě působila nepoměrně sympatičtějším dojmem, a na ČSFD si stojí hůř než tenhle kousek. Ano, lze tu najít v první půli pár zajímavých a působivých obrazů, dva tři herce, kteří se tu našli, ale zápory mnohonásobně přebíjí těchhle pár drobných kladů. Odpady nehýřím, vlastně naděluji velice zřídka, ale tohle byla opravdu bolestná ztráta času. I naivní barvotiskový Flash Gordon působí neskonale diváčtějším dojmem, minimálně nenudí a takový Paul Verhoeven se svým Total Recall by mohl Lynchovi vysvětlit, jak se má natáčet brakové sci-fi. Lynch dílem nudí, dílem svým neumětelstvím způsobuje trapné rozpaky. Celkový dojem: 10 %. (09.11.2020)

Po zhlédnutí 190 minutové prodloužené verze: O tom, zda Duna měla vzniknout už padlo mnoho slov, tak se o tom nebudu déle rozepisovat. Knihu jsem četl a je výborná, asi jedno z nejlepších sci-fi, které jsem měl tu možnost přečíst. Bylo jasné, že takový příběh lze těžko převést na filmové plátno (ovšem není to nemožné, záleží jen na tvůrcích). Je vidět, že Lynch se s tímto dílem popral ze všech svých sil, a stejně později litoval, že snímek kdy natočil. Komentáře a monology postav mi nevadily, příběh by se bez nich nejspíš neobešel, ale přítomnost animovaného prologu (?!) mi vrtala hlavou. Následuje první třetina filmu, která je dost utahaná a skoro nic se v ní neděje. Akce se objeví asi až po první hodině, od té chvíle se už ale snímek dostává do velkých otáček a finální scény jako jízda na červech nebo bitva jsou výborné. Efekty jsou na docela chudé (kromě těch skvělých červů), ale hudba vše vylepšuje. S herci jsem byl spokojen, jen mi místy vadilo mírné přehrávání, Kyle MacLachalan je však sympaťák a na svou první roli se ukázal v moc dobrém světle. Duna je jeden z těch mála filmů, u kterých bych uvítal remake. Snad se nějakej povede. Po zhlédnutí 131 minutové DVD verze musím říct, že se mi kratší líbila víc a připadala mi celistvější. Určitě neklesla na ději, začátek nudí méně a zbytek filmu plyne výborně. Hodnocení filmu někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami. PS. Přečtěte si stejně ale raději nejdřív knihu, jinak film nepoberete! (20.09.2011)

Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Dobré, ale zdaleka ne špičkové zpracování slavné Herbertovy sci-fi Duna. Přílišná uspěchanost a povrchnost filmu oproti knize - za 137 minut však víc asi stihnout nešlo. Silně jsem však postrádal hlavně tajuplnou atmosféru fremenské části příběhu, která patrně někam spadla pod stůl ve střižně a bez které film není rovnocenný geniální knižní předloze. Tentokrát Lynch zkrátka nebyl Kwisatz Haderach. Docela mne šokoval i ženáč Sting v roli homosexuálního Harkonnena Feydy Rautha. Konkurenční třídílná televizní verze Duny z roku 2000 (i s českými herci) je rozhodně věrnějším přepisem knihy. Trailer (k Lynchově Duně): http://www.csfd.cz/film/6250-duna-dune/videa/ (30.01.2010)

Hodnotenie kinoverzie a z pohľadu fanúšika knihy: Ten film má solídnu sci-fi atmosféru a pozoruhodné kostýmy a dekorácie, ale inak je to len nekoncepčný blábol, ktorý zdôrazňuje nepodstatné (úchylácke záľuby Harkonennov) a zanedbáva to, čo je pre príbeh dôležité (napríklad láska k Chani, prerod Paula vo vodcu fremenského džihádu atď.). Je to skrátka úplne na hovno a dobre hodnotiť to môžu len tí, čo nemajú potuchy o geniálnej predlohe, prípadne videli o hodinu dlhší zostrih. (02.12.2008)