Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Uprostřed noci na pusté losangeleské ulici Mulholland Drive se schyluje k vraždě. Do luxusního cadillacu však narazí vůz řízený opilými mladíky dřív, než stačí muž ve večerním obleku zastřelit elegantní tmavovlásku. Muži v autě zemřou, otřesená žena bloudí nočními ulicemi. Plavovláska Betty Elmsová, která právě přijela z rodného kanadského zapadákova Deep River do Hollywoodu, vyděšenou oběť ráno najde v zamčeném bytě poblíž Sunset Boulevardu, který jí na čas přenechala tetička Ruth. Neznámá, která si podle plakátu na film Gilda začne říkat Rita, ztratila paměť - a Betty se rozhodne pomoci jí pátrat po minulosti plné temných stínů. Zároveň se pokouší realizovat svůj sen stát se herečkou.
Důležitou roli v navzájem propletených příbězích obou žen hraje režisér Adam Kesher přeobsazující zrovna hlavní ženskou roli ve svém příštím hitu Příběh Sylvie Northové, ale i byteček v Sierra Bonita, kam se uchylují dívky, které v hollywoodském světě snů zabloudily na své cestě ke slávě. Nesmíme ovšem zapomenout ani na herečku jménem Camilla Rhodesová, filmového bosse jménem Roque, který s lidmi zachází jako s bezmocnými loutkami, a na jeho mafiánské pohůnky - bratry Castiglianeovy. Svou roli hraje i zlověstný sen, který v restauraci Winkie's na Sunset Boulevardu vypráví velice vyděšený muž jménem Dan... a také podivný noční podnik s názvem Klub Ticha, kabelka s pětadvaceti tisíci dolary a modrá krabice neznámého obsahu, od níž dost dlouho schází ten správný klíč.
V příběhu vystavěném na principech snu si autor pohrává s tím, co si obvykle představujeme pod logikou vyprávění, tradiční chronologií, totožností filmových postav i neměnnou podobou předmětů ve filmovém příběhu. Divák si teprve postupně skládá "skutečný" příběh filmu, který se výrazně liší od "vnějšího" příběhu, který sleduje. Stejně jako v Lost Highway totiž sledujeme cesty vyšinuté mysli, která po naplnění jistého definitivního činu zkouší výčitkám svědomí uniknout do svých představ. Možná, že touha po úniku z reality se ovšem i podruhé zvrhne jen v další zlý sen o lásce k nesprávné osobě... (Artcam Films)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (1 303)

