Biloxi Blues

Oddechový film, který mne bohužel místy i nudil bych přesto nezatracoval už kvůli výborným hereckým výkonům. Výcvikové středisko mladých vojáků, kteří kromě přirozených lumpáren nezahálí a snaží se prohnat kdejakou sukni. Výcvikový velitel jim dá vše "sežrat"s plnou parádou, ale vše v dobrých úmyslech. I na rasistické názory tu dojde. Přesto mám dojem, že tu něco chybí. Něco, co by mne nenutilo odvracet oči ve chvíli, kdy se tam nic záživného neděje. Buď více humorných situací, nebo v dramatických chvílích více přitlačit na pilu. Přesto doporučuji. Tento film ukazuje, jak nelehké je soužití chlapců, kteří musí do války. (05.07.2014)

Nečekaně příjemný filmík, který spíše než na obvyklém klišé vojenských výcvikovek se veze na vlně příjemné nostalgie muže, který vzpomíná na pobyt v armádě. Je to o šestici kluků, kteří se hádají, nesnáší se, ale přesto na sebe nikdy nezapomenou a o jednom tvrdém seržantovi, který je nakonec taky jen člověk. Je to o jazzu, prvních láskách, prvním sexu (naprosto skvělá scéna s Rowenou), průserech i mládí a je to zatraceně pěkný film. (02.08.2009)

Válečný film, kde se neodehraje ani jedna bitva? Drama, které je vlastně spíše komedií? Matthew Broderick jako konformnější inkarnace Woodyho Allena? A věřte nebo ne, všechno to dohromady pěkně funguje a ve výsledku divák dostane téměř nostalgický a úsměvný film s výborným scénářem, dobrými hereckými výkony a téměř hřejivou atmosférou. (29.08.2017)

Film s českým dabingem, natočený před X lety, kdy Matthew Broderick byl ještě hezký a mladý a příběhem zasahujícím rok 1945 a konec světové války se mi líbil se slušnými hereckými výkony a dobrou dobovou hudbou. V první půli byl snímek takový na "rozjezd", stále jsem čekal na tu gay složku, která byla jen tak na 5% a objevila se až ve druhé části a uvědomil jsem si nakonec, že v té době byla homosexualita v armádě USA trestná. Nakonec vše dramaticky vygradovalo a umocnilo dojem a mé hodnocení, které v průběhu sledování jsem plánoval nižší. 6787 (10.09.2023)

Moc se mi to líbilo. Asi to bude tím, že toto období čtyřicátých let mám rád. Film je natočen podle novely za níž autor dostal pulitzerovu cenu, což je takový literární oskar. Nichols neuvěřitelným způsobem převedl hru na plátno. Již úvodní titulky s jedoucím typicky americkým expresem přes most nad Mississipy podbarvený nádhernou písní - How high the moon, mne připoutal do křesla. Snímek nás seznamuje s nesourodou partičkou jedoucí coby branci dálkovým vlakem do výcvikového tábora v Biloxi. Již ve vagoně poznáváme introverty, intelektuály, burany či normální kluky... V táboře na ně jako v každým správným výcvikovým středisku čeká seržant v podání stoprocentního Christophera Walkena (úžasně dabovaný Borisem Röslerem). Ten si je vezme hned od nástupu dom parády. Walken je mírně zakomplexován, protože již byl na frontě, ale kvůli zranění se vrátil domů a je nucen dělat instruktora přiblblým nováčkům. Při výcviku dojde k prvním třecím plochám mezi intelektuály u hochů a seržou. Ten samozřejmě nehodlá o čemkoliv diskutovat a chce z chlapců udělat muže, kteří se směle postaví proti Němčourům či Japíkům. Ústřední konflikt mezi mladičkým Broderickem a Walkenem zde dost graduje a nakonec dospěje k dramatickému konci. Jinak snímek nabízí i velmi vtipné scénky z nevojenského života při opušťácích. Nesmělé seznamování s dívkami v Biloxi, návštěva nevěstince, taneční večírek atd... Konec neprozradím. Nádherný film o dospívání chlapců v muže, o kamarádství hochů na pozadí války s vědomím brzkého odjezdu na frontu. Nutno vidět. Divím se nízkému hodnocení zde, já dávám 5 ***** ! ..........Somewhere there's music, How faint the tune, Somewhere there's heaven, How high the moon........ (30.07.2011)