O slavnosti a hostech

Tato černá groteska-v podobě jakési ho podobenství plná různých absurdit a ironickým narážek a jízlivostí která má ovšem i myšlenku, ó ano určitě má stále co říct jak v dnešní tak i v tehdejší době měla, pro mě však opět podobně jako před týdnem s Intimním osvětlením tak trochu mírné zklamání. Tedy do takové té třicáté minuty, poté se snímek tak trochu rozjede a začne to být i zajímavé, samotné dlouhé seznamování všech těch ne-herců a jejich dlouhé nezáživné monology (koukal jsem jak blázen), později výslech v podobě jaké-si šikany v čele s agresivním a následně až komicky podlézavým Rudolfem (Jan Klusák-šílená role) nic moc, ale pozdější hostina a samotná a konečná štvanice na uprchlíka představovaného Evaldem Schormem (který zde snad tuším ani nepromluvil) neměli chybu. Opět jeden z filmů tzv. Nové vlny a film umísťující se pravidelně v TOP 30 československého filmu, pro mě však opět lehké zklamání i když...Jedná se určitě o velmi nevšední film, ve své době příchodem normalizace i hned zakázaným. Všichni ale víme proč.. (02.09.2007)

Druhý film Jana Němce se znelíbil prezidentu Novotnému natolik, že byl obratem zakázán. A není se čemu divit, podobnosti s o chvíli mladším Hoří, má panenko jsou nepřehlédnutelné. Sedmero obyčejných lidí se po pikniku v lese ocitne na opulentní hostině tajemného boháče, rychle se však začne ukazovat, že účast na téhle veselici vyjde všechny hodně draho. Hra s vyprázdněnými dialogy je dodnes zábavná, stejně jako hádání, které nevinné dialogy ve skutečnosti odkazují ke zrůdnostem komunistického režimu z jeho první dekády vlády. Občas je vyprávění příliš abstraktní, jindy zase moc doslovné, pro příznivce syrového pozorování národního naturelu ve Formanově či Papouškově duchu je však Němcova stylisticky umírněná druhotina tím pravým. (31.08.2021)

Další z nezapomenutelných roliček mého favorita Jana Klusáka, tentokrát dokonce docela velká. Film jako celek má velkou sílu, jako experimentální alegorie je až neuvěřitelně dotažený a v důsledku působivý. Nevídané střídání napětí, nejistoty, uvolnění, smíchu a znovu napětí a ještě tíživější nejistoty dělá z tohohle filmu extrémně silný zážitek. (17.11.2006)

Němcovým současným filmům nerozumím a sotva bych si nějaký pustil dvakrát. Ale tahle alegorická hříčka o podivné slavnosti a ještě zvláštnějších hostech je jedním z vrcholů české nové vlny. Je tu napětí, humor, nejistota, uvolnění, vše střídáno s neuvěřitelnou lehkostí a dávkováno s lékárnickou přesností. Osobnost výtvarnice Ester Krumbachové v pozadí se nezapře. (25.10.2007)

O slavnosti a hostech je velice netradiční film, který se na poli podobenství v naší kinematografii 60. let rozhodně neztratí. Neustálá přítomnost jakéhosi absurdna a absurdních situací, dále pak nekonečné kladení otázek Proč? Jak? Kde? Kdy?, na které snad ani neexistuje jednoznačná odpověď - tento film si s divákem pohrává a nechává mu volné pole působnosti pro interpretaci. Zkrátka povšimnutíhodný filmařský kousek, který mě osobně sice nedostal natolik do kolen jako nějaké uživatele, nicméně i tak ho mohu doporučit dál ke zhlédnutí. (01.07.2015)