Po životě

Fíha, čtu komentář mýho muže a řikám si, co to k*rva mele za sr*čky. Pak až si uvědomim, že to je jen někdo, kdo se veze na skoro identickym nickname. Ufff! Já vám nevim, ale ten zmrdskej Gervaisův úsměv, ten by mě bavil i kdyby všech 6 dílů dokola opakoval jeden vtip :) Buď se směješ, nebo bulíš jak želva. Skvělý <3 (11.03.2019)

Už jsem viděl řádově lepší seriály, s řádově výraznější produkcí, příjemnější na pohled, emočně více vtahující do děje. After Life není na první pohled líbivý ani nechce. Přiznám se ale, že slabost a respekt k umění Rickyho Gervaise vyrábět pro televizi přesně ten obsah, co diváka zaujme a z obrazovky se mu nechce slézt, mě na After Life fascinuje. Jako bych upíjel pomalu koktejl namíchaný přesně z těch přísad, které se normálně přelijí do patosu nebo trapnosti a pomalu zjišťoval až při pátém doušku, že obsahuje přesné příchutě k celkovému dobrému dojmu. Gervais umí už dávno od časů Office balancovat na hraně, překročit tu hranu, zatnout do živého, vystřelit ostrý šrapnel, zase se vrátit, zarovnat do řady a očividně ho takhle manipulativní hra baví. No a mě taky. Vesele si u toho čtu, v některých momentech vzhlédnu, nechám se rozesmát, dojmout, překvapit a přemýšlím u toho, jestli to má za nehet potenciálu Office, že bych se k tomu tak často vracel. Spíše ne. Office měl kapku "sympatičtější" charaktery. (23.11.2020)

Ricky Gervais má sklony k patosu, nadřazenosti a cynizmu. V sérii o vdovci, který se utápí v depresích a vztekle komentuje svět kolem sebe, využil své vlastnosti do poslední. Série nepostrádá humor, tentokrát těžící především ze střelených témat, o kterých píší lokální noviny, v nichž Gervais pracuje a zároveň obsahuje i velmi smutnou notu, když se vzpomíná na zemřelé. Mrzelo mě, že některé postavy v poslední sérii zmizely, jako třeba indická stážistka a pouliční prostitutka (že by vypršela smlouva?). _____ Taky mě překvapilo jak namyšleně Gervais působí. Jakoby lásku, opravdovou a jedinou v životě lásku, mohli prožít jen lidé na úrovni. Takže on, coby hlavní představitel, který samozřejmě jediný vidí svět správně, pak decentní dáma ze hřbitova a prachatý majitel novin. Zatímco vlezlý pošťák, holka z ulice nebo blbka čerstvě přijatá do novin, obtloustlý kolega … ti se mohou zamilovat i víckrát, asi že jsou povrchnější (jedinou výjimkou je feťák, který už to vzdal). Takhle Gervais staví jasnou hranici mezi lidmi z vyšší a spodní třídy a já nevím, jestli si uvědomuje, jak elitářský a namyšlený při tom je. SHRNUTÍ: Když se chceš vykašlat na celý svět a nakonec tě při životě udrží to, že na něj neustále nadáváš. (12.07.2022)

Kdybych měl najít seriálovou definici pro nádherný Hrabalův neologismus Krasosmutnění, vybral bych jednoznačně tuhle Gervaisovu lahůdku, která je smutně krásná, krásně smutná a prošpikovaná originálním humorem, který umí už snad jen on. Mockrát jsem měl pocit, že jsem nervově labilní, protože na záchvaty smíchu bezprostředně navazoval pověstný "knedlík v krku". Dostal mě. (12.10.2020)

"NADĚJE JE VŠECHNO." Zajímavá směsice přepáleného sentimentu a humoru bez mantinelů. V životě jsem neviděl materiál, kterým by to slovíčkem cunt bylo tak protkané :-) Cunt sem, cunt tam, ale vždycky tak vtipně použité, pořád dokola a neomrzí se to :-) A další obdivuhodná věc, pokaždé, když už ten sentiment a fňukání začínají dosahovat přijatelnou míru snesitelnosti, vždycky se to bezvadně shodí. 3 série, po 6 dílech, super stopáž jednotlivých epizod, nudit to nezačne a závěr je v duchu celého seriálu, ne-šťastný, melancholický, dobrý... (01.03.2023)