Nelítostný souboj

Jsem rád, když se mi některý film líbí. Je mi strašně příjemně, když mne některý nadchne. A je mi nádherně, pokud mě nějaký ohromí. A tak se stalo v případě "Nelítostného souboje". Al Pacino a Robert De Niro, dva Italoameričané, dvě hvězdy stříbrného plátna a dvě ikony (nejen) 70. let. Jeden hraje poldu, druhý gangstera. Stejně možná trochu podezřívám autory scénáře, že film je pokusem dát proti sobě v jednom filmu Serpica a Noodlese. A to je dobře. Coby protivníci jsou oba absolutně vyrovnaní. Vincent je vynikající policista a určitě ne špatný člověk, přesto je to fanatik do své práce, jejíž se stal obětí a s ním i několik jeho manželství. Neil je chladnokrevný bankovní lupič, na druhou stranu muž, který stojí nohama pevně na zemi a nezabíjí, pokud to není nezbytně nutné. Co se týče herectví - u obou se dalo čekat maximum a taky se tak stalo (i když De Niro neměl paradoxně moc gest na to, aby mohl nějak extra vyniknout). Ovšem i ostatní jsou skvělí, Valem Kilmerem počínaje a Kevinem Gagem konče. Velký dík a možná ten největší patří režiséru Michaelu Mannovi. Již svého "Posledního Mohykána" natočil naprosto perfektně, bez jediné nudné scény. A taky se stalo i v případě tohoto tříhodiňáků. Není to sice nijak moc dynamická podívaná (ale ani neměla být - není to akční film), ovšem na všechno je času dost, všechno se musí pořádně prozkoumat, promyslet a když se začně jednat, stojí to za to. Mohutná přestřelka ve druhé třetině bez hudby, pouze za zvuku kulek - na to se nedá zapomenout. A už vůbec ne na závěrečnou půlhodinu, kterou dokáže Michael Mann vygradovat snad vždycky (včetně "běžeckých" finále). Na závěr jsem měl stažené hrdlo a málem jsem začal tleskat. Ne proto jak to dopadlo (to mi bylo paradoxně i trošku jedno), ale kvůli poctivosti, opravdovosti a chlapskosti snímku. Oživlá 70. léta. Žádné kecy na závěr. Pár výstřelů a šmitec. "Nelítostný souboj" je tříhodinová pocta oldschoolovým 70. letům. (15.06.2008)

Máte někdy taky ten pocit, že se díváte na dobrý film, se kterým je všechno v pořádku, ale stejně z něj naprosto nic nemáte? To je pro mě Heat. S tímhle obsazením a námětem nejde udělat špatný snímek, takže ani Heat špatný není, ale já mám prostě pocit, že téma i herci nejsou úplně využití. Že Pacino a DeNiro se míjejí. Žádné emoce se nedostavily a já jen od poloviny doufal, že už to skončí. Hodně mě to mrzí, ale já si souboj těchhle dvou mých oblíbených herců představoval mnohem nelítostněji. (01.04.2010)

Pro mě je tohle asi trochu zbytečnej remake, protože originál z roku 1989 se mi líbil o trochu víc. Asi chápu, proč Michael Mann tenhle remake natočil, ale nechápu, proč to má 3 hodiny. Film má proti originálu skoro dvojnásobnou dýlku, ale ono se tam vlastně nic moc navíc nestane. Je tam plno vedlejších a úplně zbytečnejch postav, plno rozhovorů o ničem, atd... Třeba postava policajta tady má nevlastní dceru, která dostává docela dost prostoru. Ale ta dcera je tam jaksi zbytečná. Proč tam je, když originál si bez tý postavy vystačil? Já fakt nevim. Ke konci jsem se už docela nudil. Jinak konec je tady taky jinej, ale ten v originále mi taky přišel lepší. Nechci říct, že by to snad byl špatnej film, rozhodně to stojí za vidění už jenom kvůli hercům, ale na víc jak 3 hvězdy to prostě nevidim. Kdybych originál neznal, tak možná ty 4 dám. (24.07.2023)

Napínavá podívaná, které nevadí ani předlouhá stopáž. De Niro a Al Pacino se po dlouhé době opět potkali v jednom filmu a stojí to za to. Brilantní mix akce a až jakéhosi jemně psychologického portrétu dvou mužů, kteří každý stáli na opačné straně zákona, ale cítili k sobě navzájem respekt a měli cosi společného. Některé fragmenty jsou natočeny podle skutečných událostí, např. stěžejní scéna dialogu postav DeNira a Pacina v restauraci se skutečně stala. Heat (ktrej blb proboha zase vymyslel ten příšerný název Nelítostný souboj - já vím, film se musí prodat) je jeden z nejlepších filmů 90.let. (11.05.2003)

S Heat jsem svedl svůj vlastní nelítostný souboj. Podvakráte si ho zapl večer v televizi a pokaždé skoro usnul pomalým tempem vyprávěním, takže moje strana raději ustoupila od dívání. Ale rozhodl jsem se dát mu ještě jednu šanci, čerstvý a odpoledne. A tentokrát to klaplo. Nelítostný souboj je docela dost propracovaný, snaží se i rozvíjet charaktery hlavních postav, což se mu celkem daří, ale přecejenom trochu doplácí na přemrštěnou stopáž, která se prostě nevyhla nudnějším místům. A taky zbytečnému zaváhání McCauleyho na konci, které nevyznívá příliš uvěřitelně. Jinak je to ale kvalitní kriminálka vyšperkovaná soubojem mezi 2 profesionály ve svém oboru a oba jsou opravdu skvěle vybráni (sám přesně nevím, jestli jsem víc fandil Pacinovi nebo De Nirovi). Nejlepší mi přišlo setkání u kafe; kvalitní dialog s velmi zajímavou atmosférou. P.S. Ale ten štěk, který dostala Natálka v tomto filmu jen rok po Leonovi, si fakt nezasloužila. (02.08.2011)