Noční můry z temnot

Řekněme, že naprosto standardní teenagerovský horor, jakých vzniká do roka hned několik. Brzy je jasné, jakým směrem se bude vše ubírat a je znát, že André Ovredal se musel držet při zemi a byl omezen požadavky producentů i ratingem. Atmosféra je od začátku dost hutná a po celou dobu naštěstí vydrží, na druhou stranu by ale výsledku evidentně prospělo víc krve a nějaký ten černý humor, protože se snímek bere dost vážně. Tematika je svým způsobem originální, jenže její potenciál není vytěžen ani zdaleka, což je ale bohužel trochu očekávané. Příběh u sebe moc nedrží a je spíše sledem jednotlivých scén, kterým chybí napětí a ničím nepřekvapí. Zajímavá je úroveň triků, které jsou značně nevyrovnané, protože některé vypadají velmi dobře, jiné zase poněkud lacině, což opět zbytečně rozptyluje pozornost. Obsazení, v němž nezáří žádná extrémně povědomá tvář, se poměrně vydařilo, ačkoli nikdo z mladých tváří není nikterak výrazný a obzvlášť charismatický. Scary Stories to Tell in the Dark nejde jednoznačně odsoudit, protože své kvality má a naprosto splňuje současné požadavky na hororový žánr, chybí mu ale větší tvůrčí možnosti a odvaha a také viditelnější snaha o překvapení nebo vyděšení zkušenějšího diváka. 60 % (10.01.2021)

Vizuál není zlý, mladí herci se snaží, atmosféra amerického maloměsta je fajn, pár momentů se taky povedlo. A celé to nápadně připomíná Stranger Things, respektive snaha svést se na téhle retro vlně je znát. Omladina se dostane do opuštěného strašidelného domu s tragickou minulostí, najde v ní magickou knihu a odstartuje kolotoč více či méně vydařených linií. Díky nim vystřídáme farmu se strašákem v kukuřičném poli, psychiatrickou léčebnu nebo policejní stanici. Mladá ucha v kině si zakřičí, dospělejšího diváka však výsledek nemá moc čím dostat, nehledě na to, že se na něm producentsky a částečně i scenáristicky podílel (mnohdy přeceňovaný, viz Tvář vody) Guillermo del Toro. Celkově mi chyběl spád, statických scén je s ohledem na délku dost. Od spojení s Norskem bych čekal víc. (21.10.2019)

Je vidět, že se Scary Stories to Tell in the Dark snaží o vytvoření moderní amblinovky, a místy tak dokonce i vypadají, jenže jim prostě chybí ta jiskra. Chápu, proč se Øvredal s del Torem nevydali cestou povídkové antologie, ale ve výsledku se to paradoxně ukázalo jako ta největší slabina filmu. Ono to hrozně hezky vypadá, taky Gammellovy ilustrace se podařilo oživit až nebývale věrně (jak ty mi v dětství naháněly hrůzu) a kdykoli dojde na výjevy ze Schwartzových příběhů, dostaví se i příjemné mrazení, nicméně všechno ostatní mezi tím je strašně prázdné. Jednotlivé povídky jsou na sebe totiž jen lacině naroubované ohranými učebnicovými triky. Dětské postavy navíc nejsou dostatečně sympatické, dobový kontext je smutně nevyužitý, dialogy šustí papírem, ale hlavně chybí nějaká ta atmosféra. Přijde mi, že Øvredal s každým svým dalším filmem hrozně upadá. Ale abych jenom nekritizoval. Má to přímo boží intro za doprovodu Donovanova Season of the Witch a skvělý cover téhož songu od Lany Del Rey. Což je ovšem na adaptaci Schwartze s Gammellem setsakramentsky málo. (08.08.2019)

Čakal som viac, prišlo mi to celé až moc teenegerské, niečo na spôsob Stranger Things, len sa to snažilo tváriť hororovejšie. Tiež škoda, že sa v dôležitých momentoch kamera odvracala a divák teda okrem bubáka neuvidí zhola nič. Na druhú stranu ale masky neboli najhoršie a vizuálna stránka tiež potešila. Slabší priemer. 55/100 (24.10.2019)

‘Čoraz viac prichádzajú chlapci zo Škandinávie do Hollywoodu, aby ukázali, aký majú potenciál’ ... Nór, André Øvredal, ma sklamal na celej čiare, a to ani nehovoriac o mexickom fušerovi, Guillermovi del Torovi, ktorý s veľkou pravdepodobnosťou kibicoval režisérovi do remesla, a tak vzniká neznesiteľný, tzv. horrorový, r-e-t-r-o (r. 1968) nepodarok, určený najmä mládeži, max. do 15. rokov (hádam aj menej), odchovanej na všelijakých sociálnych sieťach a youtube, i keď ona bude možno taktiež na vážkach, či to treba všetko do seba vstrebávať... ? Tvorcovia sa chceli zrejme priživiť na populárnom filme To (It, z roku 2017), kde mladí hrdinovia vzdorovali nepriazni osudu, ale tentokrát som si túto štvoricu nesympatických postáv obľúbil ešte menej, ako pred dvomi rokmi, a to je už čo povedať, že je to strašná bieda ! Toto je tak neuveriteľné opakovanie už sto krát videného, že je len minimálna pravdepodobnosť môjho záujmu pre túto zbytočnú (čajovú) vec so strašidelnou knihou, ktorá ožíva. Ak by to bolo spracované aspoň takým svižným spôsobom, ako pred 20. rokmi v Múmii, tak by som nepovedal ani pol slova ! Scary Stories to Tell in the Dark : totálna somarina ! Všimnite si, že vôbec nepoužívam vulgarizmy, ako mnohí, iní užívatelia, a pritom by si ich táto filmová novinka bezpochyby veľmi zaslúžila ! (11.08.2019)