Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nahá pastýřka je název obrazu rokokového malíře Jeana-Honoré Fragonarda, který proslul nejen jako portrétista a ilustrátor, ale také jako autor erotizujících obrázků. Jedním z nich je i obraz ze zámku Ronov, na kterém je někdejší zámecká paní a proslulá milostnice Anna vypodobněna jako „nahá pastýřka“. A právě kolem tohoto plátna se točí bohatě rozvíjený příběh. Vyšetřovatel kapitán Tronda (V. Menšík) originálním způsobem – netradiční kombinací kriminalistických a divadelních metod – vyšetřuje dvojnásobnou vraždu a řadu podvodů a machinací s uměleckými díly… (Česká televize)

(více)

Recenze (110)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Pacínek se netáže, Pacínek vykoná!" Šedesátá léta byly vrcholem české kinematografie, období nejen tzv. nové vlny, ale i velice kvalitních filmů "brakového žánru", jakým je například detektivní komedie. Originální příběh s celou řadou zločinů a ne zrovna nevinných postaviček v historickém prostředí uvnitř zámku (žeby inspirace německým Zeleným lučištníkem?) a tajemství kolem historie záhadného obrazu. Pro milovníky kumštu lahůdka, navíc v doprovodu našich hereckých mistrů (Höger, Munzar, Nedbal, Menšík, fantastický Martin Růžek jako opilý fanatický malíř), mezi nimiž pak vyčníval zejména Bohumil Šmída v roli dnes již legendární komické postavičce bývalého vězně a věčného podezřelého Pacínka. Popularita jeho postavy a hlášek (,,To je prosím, dovolíte, Jeho veličenstvo císař František Josef I., za jehož panování jsem měl tu čest se narodit.") si vyžádala i volné pokračování Rakev ve snu viděti..., sice od stejného režiséra, s příběhem ze stejného prostředí i s několika stejnými postavami, ale původní detektivní zábava se jaksi neštastně proměnila v černou absurdní grotesku, která mě neoslovila. Ovšem první díl v podobě NAHÉ PASTÝŘKY zůstává pro mne klasikou. Dokonalost filmu (podpořenou mj. zajímavou, neustále pohybující se kamerou) sráží jenom tradičně nevzládnutý detail telefonického rozhovoru slyšeného jenom z jedné strany (už vidím, jak policajt /Jan Skopeček/ při telefonování všechny věty, které slyší z druhé strany, opakuje v podobě zpětné otázky :o)) 95% ()

maoc 

všechny recenze uživatele

Prazvláštní spojení tradiční ČB podívané s moderními postupy, jakými se točí spíše dnes. Jednak je tu ono míchání žánrů detektivky a komedie, které ladí spíše se současným US pojetím (dáme do toho tyhle žánry, zatřeseme a uvidíme, co z toho vypadne). Co ale ještě víc praští do očí je strhující tempo vyprávění a práce střihu. Film předběhl dobu o 60 let. K tomuto žánru a zobrazení se více hodí pomalejší postup, lepší prokreslení postav, hlubší ponor do případu. Nahá pastýřka je zamotaná, postav je hodně a moc se o nich nedozvíme a kriminalisté jsou až příliš dokonalí, protože zamotanec rozpletou během několika hodin a v zatraceném kalupu. Kdyby takto opravdu policie (či tehdejší VB) pracovala...tak asi všichni bručíme. Spíše jsem se v tom ztrácel a film si moc neužil. Za pana Pacínka a jeho finis coronat opus musím ovšem hvězdu přidat. ()

