Joker

Dobrý film, ale nemohu se ubránit pocitu, že je o Jokerovi jako takovém jen náhodou a to mi troch vadí. Do onoho konceptu zapadá jen svojí maskou, ale jinak je spíš film jako drama o narušeném jedinci, který si prochází nejhorším obdobím svého života. A tak kdyby se film jmenoval třeba ,,Arthur" a nesetkal se s rodinou Wayne, tak by nám to ani nepřišlo jako z DC vesmíru. Každopádně pravý Joker by měl být přirozený vůdce a jakousi definicí chaosu, ale ve filmu se setkáme jen s nemocným chudáčkem který je občas trochu cool. Většinou  však je to jen ustrašený třasořitka který od sebe odpuzuje snad všechny lidi. Stejně tak na filmu nevidím žádnou velkolepost. Prostě jen další sice oduševnělý, ale jen lepší průměr. (16.10.2019)

Návrat k Temnému rytíři se vší parádou. Tak brutálně depresivní film jsem sakra dlouho neviděl. Gotham je město, kde by nechtěl žít nikdo. Snad jen komparz, který by platil Ovčáček ze svých peněz. Zároveň je ale skvěle stylizován do nějakých dejme tomu 70. let a vychází ze stejně krásně ponurého New Yorku. Ten oldschool háv je z toho neskutečně cítit a i proto ve spojení s prakticky dokonalým hereckým výkonem Joaquina Phoenixe a neméně skvělou hudbou vytváří naprosto epesní atmosféru, která v podobných filmech sakra dlouho nebyla. Líbí se mi, jak je postava Jokera vystavena tak, že není ani bílá, ani černá. Má svoje pro, proti, mouchy, ale i přednosti a snahy žít v lepším světě…dokud mu vlastně naprosto nehrábne. Joaquin Phoenix se konečně vyřádil tak, aby se mi to líbilo a zároveň byl nadšený. Jeho série divnolidí sice nebere konce, ale Joker je přeci jen pojem, u kterého se ta světlá a temná stránka doslova nabízí. No a i když jsem mu vlastně celý film úplně nefandil, úpěnlivě jsem sledoval, co se bude dít každou další scénou. Některé scény vyjadřující lidské šílenství, zlo nebo anarchii jsou tak z těch nejlepších, co jsem snad kdy viděl. Nebojím se říct, že jde o absolutní filmařinu a zážitek, který ve mně bude dlouho bublat. Jací jsme vlastně jako lidi? Nevychází Joker víceméně jen z toho smutku a zla, co v sobě držíme a snažíme se nevydrápat na povrch, abychom se z toho nezbláznili? (16.10.2019)

Možná by Todd Phillips, jinak též tvůrce samých komedií, natočil horší film, kdyby nečerpal ze všech těch snímků, jak to sám přiznává. Ale to není zas až tak důležité, copak nevíte, že filmoví tvůrci si berou inspiraci od kolegů celkem běžně? Mnoho a mnoho současných filmů, natočených v Hollywoodu i leckde jinde, nepřináší prudce originální příběhy, jaké tady ještě nebyly (nelze sčítat jablka a hrušky, třeba poměřovat Phillipse například s Ki Duk Kimem), ale to také není a priori špatně. Nejpodstatnější je, že tvůrci natočili netradiční snímek, ve kterém nám zobrazili jednoho z nejikoničtějších záporáků komiksového světa tak, jak jsme snad ještě žádnou komiksovou postavu neviděli. Spojení "psychologie a komiks" si naposledy vybavím u Hulka Anga Leeho a to už je nějaký ten pátek. Joker je natočen s téměř neviditelnou elegancí, obyčejně a přitom působivě. Retro vás přinutí ještě více přemýšlet, jak jsme na tom asi s tou předpojatostí jedněch vůči druhým v současnosti. Chválit Joaquina Phoenixe by bylo nošením dříví do lesa, já osobně vyzdvihnu excelentně depresivní hudbu Hildur Guðnadóttir. Jak se většinou nad pokračováním určitých komiksovek ošívám, zde bych si u druhého dílu vrněl blahem a spojit nakonec Jokera a Batmana by byl ten nejlepší filmově-komiksový nápad dekády. Takže si prosím, někteří i mí oblíbení uživatelé, co jste jindy věcní, nechte ty ironické glosy filmům, které si to zaslouží. 90%. (10.10.2019)

Že je to v Hollywoodu s originalitou scénářů tristní, to víme už dlouho. Ale dosud se to projevovalo hlavně v oblasti popcornové zábavy, kde je už 10 let přemarvelováno a o inteligentní sci-fi skoro nezavadíte. Tento film je ale jiný. Snaží se být něčím víc než comicsovou blbostí, snaží se být seriózním psychologickým dramatem či snad dokonce uměním, ale zůstalo jen u té snahy. Je to comicsová blbost bez akce. Není to popcornová zábava, není to umění, je to... nemám to slovo rád... midcult. Má to sice hezky temnou atmosféru, ale taky stejně ploché a předvídatelné postavy jako normální comicsové filmy. Je to vlastně jako Nolanův Batman, ale bez Batmana a bez akce. Jestli je tohle začátek nějakého nového trendu, kdy stačí odstranit z tuctové comicsové blbosti akční scény a jako mávnutím kouzelného proutku vznikne film, který bude sbírat filmové ceny a vyhrávat festivaly (v porotě MFF v Benátkách asi seděli taky klauni, Zlatý lev pro Jokera je pro mě naprosté WTF), tak asi nad Hollywoodem úplně zlomím hůl. Že comicsy zničily kvalitní popcornovou zábavu, na to už jsem si zvykl, ale jestli zničí i seriózní mainstream, bude to katastrofa. Jakýkoli Oscar pro tento film bude klaunství. Ale při pohledu na 92% koukám, že cílovce stačí fakt málo. Co přijde příště? Sociální drama o Supermanovi pracujícím jako dělník na stavbě a snažícím se vyjít s výplatou? Tomu určitě děti z CSFD dají aspoň 95%. (03.10.2019)

Nevítal jsem origin od samotné první zmínky s pražádným nadšením, protože na Jokerovi mě vždy fascinoval opar tajemna, skrz který nikdy úplně nepronikne žádná z teorií o jeho původu. Proto je Phillipsův vysněný projekt přijatelný právě jen tak, jak byl původně zamýšlen. Jako samostatný příběh mimo myslitelná pokračování či odbočky, tedy směr, který film sám popírá kroužením kolem Bruce Wayna. Za zlomový nepovažuji ani tak přístup, kdy se jde pod antagonistovu kůži natolik hluboko, že není možné s ním alespoň v konkrétních epizodách či obdobích silně nesympatizovat, ale spíš Phoenixův ponor á la Klaunova zpověď. Od něj se oči odtrhávají jen velmi těžko, jakkoli jde vzhledem k záměrným fyzickým nepříjemnostem (vychrtlost, smích) o podívanou téměř masochistickou. (10.10.2019)