Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Partička děcek vyrůstá na kratší, zato té horší, straně Sluneční aleje (Sonnenallee) v Berlíně; v těsném sousedství jednoho z mála přechodů mezi Východem a Západem pro německé obyvatele. Příhody těchto dětí, jejich rodin, jejich přátel ze "Západního Německa" a známých, kteří přijíždějí na návštěvu, a jednotek ostrahy východoněmecké hranice, to vše ilustruje absurditu všedního dne ve Sluneční aleji a skrze ni vlastně v celém někdejším Východním Německu. (Fary)

(více)

Recenze (47)

gabin(a) 

všechny recenze uživatele

Bezva film, s nadhledem se vrací za zeď. Opět jedna z náhodně spatřených perel. Líbí se mi víc, než Goodbye Lenin. Ke srovnání s Pelíšky určitě svádí, že je to retro, je to příběh jedné rodiny za železnou oponou, že je tam fajn maminka a že dospívání je těžký v každé době. Miluju scénu, jak maminka převáží přes čáru strýcův popel. ()

Iggy 

všechny recenze uživatele

Film mi přišel vcelku průměrný, i když poslední půlhodina byla dobrá. O hodně víc se mi ale líbila novela Thomase Brussiga Na kratším konci ulice, která je podle mě geniální. Zvláštností je, že Brussig nejprve napsal scénář k filmu a až potom se rozhodl námět upravit, rozšířit a zpracovat do novely. Trochu nechápu kritiku filmu i samotného Brussiga za glorifikaci a zkreslování (zkrášlování) časů DDR, myslím že je řečeno jasně, že léta dospívání jsou ta nejkrásnější, ať už je prožíváte kdekoli na světě. „Vzpomínky jsou pro člověka příliš velkým zdrojem blaženosti, než aby mohly věrně zachytit minulost. (…) Vytrvale uskutečňují zázrak smíření s minulostí, veškerá zášť vyprchává a měkký závoj nostalgie se snáší na všechno, co člověk kdysi vnímal ostře a bolestně.“ I když v závěrečné scéně tance v ulicích s pohraničníkem hrajícím na samopal jako na kytaru to tvůrci možná trochu přehnali. ()

Reklama

Juto 

všechny recenze uživatele

Film je svieži, vtipný a tragický, plný živého herectva, šikovného scenára a vtipných a výrečných dialógov. Je to príbeh o dospievaní v znepokojujúcom prostredí, ktoré nie je prinajmenšom svetom príležitostí. Túžba po niečom tak prirodzenom, že je to o jedinej veci, pre ktorú žijete (či už je to nový rockový album, dievča, do ktorého ste sa zamilovali, alebo niečo iné), vzostup idealizmu proti kultúre, strate nevinnosti. 7/10 ()

J.Mayen 

všechny recenze uživatele

Jedna hvězdička z úcty k naší němčinářce z Mnichova,která nám pustila film místo výuky, rád bych hodnotil odpadem, protože jak popsal Siegmund, opravdu dělat si legraci z nečoho co takto ve skutečnosti nikdy nevypadalo nebylo vtipný, herci přehrávali, nebyli vtipný ani trochu, celkem vydařeně zobrazeno retro,ale to je asi tak všechno. S českýma filmama bych vůbec nesrovnával, není důvod. ()

berg.12 

všechny recenze uživatele

Víte, že Drážďany díky své poloze v ďolíku byly snad jediné velké východoněmecké město, které nechytalo západní televizi a tamní obyvatelé byli tak pokládáni za balíky a "město nevědomých"? Poznáte podle akcentu Sasíka od Berlíňáka? Jestli ne, tak vězte, že spousta dalších drobností vám určitě unikla. Není to sice žádné veledílo, tváří se to hodně televizně, ale tahle komedie si na nic nehraje a o to víc může jako exkurz k dederákům pobavit. Jinak malá reakce na ten nesmysl, co napsal Abdul, německou sebereflereflexi jim můžeme závidět, protože na rozdíl od té naší se nesestává pouze z podobných "Pelíšků". ()

Galerie (8)

Zajímavosti (4)

  • Dátum uvedenia tohto filmu, 7. október 1999, bol presne dňom 50. výročia založenia Nemeckej demokratickej republiky. (MikaelSVK)
  • Filmovalo sa v Berlíne a Babelsbergu, v rozmedzí od 1. septembra do 28. októbra 1998. (MikaelSVK)
  • Režisér Leander Haußmann tvrdí, že film není natočen podle románu „Na kratším konci ulice“ od Thomase Brussiga. Podle režiséra napsali scénář Brussig, Detlev Buck a on dohromady a Brussig psal svůj román až poté. (zuza99)

Reklama

Reklama