Kočky

Při zvolení Klause prezidentem jsem si říkal, že jedno funkční období to člověk nějak přežije. Při zvolení Klause prezidentem do druhého období jsem si říkal, že horší to být nemůže, aby pak po něm nastoupil Zeman. Chci tím dát najevo, že mě život přivykl na "velký špatný", ale nic, zdaleka nic mě nepřipravilo na CATS (2019). Z pozitiv po zhlédnutí se dá zmínit leda to, že už mi nevadí hrozící třetí světová válka, protože nic nemůže být horší než filmová adaptace broadwayského muzikálu v režii Toma Hoopera._____ Při otočení vnímání lze CATS ocenit, ovšem nikoliv jako muzikál, nýbrž jako eco-horor, ve kterém zvířecí monstra neohrožují lidské postavy, nýbrž publikum v sále. Zjevně jsme zavedeni do světa příběhu, ve kterém Dr. Moreau proměnil všechny lidi na zvířata, přičemž děti na myši, dospívající na šváby a dospělé na kočky - a jelikož dochází potrava v podobě odpadků, kočky žerou myši a šváby. Jako publikum jsme neustále vyváděni z míry nejenom ukázkovým tzv. uncanny valley (jak to někdo výstižně nazval, "výsledek je vskutku děsivý, jako snapchatový filtr stvořený Davidem Cronenbergem"), ale i narušováním veškerých norem. Prostředí se střídá, velikost objektů se proměňuje, postupuje se od jednoho vystoupení k dalšímu, ale vyprávění je nahodile organizováno jednou zjevováním se antagonisty, jindy hlavní číči, z uzavřených prostor a v nich se odehrávajících pěveckých vystoupení se najednou stává videoklip, postavy se náhodně objevují (doslova se snáší z nebes), poté nevysvětlitelně mizí, kočky si svlékají kočičí kostým, pod nímž jsou zase kočky, některá nosí kočičí kožich, jiné mají lidské ruce s hodinkami, další zase boty.... Všechno je nestálé, jediným vykoupením je touha všech po smrti, včetně publika v sále. Hooper své vyvádění diváků a divaček z míry filmařskými volbami (umísťování herců nikoliv do zlatého řezu, ale spodního kvadrantu v KRÁLOVĚ ŘEČI, dlouhými a detailními záběry se zpěvy v autentickém prostředí v BÍDNÍCÍCH) dovedl k dokonalosti, a proto dávám 88%, 9/11 a přeji tomu 666 diváků v českých kinech._____ P. S. Z vlastní zkušenosti nedoporučuji drinking game, kdy si koupíte mléko a napijete se pokaždé, kdy někdo řekne nebo zazpívá "jelicall". Raději si na projekci vezměte psa, házejte na plátno CDčka s Taylor Swift, povzbuzujte postavy sborovým mňoukáním apod. Tohle vážně není ve své době z počátku nedoceněné mistrovské dílo, jakými jsou na znalce béček z třicátých až padesátých let cílící ROCKY HORROR PICTURE SHOW či satira Hollywoodu SHOWGIRLS. Tohle jsou do skutečnosti převedení muzikáloví PRODUCENTI, jejichž jevištní verze se dostala do kin, akorát zpívajícího Hitlera nahradily kočky. (10.01.2020)