Eodeon 

všechny recenze uživatele

"EXTERIÉR, NOČNÍ HOLLYWOOD HILLS, LOS ANGELES. Tma. Vzdálené zvuky silniční dopravy z dálnice. Potom bližší zvuk auta - jeho přední světla osvítí oleandrový keř a údy eukalyptového stromu. Potom se přední světla stočí - a jasně ozáří značku s názvem ulice. Na značce je napsáno "Mulholland Drive". Auto za značkou odbočí a slova na značce opět upadnou do temnoty." - tak toto je český překlad prvních řádek scénáře pro původně plánovaný seriál Davida Lynche Mulholland drive. Já nebudu předstírat kdovíjak jsem tomuto filmu porozuměl, a proto můj komentář nenabídne žádná vysvětlení, ba ani prostá fakta, jen jediný úhel pohledu. Na spoustu svých otázek jsem zatím odpovědi nedostal, ale nepochybuji že tam jsou. Zápletka dalece překračuje rozsah "obyčejného" filmu a už z principu ji není možné jakkoliv zanalyzovat. Mulholland drive vnímám jako pravou podstatu filmového umění, kde je surrealistická vize posunuta nad realistické vyprávění. Nevím jak tomu skutečně je, ale pokusím se tedy tento film promítnout jako surrealistický film, v němž jsou postavy zachyceny cyklem obrazů a výjevů a mohou pouze vzdorovat událostem a kde není jen jediná správná interpretace. Nebo možná lze Mulholland drive vidět jako obraz. Uvnitř rámu vede klikatá cesta Los Angelské ulice Mulholland drive a vně rámu je, no nerad bych to nazýval smrtí, řekněme stav mimo život. Vstoupit do obrazu, to znamená započít svou životní cestu. Každý své Mulholland drive projdeme jinak a jinudy, ale každý jednou skončíme na konci. A po překročení rámu nastává to co nazýváme smrt. Vždyť čemu jinému mohu přirovnávat film. Film je unikátní druh umění, snoubící v sobě všechny jeho ostatní způsoby jako je divadlo, hudba nebo literatura a z estetické stránky i výtvarné umění. Jde tu tedy o jejich správnou souhru a správný poměr všech prvků aby bylo dosaženo žádaného výsledku. A právě na to je David Lynch expert. Jeho Mulholland drive je uměleckým dílem složeným z kamerových kreací, hry světla a podmanivého hudebního doprovodu za než vzdávám hold Angelu Badalamentimu. David Lynch, jeden z největších mistrů oboru, stvořil tento film jako náhled do snů. Težko povědět, které z oněch postav tyto sny náleží. Jejich příběhy spolu zdánlivě nesouvisejí. Jak se prolínají? Co znamená ten prázdně utnutý konec? Kam se poděla veškerá kontinuita? Sny jsou na tom ovšem nejinak. Kontinuitu snových vizí nelze ovládat vůlí a i přes nutkavou potřebu se jí ani v Mulholland drive nedočkáte. Paradoxně i přesto film funguje jako celek a funguje bezchybně jak ozubená kolečka v budíku. I tak se ale vyznačuje několika pro mě zvlášť silnými momenty. Identita různých postav se ve filmu prolíná a zaměňuje. Proto k jejich určení budu používat jména herců. Zaujala mě scéna kdy vyděšený muž vypráví v baru svému kolegovi prostý leč děsivý sen, který se mu zdál. O odporně vyhlížejícím muži vzadu za restaurací. Během jeho vyprávění kamera propátrává zadní exteriéry, ale nebezpečí se nezdá reálné. Jeho kolega se jej rozhodne uklidnit nejlepší možnou metodou, propátrat společně ta místa a ujistit se tak, že to byla jen jeden z mnoha nočních můr. Velmi dobře pamatuji i na scénu kdy je mladý režisér Justin Theroux, sžíraný mnoha pochybami o sobě a své práci, "pozván" na odlehlý ranč na setkání s mužem, který si říká prostě kovboj. Co asi znamenal muž přesvědčující Justina Therouxe aby do role v jeho filmu obsadil jinou herečku než chce on? Co symbolizují jeho šaty, celé to prostředí a pomalu pohasínající žárovka? Že by mladý režisér představoval samotného Lynche, vystaveného špinavosti jeho práce? Že by ranč symbolizoval "masově" orientovanou produkci Hollywoodu a žárovka jeho skomírající morálku? Težko říct. Pak je tu ovšem ještě scéna z klubu Silencio, kde Naomi Watts a Laura Harring pátraly po střípcích Lauřiny ztracené paměti. Mimochodem, také se vám zdá, že ve vztahu těchto dvou žen, se David Lynch inspiroval Personou Ingmara Bergmana? Vzpomínám na démonického uvaděče klubu Silencio, který s ďábelkým úsměvem představuje faleš celého podniku slovy "no aj banda". I na plačící zpěvačku, kterou uvede, pějící píseň o milovaném muži, jež ji opustil. Težko uvěřit, že co zpívala byl jen výmysl a faleš. Co je cítit ve vzduchu v klubu Silencio? Co se skutečně děje v něm a kolem něj? Mulholland drive je film, vyvolávající u mě samé otázky. Je ale také mistrovským uměleckým dílem, přesahujícím rám pouhého obrazu. () (méně) (více)

dobytek 

všechny recenze uživatele

Tak nevim, jestli je chyba ve mně a nebo ve filmu, ale já se po několika minutách naprosto přestal orientovat v ději i v postavách a zbytek filmu jsem jenom netrpělivě čekal na nějaký vysvětlení, který ovšem nepřišlo. Když už jsem měl chvílema pocit, že to snad začínám aspoň trochu chápat, tak se to v zápětí zase zamotalo a stejně jsem nepochopil vůbec nic. Navíc jsem se u toho strašně nudil a v podstatě celou dobu jsem měl chuť to vypnout a jít radši spát (což jsem měl taky udělat). Neudělal jsem to a naprosto tak promrhal skoro 2,5 hod života. Láká mě odpad, ale tu 1 hvězdičku si to zaslouží za pár povedenejch scén. Ale jsou to jen samostatný scény, který dohromady nedávaj smysl... No opět musim souhlasit s uživatelem flanker.27. ()

Reklama

viperblade 

všechny recenze uživatele

Nejlepší Lynch? To nevím, ale možné to je. Typický Lynch? Až do morku filmu. A jedna z nejpůsobivějších filmových atmosfér? To každopádně. Právě ta atmosféra mi chyběla v Lost Highway. Byla tam sice nějaká, ale ne jako v tomhle filmu. To je prostě něco, co musíte zažít. A ani Vám nebude vadit, že to (ostatně jako vždy u Lynche) nepochopíte. Mně to tedy nevadilo. Plný počet je zde na místě a Naomi mě přesvědčila, že je jedna z nejtalentovanějších mladých hereček současnosti. A co na závěr? Snad jen: "Silencio..." ()