Reklama

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Jednání prvé: Státní zámek prolezlý šejdíři. Podívejme na ně, na kunsterei. Milostivá paní sem, milostivá paní tam. Neudělají krok, aniž by neprovedli nějaký ten vykutálený kšeftík, západní valuty jim čouhají i z uší, to vše přímo pod nosem esenbáka Menšíka, který má na zámku asi služebnu. (Omdlení jediného poctivce nikoli při pohledu na mrtvolu, nýbrž na zjevení Nahé pastýřky, je v této situaci zcela logické.) Jednání druhé: Protřelá šejdířka chce zítra ráno emigrovat a tak si dá s otravným somrákem schůzku už na dnes večer? Nota bene na dobu, kdy potřebuje tajně odebrat obraz? Pak ji nenapadne nic lepšího pro klidný odjezd než se pokusit ho zapíchnout? Nota bene vlastního bratra? Nu, dobře jí tak, krávě. Jednání třetí: Nejprve to vypadá na nejdementnější vraždu v dějinách české kriminálky. Pak se to sice překvapivě zkomplikuje a celý průběh vyšetřování skýtá velmi sympatickou společenskou zábavu. Ovšem závěr je ještě promyšlenější než úvod - jednání čtvrté: Jakže? Vrah si má po veřejné inscenaci falešného doznání myslet, že případ je uzavřen? Jakže? Oba obrazy jsou k disposici, ví se, která bije a on si má myslet, že proklouzne s tím správným? Jakže? On si to dokonce opravdu myslí? A nakonec kapituluje pod tíhou takových důkazů, jako je nesprávná expertíza a umaštěná kapsa? Nehledě na to, že je divákovi už dopředu prozrazen tím, jak pronáší své „to vám blahopřeji, pánové“ (zhruba 1:01:07). Tak tedy hvězdička za v tak lehkém filmu nečekaně kvalitní ochutnávku tehdejších herců. Vyšetřovatelům to docela pálí, ačkoli vypadají jako z půjčovny. Podezřelí jsou zajímavější. (Ovšem Shakespeare před dvěma sty lety, to snad ne, pane Munzar.) Druhá hvězdička specielně pro pana Pacínka („...pan Pacínek napsal hipotéza s měkkým i, ano?“ „To je těžký, já nemám ucelené klasické vzdělání.“) v podání skvělého Bhm. Šmídy. Jinak další dobový film, v němž zní z rádia Karel Gott. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Bohužel neshledávám na kriminálnce nic tak výjimečného a sedmdesát procent mi přijde moc. Nicméně Vladimír Menšík dělá z kriminálky alespoň trochu záživnou událost. Vlastně se divím, že nikoho nikdy nepapadlo z něj udělat skutečného kriminalistu do opravdových detektivních filmů. Oceňuji, že si divák může tipnout vraha. Jenže celkově je film postavený čistě na uzavřeném zámku, kde se nachází všichni podezřelí - takže klasická zápletka z britských detektivek. A všichni jsou podezřelí. Bez špetky napětí tak začíná rozplétání případu pomocí série výslechů. ()

nonick1 

všechny recenze uživatele

Nebýt toho zpackaného konce, který by spíše než k usvědčení vraha vedl k jeho útěku, tak to mohlo být za čtyři hvězdičky – i s ohledem na herecké výkony Martina Růžka, Karla Högera a zejména  Menšíkovu exhibici v nácviku ochotnické scény s kněžnou. Ovšem co ten "Fragonardův" obraz "Nahá pastýřka"? Jean-Honoré Fragonard aby se v hrobě obracel... ()

Galerie (7)

Zajímavosti (12)

  • Pacínek (Bohumil Šmída) si volně upravil přísloví „Audaces fortuna“ jako „Odvážní mají kliku“, věrnější verze překladu však zní: „Statečným přeje štěstí.“ (sator)
  • Filmový zámek Ronov je ve skutečnosti zámek Orlík. (rakovnik)
  • Průvodce na hradě Ronově Zounar v podání Luďka Munzara návštěvníkům vypráví o tom, že by o avantýrách vévodkyně Anny jistě psal před 200 lety William Shakespeare, pokud by už nepsal o jiném zámku. William Shakespeare ale zemřel 350 let před touto prohlídkou. Buď průvodce, nebo scenárista, se dopustili chyby. (klukluka)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno