Třetí princ

Rozhodně nadprůměrná pohádková filmařina, výborné herecké výkony (Hlaváčová, Munzar, Trávníček, Šafránková), slušná atmosféra, úsporný střih, podivná je ale místy výprava (především oděvy všech tří princů vypadají spíš jako úbory nějaké tělocvičné jednoty z konce 19. století) a některé lokace taky dost překvapí (novodobý hřebčín, zámek v Roztokách), občas velmi nepovedené postsynchrony. Evidentní je snaha budovat příběh daleko tajemnější a "fantasijnější", než bylo v té době běžné, což je rozhodné plus. O to víc ovšem zamrzí řada naprostých anachronismů v dialozích. Problematický je také trochu moc překotný závěr, kdy se z "úsporného vyprávění" najednou stává vyprávění skoro nepřehledné. Stačilo by přitom málo, a bylo by to celé ještě o dost syrovější a přesvědčivější. Celkový dojem: 70% (09.02.2013)

Tak tuhle pohádku jsem snad ještě nikdy neviděla úplně celou v kuse. Ale něco na ní je. Např. příjemné prostředí Adršpašských skal a scény, které občas hraničí s hororem. Navíc opět skvělá Libuška Šafránková a tehdy ještě charismatický Pavel Trávníček dodali pohádce třešinku na dortu. Ovšem od Antonína Moskalyka znám i lepší počiny. (25.12.2008)

Po mnoha mnoha letech jsem opět zhlédl od začátku do konce a docenil kvality pohádkového příběhu o třetím princi Jaroslavovi, který se neupínal na princeznu jako jeho bratři, celou dobu se dementně pochechtával (asi aby se zdůraznila jeho lehkomyslnost), kvůli klíči se neváhal vyspat s dvorní dámou a nakonec všechny zachránil. Včetně Jirky Bartošky, a to je nějakej řízek. (28.12.2019)

----- "Tvůj druhý bratr, srdce moje ... je krásný jako ty, jen ještě žije." ----- Divná pohádka. Vede divné řeči ... v nevhodných chvílích se divně směje ... divně se proplétá labyrintem diamantových skal. Jakoby nevěděla kudy kam, a tak alespoň varuje před láskou. Ba co víc: Svým způsobem láskou pohrdá, odhazuje ji v dál jako nepotřebný obnošený širák, který už dávno vyšel z módy. Neboť bez lásky se snáze vysvobozují zakletí princové ... a vůbec - láska jenom zatěžuje ... bez lásky je život DALEKO veselejší a jednodušší. Dost divné ponaučení ... na pohádku. Docela se divím, že to tehdy prošlo. A popravdě: Nevidím v tom žádnou velkou výhru - leda tak vítězství pragmatismu a cynismu nad pohádkou, což mě zrovna dvakrát neuspokojuje. (27.12.2014)

"Tvůj druhý bratr, srdce moje, je krásný jako ty, jen ještě žije." Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek (ano, právě proto, že je temná a depresivní). Je to také oficiálně pohádka, u které jsem se rozbrečela v čekárně u doktora, a musela jsem zdravotního bratra, který měl o mě starost, přesvědčovat, že mi nic není, že mě jen dojala věta Jany Hlaváčové: "Jsou bohatější než my, mají děti." Mám také ráda, jak se daří kombinovat živočišnost postav a přesto i nadále zůstávat pohádkovsky vznešený a chladný. Nejmagičtější je potom práce s Adršpašskými skálami, kde opravdu jednomu srdce tluče nějak jinak než obvykle. (24.12.2007)