Reklama

Reklama

Amnestie

Trailer 4

Obsahy(1)

Sametová revoluce v roce 1989 přinesla většině lidí svobodu, někomu ale přinesla i problémy, a někomu jinému zase příležitost a kariéru. Z bývalých prominentů se stávají vězni, z bývalých disidentů a vězňů se přes noc stávají politici a lidé s vlivem. Už za socialismu se začíná odvíjet příběh, který revoluce zrychlí a který vyvrcholí během krvavých událostí největší vězeňské vzpoury u nás. Rozsáhlé amnestie prezidenta Václava Havla ze zimy 1990 se řady těžkých zločinců v leopoldovské věznici netýkaly. Ti se proto vzbouřili a na téměř dva týdny celou věznici obsadili. Oblast věznice se změnila na válečnou zónu a ukončit ji musela až policie a speciální jednotky s využitím vojenské techniky. Nesmlouvavý a tvrdý zásah část veřejnosti ocenila, jiná část poukazovala na jeho přílišnou brutalitu. Emotivní thriller Amnestie o manipulaci, násilí a zradě přináší na plátna největší vzpouru ve vězeňské historii Československa. A spolu s ní i příběh tří párů, jejichž životy se prolínají na pozadí obrovských a rychlých revolučních změn v roce 1989. (Bontonfilm)

(více)

Videa (5)

Trailer 4

Recenze (186)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Strašně nervná kamera a zběsilý střih ve scénách, které jsou akční už samy ve své podstatě (týká se to mj. dlouhé řádky minut v úvodu), mi udělaly z Amnestie deprimující zážitek daleko víc, než bylo potřeba. Jde o čistě můj subjektivní dojem, se kterým se míjím s představou režiséra, ale ve filmu s historickým tématem (ač tedy z nedávné minulosti) bych se obešel bez onoho pojetí ve stylu akčního thrilleru a taky bez patetických efektů v podobě zpomalených pádů. Jako příspěvek k 30. výročí "sametu" to nebylo špatné, ač roztříštěné v takové spoustě drobných příběhů, se snahou pospájet toho co nejvíc do jednoho celku s občas nepravděpodobnými vztahy. Propuknutí vzpoury ve věznici konfrontované s politickými projevy může působit i trochu jako agitka, ale má to rozhodně dobrou myšlenku o tom, že svobodu si ani v případě změny režimu z totality na demokracii nezaslouží všichni... zvláště když je někdo za mřížemi pro několikanásobnou vraždu. Pokud jde o mé hodnocení, důstojné tři hvězdičky potvrzuje zejména Aňa Geislerová v zralém výkonu v roli napůl invalidní disidentky Miriam a její zajímavý osobní příběh kolem historie se zabaveným obrazem z dílny Josefa Čapka a zestátněného domku (s majitelem, který je sice eSteBák, ale poctivě pečuje o zahrádku a dokáže mít koneckonců pozitivní vztah i k člověku z opačné strany politické barikády). Celkově mi jednou vidět stačilo, ale svůj velký význam tenhle film určitě má. 70% ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Jednoho dne vyplavil Dunaj nečtitelný popsaný hajzlpapír. Naštěstí jej neobjevil třeba takový Dušan Pakoš a neudělal z toho Amnestii pro Vejmělkovou s Ibrahimem Maigou v roli nejhnusnějšího leopoldovského cigoše. Tenhle kreativní Jonáš z té stylistické hrůzy spatlal jeden z nejlepších maďarských filmů posledních let o dobách, kdy bezvýhradně platilo, že žádný disident prostě nikdy nemůže být amorální hrabivá kurva, protože je přece disident, a rudými zrůdami náhle uvolněná koryta se rozdělovala sviním z opačného konce spektra. Kdyby se tenkrát stal prezidentem Mejla Hlavsa, vyšlo by to nastejno, akorát bychom teď už měli psychicky natrénováno na tu současnou hradní oživlou mrtvolu. Řemeslně perfektní, dramatizačně i scénáristicky zcela bez výhrad, obsazením skoro taky (skvělý výtěr morgošů i bílé spodiny), jen místo toho pydlookého donchujaského homoše, co parodoval Kňažka, mohli vybrat nějakého skutečného herce. Gajslerka bravurně zmákla svou obvyklou polohu mrazivé dominy z BDSM salónu pro zoufale impotenty, dokonce i Vašut Čarnokurvský byl docela snesitelný, i když mluvil maďarsky jako mentálně zaostalý Papuánec, ovšem třešničkou na dortu byla jednoznačně Iridiová Natálka, která vystřihla tu morálně pokřivenou kurvu tak dokonale, že jsem měl místy chuť jednu vypálit monitoru. Doufám, že ji záhy potkají další pořádné role a nebude se muset ponižovat a plýtvat talentem v plagiátorských sračkopohádkách Prímy HNOOJ se slizce toporným buznohlavem. Dobře, Jonáši! Je rozhodně přínosem, že někdo tu, účelovou amnézií zastřenou, amnestii vytáhl ještě před Ódou na ráčkujícího pravdoláskaře z análů temných včerejšků zase na světlo ateistické, a navíc v takovéto exekučně excelentní a zábavné formě. ()

