Policejní odznak

Ani po třech sezónách neztrácí seriál nic ze svého kouzla, postavy jsou všechny správně nedokonalé a dělají špatná rozhodnutí, za které časem nesou odpovědnost. Seriál vyniká v realističnosti a násilí, kterého je opravdu hodně a baví. Styl vyprávění je správně drsný a handy kamera atmosféře jedině pomáhá a zásahy vypadají lépe jak "Cops". Ačkoliv točená je jedna epizoda stejně jako druhá některé zápletky a zejména ty co se odehrávají na poli celé sezóny jsou poměrně strhující a často se vracíme po delší době zpět k nedořešenému případu. Seriál působí velmi uceleně a herci jsou do jednoho výborní.### Sedm sezón absolutního adrenalinu se s výborně uvěřitelnými postavami dostane pod kůži až divák doufá, že to nikdy neskončí. Celá parta "strike teamu" má charismatu na rozdávání a Chiklis je tahounem, který si rozhodně zaslouží ceny, které posbíral. Walton Goggins (Predators) není o nic horší, z něho skutečně emoce vystupují z obrazovky a je snad nejlepším seriálovým hercem poslední dekády, čím je seriál dál, tím více je cítit utrpení, stres a strach postav zdaleka nejen o odznak. ### Poslední sezóna a zejména poslední epizody jsou neskutečně procítěné, osobní a místy až nepříjemně realisticky přímé v detailech. Poslední telefonát mezi Chiklisem a Googinsem je příkladovým vyústěním seriálového dramatu a The Shield je navzdory na první pohled akčnějšímu žánru hereckým festivalem, který se nezapomene. (16.10.2010)

Dnes jsem shlédl poslední díl a musím říct, že The Shield se pro mě stává legendou v krimi seriálech. Tak jako legendární The Sopranos ukazují celý svět "tradiční" kriminální organizace s nebývalou hloubkou a syrovostí, tak The Shield dělá to samé pro jeden policejní okrsek a jednu speciální jednotku v něm sídlící. Skvělí herci (někteří nyní mnohem známější jak tehdy), skvělé postavy, obrovská dávka napětí a konstantně vysoká kvalita příběhu a celého seriálu napříč všemi sériemi. The Shield ukazuje všechny odstíny od bílé k černé, dostane se vám pod kůži, mnohé postavy si oblíbíte, pak je začnete nenávidět a pak je zase vezmete na milost, aby si vás pak mohly znepřátelit. Spirála zkorumpované party zásahového týmu se postupně s pokračujícími sériemi stahuje a zamotává a seriál skvěle postupně eskaluje svým hlavnímpříběhem napříč sezónami. Do toho spousta malých ale neméně zajímavých vedlejších linek, postav a příběhů. Mrzí mě, že už jsem vše viděl a nic dalšího není, ale bylo toho dost a bylo toho hodně a kdo žije věčně, nemůže být legendou. (04.03.2017)

Absolutní špička mezi kriminálními seriály. Každá postava má něco do sebe, není to samý Mirek Dušín, ale často se pohybují na hraně zákona, občas i za ní. Není to o tom, že 20 sérii vyšetřují ty samé případy do kola a vůbec se díly neprolínají. Naopak tady se řeší práce a život a policistů a k tomu řeší případy. Kéž by bylo víc takových seriálů a méně LA, Miami, NY, atd.... (07.06.2012)

Po shlédnutí první série jsem nevěřil vlastním očím, že mi takovýto skvělý seriál mohl takovou dobu unikat, aníž bych věděl o co přicházím, jednoduše přes svátky byl čas a chtěl jsem se kouknout na nějaký seriál, jenomže ty nové mě nebaví, tak jsem jen tak hledal a podle popisu jsem si našel Shield, říkal jsem si to zas bude nějaký seriál z policejního prostředí alá Kriminálka Las Vegas a jiné podobné. Jenomže opak byl pravdou, takhle jsem se naposled zakoukal do Prison Breaku a Lost, kde jsem taky hltal každý nový díl. I po shlédnutých 3 seriích se nehorazně bavím. Takhle jsem si něják vždy představoval seriál, tvrdý a ukazující jak to asi vypadá ve Spojených Státech a ne nějakou supermoderní vědu a celý díl o vyšetřování případu a nakonec dopadení pachatele podle vlasu, jako to je v Kriminálce. Samozřejmě je to seriál o něčem jiném. Zajímavé je, že i když hlavní hrdina, který vede zásahovku je pěkný mizera, tak jsem si ho prostě zamiloval. Všem, kteří neměli tu čest už vidět tento seriál, tak by to měli napravit. (19.04.2011)

Vic Mackey je tak trochu Chuckem Norrisem kriminálního žánru, protože neuznává žádná pravidla, krom svých vlastních, která vytváří, překrucuje, ohýbá a vůbec všelijak upravuje k obrazu svému za pochodu, a to vše jenom proto, aby dostal za mříže co nejvíce špíny, uspokojil nadřízené, pro které jsou čtvrtletní statistiky modlou, a zároveň od toho všeho držel co nejdál svoji rodinu, což ne vždy úplně jde, takže z toho tvůrci ždímají adrenalin po litrech, aby jste si uvědomili, že kvalitativně tenhle seriál rostl až do úplného závěru, který je, co se katarzního účinku týče, jedním z nejvíce zdrcujících momentů, které jsem v těchhle televizních příbězích na pokračování zažil, a celou sérii tak vypálil na post jedné z nejlepších žánrových prací vůbec. (30.08.2012)