Nelítostný souboj

Tenhle film mě nijak nechytil. Za prvé je až příliš dlouhý a z toho následně nezáživný, vlastně se tam skoro nic neděje, všichni jen kecají a kde nic tu nic. Za druhý se mi mnohem víc zalíbil jeho originál Přepadení v LA od stejného režiséra, protože herci tam nejsou okoukaní a i když by dokázali těžko konkurovat kapacitám jako DeNiro a Pacino, jsou v těch rolích přesto mnohem přesvědčivější. DeNiro a Pacino totiž hrají úplně stejnej typ chlápků, jako už hráli spoustykrát dřív a taky to je proto pořád o tom samým. Ne že by to bylo špatný, ale jako tříhodinovej film je to nuda k ukousání a rozdělený na dvě části v televizi si to zas člověk nezapamatuje, o co tam vlastně šlo. Kdybych neviděl tu starší lepší verzi, nepamatoval bych si to dodnes. (27.12.2005)

Výborne vyvážený mix akcie a psychológie v brilantnej hre na mačku a myš medzi LAPD a Mr. McCauleyom . V čase veľkého boomu „tarantinoviek“ mohol Heat pôsobiť ako baletka medzi hokejistami alebo skĺznuť do prispôsobovania sa módnemu subžánru. Lenže Mann to natočil po svojom a natočil to výborne. Ako scenárista si zaslúži poklonu za prácu s obrovským množstvom postáv, ktoré nie sú prvoplánovo cool a napriek tomu sa pohybujú v príbehu s absolútnou samozrejmosťou, ako aj za chirurgicky presné rozdelenie úloh jednotlivých figúriek. Ako režiséra ho zas treba obdivovať v tom, ako vie budovať atmosféru postupne sa zaťahujúcej slučky okolo oboch hlavných hrdinov, ako vie pracovať s hercami a ako vie dávkovať psychologické časti a prekladať ich niekde striedmou , zato rýchlou, inde živelnou akciou. Na Heat mi vadia len dve veci – možno trochu prestrelená stopáž, kde by sa oplatilo film prestrihať najmä v úvodnej časti a klasický Mannov koniec. Všetky filmy, ktoré som od neho videl skončili rovnako a i keď to beriem skôr ako poplatnosť vkusu amerického publika, dúfam že Mann aspoň raz tento svoj neduh nechá stranou. 9/10 (29.01.2007)

Máte někdy taky ten pocit, že se díváte na dobrý film, se kterým je všechno v pořádku, ale stejně z něj naprosto nic nemáte? To je pro mě Heat. S tímhle obsazením a námětem nejde udělat špatný snímek, takže ani Heat špatný není, ale já mám prostě pocit, že téma i herci nejsou úplně využití. Že Pacino a DeNiro se míjejí. Žádné emoce se nedostavily a já jen od poloviny doufal, že už to skončí. Hodně mě to mrzí, ale já si souboj těchhle dvou mých oblíbených herců představoval mnohem nelítostněji. (01.04.2010)

Dva výteční herci podobných rolí Al Pacino a Robert DeNiro se konečně setkali ve společném filmu v (ne)jednom záběru a vše dopadlo velmi důstojně a na výtečnou. Jeden na straně práva, druhý gauner, oba k sobě mají úctu a přitom ví, že ve chvíli střetu to jeden z nich odskáče. Pointa filmu je sice od počátku jasná, ale to mi v tomto gangsterském filmu ani trochu nevadí. (08.05.2009)

Představuju si tu chemii mezi párem. Když Kirsten Dunst líbá Spider-mana, který je hlavou vzhůru a ta scéna má kurva šťávu. Jenže jsem ještě nezažil, když se smíchá chemie mezi dvěma chlapy a já si řeknu: Kurva to je neskutečnej vodvaz. Protože on to skutečně vodvaz je. Al Pacino a Robert De Niro je dost možná nejcharismatičtější dvojka, co se ve světě filmu kdy proti sobě objevila. Scény, kdy spolu sedí na kafi a klábosí o smyslu života a následně v další scéně proti sobě jdou na ostří hran. To mě dokáže oddělat. Krom toho tenhle film obsahuje přesně ten typ akčních scén, které já osobně vyhledávám. Realita a skutečnost. Během akční scény sestřelí řidiče auta. Auto nekontrolovatelně jede po silnici. Asi by se dal očekávat brutální náraz, tisíc otoček, milión výbuchů a kopa mrtvých těl. Ale ve skutečnosti tomu tak není. Brutální je na těch scénách hlavně fakt, že jsou skutečně brutální. A to ve všech ohledech, ale kladou značný důkaz na realitu. Nelítostný souboj je velký film. Velký jmény, velký akcí, velký příběhem, který se nerodí každým dnem. Michael Mann to zase zařídil, představil mi tříhodinový opus, který jsem mu žral. Žral jsem mu to v sedě, v pololehu, i za jízdy na rotopedu a všecko uběhlo tak rychle, že jsem nestačil zavřít oči. (25.01.2010)