Třetí princ

Hodně podivná a zvláštní pohádka, která rozhodně svou atmosférou nenavazuje např. na Tři oříšky, ale spíše na psychedelické pohádky typu Radúzy a Mahuleny. Solidní záběry lokací a hezké kostými ubíjí točící se kamara v horách, totálně depresivní hudba a spousta naprosto nesmyslných scén. Stále jsem si kladl otázky typu: Jaktože to ví? Co to tam dělá? Jak je toto možné? Jasně, dítě si s tím problémy dělat nebude, ale pro dospělého je toto dílo plné spíše otázek než příjemných překvapení. Hodně slabé a hlavně divné. Hudba: Ivan Kurz (10.06.2011)

Zase jedna nepovedená pohádka a důkaz, že i dříve se pohádky vždycky nepovedly, že to není jen fenomén dnešní doby, kdy takových nepodařených pohádek přibývá jako hub po dešti. Pro jaké děti je tato pohádka určena? Je tak neprůhledná, tak zmatená, že si opravdu neumím, představit dítě, které by z ní mohlo mít radost. ... K čemu tam byl ten třetí, resp. první princ? Proč chudou  ženu se sedmi dětmi museli zastoupit kejklíři? Co je na tom lepšího? Kdyby se pánové raději drželi toho Erbena a nevnášeli do zpracování klasických pohádek své hloupé a nesmyslné inovace, udělali by rozhodně líp! (09.01.2019)

Na tuto pohádku se rovněž vždy rád podívám znovu. I ona totiž patří mezi mých TOP 10 československých pohádek. Libuše Šafránková a Pavel Trávníček si to po letech zopákli a stejně jako v Popelce předvedli solidní výkony (jasně v Popelce byli o fous lepší…). Já byl vždycky okouzlen tím skalním labyrintem a blyštícími se kameny. Navíc Adršpašské skály miluju a každý rok i navštěvuju. Mají své kouzlo, které dokázaly přenést i do této pohádky. A díky tomu nás napříč filmem doprovází i slušná atmosféra. (19.11.2018)

Třetí princ patří k těm ponuřejším pohádkám, které mě v dětství naháněly hrůzu. Dramatické scény ve skalách za doprovodu hromující hudby mě vždycky fascinovaly. Antonín Moskalyk mohl šáhnout na jakékoliv téma a vždycky z toho vykřesal bezvadnej výsledek. Třetího prince mám rád od malička a pokaždé když ho vidím, cítím temnotu a mrazivou atmosféru. Hudba Ivana Kurze je opravdu hrůzostrašná a hodně tomu dodává to zlo. Na Herzovu Pannu a netvora to sice nedosáhne, avšak svým obsahem a kvalitou zapůsobí rovněž. (25.12.2020)

Pohádka, která má jádro v pověsti o Dívčím kameni z hradu Lichnice. Já se u toho jako malá vždycky tak bála. To jak tam ve skalách tepe srdce a ty meče vrostlé do kamene. Malá provazochodkyně a nečekaně objevený míč. A obraz zlé princezny na půdě. Je to vlastně pohádka o recyklaci a důsledném využívání zdrojů - z rybího masa zabřezne fena, z vody kobyla, královna taky otěhotní, z kostí vyrostou meče. Aby se člověk o Vánocích začal bát. (02.10.2010)