Mission: Impossible Odplata - První část

Všechno v čem má prsty Cruise baví a většina toho v čem má prsty McQuarrie nebavila. Minimálně takový je první dojem po shlédnutí MI7. V případě Toma je vidět extrémní nasazení, píle, snaha udělat pro diváka všechno jen aby se bavil. O kaskadérských kouscích, včetně dnes již legendárního skoku z útesu ani nemluvě. Ovšem obsahově to nebaví. Devadesátkový děj, dialogová vata a většina postav nedostatečně prokreslených a tedy emocionálně plochých a to včetně hlavního "megazáporáka" o kterém se dozvíme onen osudový moment historie přes pěti vteřinový flashback, který nám tvůrci pro jistotu v průběhu trvání filmu zopakují tak třikrát. Extrémně nabobtnalá stopáž je při feelingu filmu ala Tomorrow Never Dies těžko ospravedlnitelná. Fyzická akce sice nějaká je, ale Cruise se v tomhle těžko může rovnat s Craigem, nebo s řezníkem Hemsworthem. Na to nemá věk a hlavně fyzické parametry. Tolik diskutované vlakové finále je uspokojivé, ale určitě ne to nej, co kdy MI nabídla. Šestka, která je formální stylizací podobně střižená špiónská jízda je lepší. A ty hřmotné "darknightovské" syntezátory jako by vypadly z dílny Hanse Zimmera tomu pomáhají jen trochu a vykrádají hodně. (22.07.2023)

Cruise a McQuarrie je vrcholné duo současné Hollywoodské velkofilmov akční podívané. Jedna bitka tří lidí v uliččce si strčí do kapsy, všechny velkolepé digitální spektákly. Proč? Díky chytré výstavbě, jasným sázkám a cílům, což tvoří nekonečné napínání diváka. McQuarrie byl pro mě vždy spíš špičkový scénarista než režisér, ale tady se poprvé dostává mimo svou chaldnou chirurgickou přesnost a skrze získané sebevědomí servíruje jeho nejosobitěji zrežírovanou misi. Je to víc svý, s větším rozsahem emocí pro jednotlivé scény, což je dělá odlišné i mimo lokace. Vše tu funguje jak má a i ta přihloupější zápletka, která by v rukou slabších tůvrců působila hloupě, tu šlape na jedničku. Lepší spektákl v tom akčním smyslu slova letos už asi v kinech neuvidíme. (10.07.2023)

Krpatému dědovi Tomášovi už to požírání placent scientologických potratů a srkání smutýs z jejich kmenových buněk evidentně přestalo zabírat, a jakmile zapomenou na chvíli zapnout kamerové filtry a on nemá při venkovních scénách na držce tunu mejkapu, vypadá jako oteklý, roztékající se botoxoid. Vyhlížel by daleko lépe a skoro i mužně, kdyby si nechal rozorat držku vráskami a přiznal šediny, protože tenhle dobarvovaný, přebalzamovaný, prkenně bezmimický Ken za zenitem s porcelánovým chrupem už je místy až strašidelný, a v případné dvojce Mumie by se s takovým vizuálem parádně vyjímal na opačném konci spektra jako náhle oživlá náplň zatuchlých pyramidových sarkofágů. Jinak je tento boj s umělou demencí sice tak trochu Myšn Inpussyblb, v němž prefíkaná CIA v obavách před digitální penetrací najme tisíc strojopisců, kteří začnou panicky datlovat počítačové archivy do analogů, místo aby je prostě hodili do oflajnu a tupě vytiskli. Nicméně zdaleka ne tak sterilní a přitroublý Eintopf jako předchozí Výpadek, mile progresivně nepřenegrovaný, nepřebuzněný či nepřetranzistorovaný (Dicki, drahý Paramounte!), a hlavně neustále zábavný a naprosto spektakulárně natočený se třemi prdelemi parádních originálních akčních vyfikundací, mezi nimiž kraluje dominový vlak. Prostě taková velmi důstojná a adeqátní náhrada Bondáže, která neslavně skončila jako potrava pro moderní, kvocientně strádající světoobčany v kýčovitě patetické křeči afroamerických kmenových válek a přitrouble oslizlé homoromantiky. Náhrada Bondáže, které by ovšem také slušel nějaký sympatičtější, charismatičtější, a zejména hrající děda v hlavní roli. (09.07.2023)

Tak jsem nakonec neodolal a musel jsem to už taky vidět i když na filmovém víkendu jsem se s tím minul, ale co taky dělat o dnešním deštivém večeru. No čím bych začal, že se pojede na efekt a v podobném duchu jako v předchozím dílu to bylo jasný už z trailerů. Zkrátka překonáme všechno viz téměř půlhodinová úvodní sekvence, ale bolestná pravda je ta, že pořádné akční scény se dočkáme až po hodině filmu. Do tý doby je to takový okecávání s tím, že se mluví hrozně špionsky a záporný postavy jsou totálně v pozadí a o jejich motivaci nevíme zpočátku vůbec nic, protože přeci tohle je teprve první díl a všechno to do sebe teprve zapadne v tom druhým a toho jsem se přesně obával. Naštěstí aspoň v druhý půlce týhle první části se to začne všechno jakž takž profilovat až do předimenzovanýho finále kde Cruise seskokem padákem z vrcholu hory do jedoucího vlaku definitivně posouvá tuhle sérii do žánru sci-fi. No uvidíme jak se to celý vyvrbí v pokračování. Po šestce jsem valný očekávání neměl a nemám ho ani od osmičky, ale třeba tentokrát sudý díl překvapí a celý to kvalitně zakončí. Kdo ví...55% (07.08.2023)

Je dobře, že letošní filmové léto má vzestupnou tendenci. O sedmé MI jsem četl ledacos, ale po tom, jak nadšený jsem byl z dílu předchozího, jsem čekal bombu. A nezklamal jsem se. Upřímně, Tomíka moc nežeru, mimo tuto sérii občas jen nějaký ten sólový projekt (z poslední doby ale jen Na hraně zítřka, max. Nevědomí), ale pro ty nemožný mise začínám mít fakt těžkou slabost. Chvílemi malinko patetické, ze začátku jsem lehce nestíhal technické věci a párkrát musel trošku přimhouřit oko nad přemrštěnou akcí, ale to jsou jen promile záporů. Skutečně jsem si v kině hodně lebedil. Pevně doufám, že Oppenheimer bude ještě lepší a to už by měl být opravdu orgáč. 90%. (17.07.2023)