Marius 

všechny recenze uživatele

Bravo ! Tento film je dôstojným nasledovníkom Lynchovej haluze Lost Highway. Opäť mám z neho ten istý pocit : a síce, že celkom ho nechápe ani pán maestro. Ale ruku na srdce: je treba vôbec Lynchove filmy chápať ? Ja radšej ostanem pri pocite nepochopenia a budem si užívať atmosféru ponurého mystična s Lynchovskými bizarnými postavičkami a tiesnivého deja podfarbeného Badalamentiho hllbokými tónmi. O hereckých výkonoch sa neoplatí hovoriť, pretože všetci tu zahrali bravúrne.10/10 ()

Marigold

všechny recenze uživatele

Velká lekce z vnímání, to je Lynchův Mulholland Drive. Stejně tak velká lekce z moci vyprávěče. Nad fikčním světem, jeho obyvateli, ale i nad těmi, kteří se ho snáží rozkódovat. V první části filmu láká režisér do pasti tradičního narativního vnímání, do svěrací kazajky jednot času, děje a postav. Odvíjí před divákem zdánlivě jednoznačnou thrillerovou zápletku o ženě, která ztratla paměť během automobilové nehody a s pomocí začínající hollywoodské herečky Betty se snaží hledat indicie. Nalézá tři materiální konstanty, která záhy zůstanou jedinými konstantami v chaotickém víření snu i reality – dům číslo 17, modrý klíč a 25 000 dolarů. Následující zemětřesení, které zničí divákem pečlivě budovanou a rekonstruovanou zápletku je typicky lynchovské. Postavy změní jména, děj souvislosti a čas se stane relativním... A v rukou zůstává klíč, který divákovi nic neodmyká, dům číslo 17, jehož obyvatelka je nám známá a přece neznámá, a 25 000 dolarů, jejichž určení tušíme, ale nedostává se nám pro to opory. Co je skutečné a co je horečným sněním? Jak zapadají do fabule filmu podivné a zneklidňující epizody, které Lynch jakoby asociativně vkládá do toku vyprávění? Co je vlastně Mulholland Drive? Odpověď neznám. Je to klasická mentální časovaná bomba, která vás zmate, naštve, ale vlastně nemyslíte na nic jiného. Lynch vytvořil znepokojivý labyrint, ve kterém zrcadla tříští klasickou narativní strukturu, ve kterém se pitoreskně odráží pokrytecký a prázdný svět Hollywoodu (mistrovská scéna s oživování nesmyslného a prázdného textu na castingu), ve které se divák nutně ztratí, pokud vnímá naučeně – materiálně, kauzálně. Labyrintem s geniálním a takřka schizofrenickým hereckým výkonem Naomi Watts... Lynch je velkým mágem snů, náznaků a hádanek. Kapelníkem, který tvoří iluze nástrojů, aby vzápětí odhalil, že vše pouští jen z pásky – falešné, umělé... matoucí. Nedám body, dokud film neuvidím podruhé, potřetí... přiznám se bez mučení, že vlastně nevím, jestli jaký film jsem viděl. Po formální stránce bezesporu mistrovský (zvuk, střih, kamera, hudba a celková atmosféra z nich plynoucí je mrazivá, temná, uhrančivá...), ale po stránce jeho vnitřku jsem stále příliš vzdálen jeho jádra, než abych vynášel soudy. ()

Galerie (96)

Zajímavosti (53)

  • Hoci je obraz v byte tety Ruth (Maya Bond) bežne mylne považovaný za „Dievča s perlovou náušnicou“ od Jana Vermeera, v skutočnosti ide o obraz od Guida Reniho s názvom „Beatrice Cenci“. (Arsenal83)
  • Angelo Badalamenti, který skládal hudbu k filmu, se objeví na začátku filmu, jako úředník popíjející espreso. (Kulmon)

Související novinky

Zemřel skladatel Angelo Badalamenti

Zemřel skladatel Angelo Badalamenti

13.12.2022

Svět filmové hudby přišel o jeden ze svých významných hlasů, ve věku pětaosmdesáti let totiž v neděli v New Jersey zemřel americký hudební skladatel Angelo Badalamenti. Informaci o úmrtí zveřejnili… (více)

100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků

100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků

02.12.2022

Britský měsíčník Sight and Sound po deseti letech opět požádal kritiky o aktualizovaný seznam nejlepších filmů všech dob, a díky obří anketě, v níž se zúčastnilo rekordních 1639 recenzentů, kinařů,… (více)

Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku

Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku

11.03.2018

Pětadvacátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest letos nabízí velmi kvalitní dramaturgii a zajímavé hosty. Tím jistě nevyhledávanějším bude francouzská herečka Catherine Deneuve… (více)

Reklama

Reklama