Nový papež

Nečekané, ale velmi dobře rozehrané pokračování Sorrentinova pohledu na církev. Není už sice tak sevřené, ale stále nabízí k prozkoumání zajímavá témata. Směrování konfliktu s islámem, Malkovichův nejednoznačný papež a Lennyho nečekaná zjevení skvěle budují napětí a pokládají otázky... na které zná odpověď jen Bůh a Sorrentino... snad. Bude další řada? Hostuje Marylin Manson a Sharon Stone. (01.10.2020)

Nesnesitelně inťoušský Sorrentino ztratil i poslední zbytky sebekontroly. Sledujeme tedy obvyklé půtky kolem Petrova stolce, kde všichni neustále pronášejí projevy a proslovy velkohubých vyprázdněných slov. Seriál je nepříjemně dekadentní. „Proč máme rádi otázky? – Protože na ně nemáme odpovědi.“ a „Make-up není pro zkrášlovaní, ale znamená nový začátek.“ Pokud to myslí vážně, tak je to úplná pitomina. Pokud to myslí ironicky, tak je to taky průšvih, protože proč se dívat na takovou kaskádu nepřerývaně plynoucích keců, až jsem se v nich začala topit. Hra se symboly, popichování náboženství, intriky jako zábava – to vše, aby dal na odiv, jak je rafinovaný a chytrý. Bohové, Sorrentino, ty jsi tak neživotný kus mramorové sochy! SHRNUTÍ: Kterak je schizma v naší době už jenom inťoušská hra. (19.09.2023)

SPOILERY. POZOR VULGARIZMY!! Pokiaľ Mladý pápež umožnil dosiahnuť orgazmus bezpracne všetkým protikatolíckym zanietencom a veriacim v ateizmus, tak pri Novom pápežovi, ktorý nebol tak efektný, museli už použiť ruku. Ostrie noža cynických dialógov otupelo a dej nebol ani zďaleka tak šokujúci. Napriek tomu platí, že bol scenár napísaný s veľkou dávkou intelektu a skeptického rozhľadu. Namiesto otvorene rúhavých výrokov tipu "Ja som Pán Boh," počúvame vtipné bonmoty o sexualite, prasančinkách a s tým spojeným vydieraním. Okrem toho sme svedkami prania špinavých peňazí, politických intríg a pekných komponovaných záberov, ktoré sa občas paradoxne rúhajú viac než vypovedané slová. Kým doteraz sa viedli diskusie o tom, či existuje Boh, seriál sa pýta, či môže niekto pri zdravom rozume ostať katolíkom? Odpoveď: Áno, ak z toho vyťaží niečo pre seba. Máme tu dvoch (troch) pápežov. Jedného megalomana, ktorý si je istý, že je úžasný a druhého pápeža slabocha, ktorý je protežant strednej cesty, médií a zboru kardinálov. Obyčajní veriaci počúvajú oddane dych Pia XIII. a žijú v "omezenosti a fanatizmu." Ten, kto úprimne verí v Boha i v pápežský úrad, nech si Nového pápeža kľudne pozrie. Zistí, ako veľmi negatívne sa naňho mnohí neveriaci pozerajú a to je neoceniteľná skúsenosť. Je úplne jedno, či dám Novému pápežovi 100% alebo odpad. Tak či tak je to do krajnosti hnaná fraška. A áno, dopozeral som to do konca! (11.03.2020)

Pokračování Mladého papeže v podobě Nového papeže na mě dlouhou působilo, že na sebe bude nepřímo navazovat. Nakonec se to ale protnulo a i Jude Law se tu ukázal v krásném hereckém světle. Původně jsem si totiž myslel, že herecký prim tu bude mít John Malkovich. Nakonec se ale Nový papež stal seriálem plným překvapení a nic není tak, jak se na první pohled zdá. Paolo Sorrentino takřka dokonale pracuje s muzikou, to je zatraceně znát při úvodních a závěrečných titulkách, které jsou každý díl jiné a pokaždé stoprocentně hypnotické. Chápu, že církvi nejvíc vadilo to. Každý díl funguje jako taková samostatná filmařská jednotka. V každém díle jsem se totiž dočkal dokonalého režisérství. Skvostně nasnímaných záběrů, momentů, které mi ve filmografii už zatraceně chybí. No a nebyl by to Paolo, kdyby trošku nezajel i do samotné církve, což je vlastně hlavní tahoun celého seriálu. Všechno to ale dělá uvědoměle a šikovně a tak je dobré si seriál pouštět díl za dílem v přestávkách, protože každý z dílů vytvoří mnoho otázek, které je třeba chvíli zpracovávat. Symbolismus lidských vlastností v kontrastu s historií církve ve Vatikánu je tu snad ještě výraznější, než v první sérii. I proto jsem chvílemi přemýšlel nad pěti hvězdami. Nakonec ale zvítězil symbolismus nad příběhem a já se nakonec ucelil na solidních čtyřech hvězdách. Nicméně hodně solidních čtyřech hvězdách. (27.09.2021)

Nový papež je absolutně mimořádný i tím, jak dává promluvit tichu a jak rozezpívává ornament. Je to dílo spíš tesané do mramoru než natáčené na kameru. Co z něj pak činí dílo opravdu mistrovské a za plný počet je 7. a 9. epizoda, nabité zároveň smyslností i melancholií, kombinací tolik obtížnou. Způsob, jakým Sorrentino nechává herce kopírovat ikonická umělecká díla (zejména Michelangelovu Pietu v sedmé epizodě) bere dech a sám způsobuje téměř náboženské vytržení skrze krásu a ticho a gesto. Sorrentino se táže po povaze víry, a i když na většinu otázek nedává odpověď, jeho dílo samo je skoro náboženským prožitkem. Pracuje s takovým porozuměním tomu, co je v náboženství protimluvné, s rituálem, tradicí, mystikou, zkrátka s tím velkým skokem do neznáma, že – byť je ke spáse podle učení nutná milost boží – dává Nový papež pocítit malý Ráj už dnes. Více na TVZone. (03.02.2024)