Na shledanou, chlapci

Svatost často trpí nedostatkem akce. Svatý člověk se nepodrobí zvůli, protože je slušný a jiný být neumí, nemůže a nechce. Jakákoli (sebe)propaganda, gesta, či fráze jsou mu cizí. Většinou si ani nepřipouští své hrdinství: dělá co dělat musí, akceptuje riziko a docela lidsky se přitom bojí. --- Toto je filmový pomník jednomu takovému případu svatosti. Citlivě a realisticky provedený, a tedy subtilní a zdrženlivý ve výrazu. Úplně chápu a souhlasím, abychom takové příklady ctili a připomínali si je. Stejně tak ovšem pochopím, bude-li nám tento příběh připadat dramaticky chudý. Tohle není míněno jako zábava; je to spíše okamžik vhodný k zamyšlení nad sebou samým: dokázal bych něco podobného, a mám vůbec hodnoty, kvůli kterým bych se odhodlal nést riziko? (21.10.2012)

Holu kost, teda holokaust nespochybnujem len ma sere par veci. Za prve spomina sa permanentne vecne a stale len utrpenie Zydov, jakokeby spolu so zydy netrpeli aj Cigani, asociali atd. atd. No ale vime kto sa o co stara a nestara a preto je v popredi zas a len zydovsky holokaust. A tak davam nizke hodnotenie, lebo bych radsej bol, keby ta katolicka skola zachranila mladeho Cigana nez zyda. 50 % (06.08.2019)

Velmi jemný a krásný snímek o chlapeckém přátelství, poznamenaném těžkým židovským údělem roku 1944. Mladý Julien postupně poznává, co se to vůbec v jeho okolí děje, kdo jsou to Židé a co jim v současné době hrozí. Hlavní předností filmu ovšem není jen toto silné téma; je jí velmi sensibilní vylíčení světa v chlapeckém katolickém internátu, vztahů mezi dětmi. A pak především napjatá situace, kterou vnímáme očima ukrytého židovského chlapce Jeana. Konec filmu je velmi silný a závěrečné Au revoir les enfants v sobě má mnoho symboliky. Poněvadž byl snímek točen ve francouzko-německé koprodukci, dostane se i na zamyšlení nad rozdíly v povahách těchto dvou národů a nad německou vinou holocaustu - Němci tu nejsou vlastně vůbec záporné postavy z vlastní vůle. Možná tak důstojník gestapa, který však také koná svoji povinnost. Ostatní Němci, pokud mohou jednat z vlastní iniciativy, se dokonce o chlapce zajímají a starají. (My jsme také katolíci.) Kolaborace, zbabělost a podlost tu zůstaly vyhrazeny Francouzům. (30.08.2006)

Precizně uchopené téma - film, který dýchá přirozeností a jakákoliv umělá konstrukce nepřesahuje na povrch. Přirozená je i emoce, velmi jemná, založená spíše na nostalgických okamžicích dětského pohledu na svět, přátelství, jinakost. Tím se film velmi blíží Svěrákově Obecné škole - leporelu situací, které dokáží spíše mimochodem silně zasáhnout. A také atmosférou humanismu, kde církevní škola není synonymem zla a dogmatu a kde i němečtí vojáci mohou mít ve své podstatě dobré jádro a pranýřuje se spíše vlastní národ. Závěr, v němž nezbývá místo na jakékoliv pozastavování a dojímaní je jednoduše bezskrupulózní a korunuje toto pevně, leč s citem uchopené dílo. (19.09.2011)

Vždy som si myslel,že Nemci boli najviac zaujatí voči Židom po vzore Führera,ktorý im to poriadne vtĺkal do vymetených hláv.Zistil som,že sa mýlim,lebo francúzska kolaborantská vláda-Milícia bola ešte dychtivejšia voči vlastným obyvateľom,aby ich pochytala ako zajacov a do plynu! Takto sledujem príbeh takmer z konca vojny vo Francúzsku,keď v chlapčenskej internátnej škole prebieha školský rok, po vianočných prázdninách chlapci prichádzajú do školy oddýchnutí po nie až tak svedomitom vianočnom období,samozrejme prežierať sa cez vojnu v Európe,okrem neutrálneho Švajčiarska,ktoré sprostredkovalo nacistom svoje banky,aby mohli okradnúť židov a bezpečne si uložiť svoje “úspory” .,by bolo totálne nedôstojné... Vidím žiakov,ktorí sa bijú,šikana je na dennodennom poriadku a INKOGNITO prichádzajú noví žiaci,medzi nimi je aj žid Jean Bonnet,ktorý má skutočné priezvisko Kippelstein,čo ho predurčuje,že si skôr,či neskôr niekto preň príde,lebo udávanie je vtedy populárne... Jean sa po čase skamaráti so spolužiakom Julienom Quentinom,od ktorého sa mu dostáva priateľstvo a najlepšia scéna filmu je pri pozeraní kina s CHAPLINOM. Na môj komentár nadviažem s výbornými hereckými výkonmi ústredných predstaviteľov Gaspard Manesse a Raphael Fejtö,ktorí nezažijú vojnu ako takú,na vlastné oči,vlastne de-facto sú mimo dosahov vojny v úkryte školy majú maximálne na starosti sa schovať pre sirénami náletov,ale ako postupne sa vojna chýli ku koncu,tak sa aj udalosti na škole menia radikálnym spôsobom...Záverečná scéna sĺz Juliena po odchode kamaráta Jeana s GESTAPOM,skrátka nepriamo ho nabonzoval je kompletným zhrnutím DEJA a histórie Francúzov,ktorí majú nepeknú minulosť po extrémnej perzekúcii židovského obyvateľstva nastali obrovské zmeny! Treba sa po tomto akte pozrieť do hlbšej minulosti,kedy sa o tom nehovorí...Napríklad o likvidovaní pôvodného obyvateľstva Ameriky,keď sa dlho a systematicky likvidovali americkí indiáni...Vtedy bol tiež HOLOKAUST! Brilantná škola a réžia majstrovského Louisa Malleho!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! (23.05.2015)