Reklama

LexBarker 

všechny recenze uživatele

Téměř dokonalé. Casting se povedl na výbornou, scény z vězení převálcovaly ty z civilního života a třešnička na dortu byla skvěle nasnímaná vzpoura. Jen je škoda, že závěrečné finále netrvalo déle. Při sledování filmu jsem si uvědomil, jak málo se u nás točí příběhů z vězeňského prostředí, což je velká škoda, jelikož film ukázal, že tady je zakopaný velký potenciál a dala by se z toho vytěžit spousta originálních zápletek. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

I když se mi Kandidát líbil více, musím uznat, že tenhle film si také nebere servítky. Bez příkras líčí období konce osmdesátých let v Československu, nedělá z disidentů modly, ale ponechává jim zcela normální lidské vlastnosti. Film se snaží o objektivní náhled a dlužno dodat, že se mu to dosti daří. Geislerová je skvělá, chladná, manipulativní, cílevědomá i pragmatická. Největším castingovým průšvihem je Majeský, příště by mohl vyniknout v loutkovém filmu, tam jsou všichni ze dřeva, zapadne. ()

kaposlav 

všechny recenze uživatele

Mal som trošku problém v orientácií kto je kto ako to býva občas v ruských, alebo v sovietskych filmoch. Možno to bolo preto, že som nevedel koho mali tí politici stvárňovať okrem Havla. Neviem, ale niečo na tie 3* chýbalo. Taktiež som nepochopil zapracovanie Geislerovej a tej ženy toho Ľubka do deja. Proste si myslím, že film okolo Leopoldova bol dobrý, ale ten ostatok okolo to cele kazil a ťahal pod priemer. Niečo v tom filme niekto dovrzal. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (14)

  • Film se z části natáčel přímo v autentickém prostředí Leopoldova, stejně jako ve věznici v Mladé Boleslavi, točilo se i v Praze v Národním divadle nebo v bytě Václava Havla. Výrazná část filmu vznikala na Slovensku. (Duoscop)
  • Reálným předobrazem postavy, kterou představuje G. Hološka, je Tibor Polgári, jeden z tehdejších vůdců vzpoury, mezi vězni krajně obávaný pro svou psychopatickou povahu. Tento člověk se o rok a půl později (na podzim roku 1991) společně s dalšími několika spoluvězni pokusil z Leopoldova utéct, přičemž na to doplatili životem 4 příslušníci vězeňské služby. Za to byl následně odsouzen k doživotí. (xentrixx)
  • Námet pre film autori čerpali z knihy "Amnestia", ktorá rozpútala peklo. Kniha podrobne mapuje práve väzenskú vzburu v Leopoldove. Autor knihy je spisovateľ Radovan Dunaj, ktorý pracuje ako vychovávateľ v košickej väznici. [Zdroj: PR House of Ukulele] (embecka)

Reklama

Reklama