La Belle Époque
Zažiť to znovu
La Belle Epoque
La Belle Epoque
La Belle Epoque
Režie:
Nicolas BedosScénář:
Nicolas BedosKamera:
Nicolas BolducHrají:
Daniel Auteuil, Guillaume Canet, Doria Tillier, Fanny Ardant, Pierre Arditi, Denis Podalydès, Michaël Cohen, Bertrand Poncet, Bruno Raffaelli (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Jakou dobu byste chtěli zažít, kdybyste měli tu možnost? Před tuto otázku je postaven Victor, když od svého syna dostane dárkový poukaz agentury Time Travelers. Ta s pomocí filmových kulis a herců dokáže zinscenovat jakoukoli epochu a zprostředkovat svým klientům setkání se slavnými osobnostmi dějin dle jejich přání. Zatímco jiní zákazníci se chtějí podívat na dvůr Ludvíka XVI. či povečeřet s Hitlerem, Victor touží vrátit se do nespoutaných sedmdesátých let a ještě jednou prožít první rande se svou ženou – dobu, kdy v něm dokázala vidět víc než jen nudného páprdu v pruhovaném pyžamu. Chytrá a zábavná love story vypráví o tom, co by se mohlo stát, kdybychom si mohli zopakovat ty nejkrásnější okamžiky. Je to potřeba k tomu, abychom se znovu zamilovali? (Aerofilms)
(více)Videa (7)
Recenze (126)
Nápad vysloveně hezký a vidět Daniela Auteuila v nějaké milé roli se určitě nikdy nezevšední. Jen jsem pro samotný nápad nedokázal pochopit, co se hlavní postavě honí v hlavě. Melancholicky se vrací do nejhezčí doby jeho života a trošku sentimentálně se v ní utápí, aby nakonec vyřešil svůj život v přítomnosti. Ten závěr je logický a nic jiného bych nečekal. Jen ten děj se odvíjel tak nějak prazvláštně, že mi ho nebylo ani líto a ani ve mně nevyvolával nějaké hlubší emoce. Přitom ten závěr si o to vysloveně koledoval. ()
Přesně tenhle typ filmů Francie umí nejlépe ze všech. Velice originální nápad, kdy se člověk může přenést do kterékoliv doby, kterou si jen umane je výborný, až geniální, obzvlášť pokud si postarší výtvarník, kterému už nikdo v moderních časech nerozumí vybere dobu, kdy poprvé potkal svou ženu. Atmosféra je nepopsatelně kouzelná, herecké výkony tu jsou dokonalé (stejně tak jako Doria Tillier v tomhle snímku, wow), navíc to hraje všemi barvami - je to v určitých momentech vtipné, smutné, romantické a převážně emocionální a ve výsledku to má i něco do sebe. Krásně se na to koukalo. Lepší 4* ()
Chytrá relaxační komedie. Francouzská komedie bývá zpravidla chytrá, a o téhle to platí také. A pokud jste ve věku Viktora, a jste chlap, uvědomíte si nejen to, jak nesnesitelně nudný jste. A jak stojíte o to vrátit čas zpátky alespoň na chvilku, do života vrátit romantiku.A možná se necháte i inspirovat. ()
Príjemná jednohubka, ktorá je stvorená do kina, na rande. V divákovi vzbudí pocit a zvedavosť, aké by to bolo, prežiť ešte raz niektorú z minulých, dôležitých udalostí svojho života. Hlavnému hrdinovi tohto filmu to bolo dopriate. Celkovo originálny, utáraný - ako sa na francúzov patrí - snímok, ktorý neurazí. 75 % ()
V tomto filme sa starci do seba zamilujú dvakrát. To by aj mohlo fungovať, keby tá žena nebola taká mrcha. Aj za mlada, aj za stara, ten chlap sa mal na ňu vykašlať a nie naopak. Niekto má rád ostré ženy, ale v tomto prípade ja by som ostal radšej len pri ostrej klobáse. Hlavne pri náznake romantiky to tam ženská špiní zbytočnými sexuálnymi narážkami ako "orál v roku 1841". Nehovorím, že niektoré situácie neboli vtipné, ale inak mi ostal skôr negatívny pocit. Hlavne teda kvôli tým ženským postavám a feminizmom - ženská je macho a muž handra. Plusom boli jedine občasne dobré retro piesne. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (4)
- Natáčení probíhalo od 25. září do 28. listopadu 2018 v Île-de-France, zejména v Asnières-sur-Seine (Hauts-de-Seine), ve čtvrti La Défense a v Paříži. Interiérové scény vznikaly v kinematografických studiích v Saint-Ouen (Seine-Saint-Denis). (bianci)
- Celosvětová premiéra proběhla 20. května 2019 na filmovém festivalu v Cannes. (ČSFD)
- Hrdina filmu Victor (Daniel Auteuil) se ocitne zpět v roce 1974. Když se spolu se svou budoucí ženou (Doria Tillier) v roce 1974 ocitnou na hippie večírku a ona tančí na stole, zazní skladba od dua Baccara „Yes sir, I can boogie“. Tato skladba byla však nahraná až v roce 1976, a na desce vyšla dokonce až v roce 1977. (bubun)
Reklama