Přes prsty

Co si budeme povídat... Tenhle flák dělá trhákem Jirka Langmajer. To s jakou lehkostí a zároveň suverenitou prochází životem a touto hodinkou a půl, to je naprosto super! Dopomohla tomu, i když krapet laciná, pohodová story, plná vtipu, romantiky, sexu, voliše a samozřejmě i půvabu a krás v podání hlavních dam - Hřebíčkové a Nesvačilové. Za mě velice příjemný překvapení, což se u českých komedií jednadvacátýho století hrozně moc cení! 75% (04.11.2020)

Zápletka filmu není zvlášť nijak originální. Film je o dvou volejbalistkách, které se chystají na mistrovství Evropy, ale předtím jim to málem překazí Rudolf, kterého hraje Jiří Langmajer. Ten si klasicky začne úplně se všema a bez něho by to nebyla ta pravá česká komedie. Přece jenom vždycky tam musí být někdo, kdo bude spát s každou ženskou a pobíhat nahej nebo hrát toho hodinového manžela. Film se nese celou dobu na vlně lehké letní vztahové komedie. Bohužel až moc lehké, protože z prostředí plážového volejbalu se nic moc nedozvíme. Místo toho totiž ve filmu dost často slyšíme, jak se jednotlivé postavy navzájem soudí a občas tomu přidají trochu šovinismu. Ze samotných herců extra nikdo nevyniká, což je za mě škoda. Jediné na co se dá ve filmu koukat jsou dvě hlavní herečky, protože aspoň nějak vypadají. Ve filmu má podstatnou část samozřejmě taky humor. Místy se člověk zasměje, ale jinak jsou všechny vtipy pro mě až moc trapné, což mě ani moc nepřekvapuje vzhledem k hereckému obsazení. Někdy tlačí až moc na pilu, dialogy taky většinou skřípou a vrcholem je Vojta Dyk, který mi do prostředí volejbalu vůbec nesedí. 4,5/10 (21.04.2024)

Z počátku se to jevila jako zajímavá sportovní komedie. Ve výsledku, ale dlouhá sonda do spletitých vztahů. Sportu je tu minimum a naopak se pouze ocitáme v kruhu vztahů a složité minulosti. Jirka je prostě super i v téhle roli. Zatímco v o rok mladším Po čem muži touží, kde hrál šovinistu, tak zde perfektní sympaťák do nepohody. Navíc vždy řekne co má na jazyku. Za mě vlastně podprůměrný film, který mnoho nenabídne. Zbytečně moc překombinované. (40 %) (08.08.2021)

Petr Kolečko se neustále pohybuje na hraně lidové geniality a totálního odpadu a často se stane, že do těch odpadních vod zahučí až po hlavu. Přesně tohle je případ filmu Přes prsty. Obecně mě zajímají filmy se sportovní tématikou, i když se jedná o českou výplachovou romantickou komedii. Občas to totiž i u nás docela vyjde a člověk najde nenáročnou a poměrně zábavnou podívanou. Bohužel tohle je opravdu debilní. Milostný několikaúhelník s pár rádoby scénáristickými zvraty sází na momentální popularitu plážového volejbalu a plejádu známých českých herců. Opět je z toho ale veliká bolest. To se snad ani nedá popsat slovy. V záplavě všech Špindlů a Žen, co dělají zoufalé věci se občas najde nějaká oddychovka, u které se člověk zasměje a vypne (jako Ženy v běhu nebo Po čem muži touží), ale tady není ani těch pár úmyslně vtipných momentů, a tak řadím Přes Prsty po bok lobotomiálních komedií alá Špindl. (15.03.2020)

Oddechovka za současné situace téměř ideální. Vzhledem k tomu, že je poměr trapnosti a vtipnosti vyvážen přesně rovnocenně, je to za mě takových lepších šedesát procent. Langmajer má sice zbytečně starý vzhled, ale jako vždy hraje naprosto skvěle a dámské duo je vhodně vybráno. Sportovních komedií moc nemáme a na tuhle se fakt dá dívat. Takže celkový dojem pozitivní. (16.03.2020)