Nie je to až také katastrofálne, ako každý hovorí, no i napriek tomu sa väčšinou jedná o mimoriadne neznesiteľný, nestráviteľný, nechutný, filmový hnus, brak a chaos v jednom (3 in 1), a preto som si »Mačky« musel nakoniec pozrieť úplne sám, aby som sa o tom následne aj presvedčil, ako sa vlastne všetky chýry majú... ? Majú sa skrátka tak, že režisér Tom Hooper si týmto nepodareným muzikálom so stále spievajúcimi mačkami, extrémne skomplikoval svoju režisérsku kariéru, keď sa k tomu i zároveň obávam, či si ešte niekedy v budúcnosti bude môcť nakrútiť svoj ďalší snímok ? Skôr nie, ako áno, alebo to nejaký čas ešte potrvá, pokiaľ sa on sám spamätá z toho, čo tu vyparatil, spolu s hercami pred kamerou, ktorí sa asi už aj vo veľkom dištancujú od Computer-generated imagery (CGI), ktorý ich, mimochodom, poriadne zhovädil. Najviac sa asi ponížil predovšetkým Tomáš, ktorý máva zrejme nočné mory, ako aj my diváci, ktorí riskujeme svoje zdravie, keď sa podujmeme na sledovanie tohto filmového aušusu desaťročia, či celého-21. storočia ?! Hoopera som nikdy extra nemusel, no odteraz ešte viac, ako doteraz. A 6 prestížnych „zlatých malín” , t.j. tzv. ANTI-oscarov, len podtrhuje, že máme čo dočinenia s niečim naprosto neuveriteľným, čo nemá obdoby ! Ja som našťastie dokázal pozerať film od začiatku až do konca, ale so strašne silným sebazaprením. Možno Hudson a Dench vyšvihli hodnotenie aspoň na ozaj biednych 20 %, inak hrozil pomerne vážny a korunovaný - odpad, a to všetkými desiatimi ! (21.03.2020)

Áno, je pravda, že Tom Hooper to trošku prepískol, ale predsa len natočil dielo, ktorému sa nedá uprieť vizuálne bohatstvo, na úkor emócií a hereckých výkonov. Mohla to byť príjemná alternatíva k typickým muzikálom, ale je to len extravagantné nič. Až na malé výnimky. Ale tie budú zrejme pre každého diváka iné. (06.02.2022)

Aj napriek tomu, že to boli takmer dva týždne od kedy som videl Cats, tento film azda ani na jeden deň neopustil moje myšlienky. Úprimne... *Michal sa zastavil na moment, aby popremýšľal či naozaj cíti to čo chce napísať. Pokrútil hlavou a pousmial sa. Vedel jedno jediné - chce ostať verný samému sebe a neodpustil by si keby musel zatajovať svoju novonadobudnutú lásku k tomuto desnému muzikálu*... tento film som si užil až príliš moc a ja som si plne vedomý, že by som nemal lebo je to nehorázna filmová katastrofa, ale v tom je tá krása. Tom Hooper mal asi priveľké oči, alebo to bolo jeho ego, či to bola azda jeho hlúposť čo ho viedla k tomuto projektu (ktorého predloha je taktiež desná), no ja som vďačný že sa k tomuto projektu odhodlal. Cats je zarážajúci, mätúci, šialený, podivný, creepy film, ktorý od diváka očakáva mnohé a ja som len s otvorenými ústami sledoval A-list hercov a vychádzajúce hviezdy Broadwayu ako sa pohybujú po plátne čo by mačky a kocúri a kadečo iné. Po celý čas som mal na tvári ten najsprostejší úsmev lebo toto je taká hlúposť až je to prekrásne. Dovolím si aj tvrdenie, že niektoré muzikálové čísla sú objektívne skvelé a za tým si budem stáť, aj keď potom prikývnem na všetky ostatné argumenty proti tomuto filmu. Cats je beautiful spectacular trainwreck! a pravdepodobne moje najväčšie filmové guilty pleasure *chef's kiss* ♥ (31.12.2019)

Prúser roku. Sedeli sme v tretej rade a toto (infantilné, lacné ... divadlo) sme teda rozhodne takto zblízka vidieť nepotrebovali. Najlepšia bola prostredná časť, kedy mi padali oči alebo neskôr, keď som uhýbal plátnu a pozeral do sladkej tmy. Neskôr som musel čuchať svoju šatku, čerstvo nasiaknutú silnou avivážou, ako doping, aby som vydržal ďalej. Počas záverečných titulkov som od radosti takmer poskakoval cestou dole po schodoch, že už môžeme ísť domov. Mimoriadne nezvládnuté. Dlho som nezažil takýto fail inak papierovo silného projektu. (09.01.2020)