Eastie Boys

Film je svieži, vtipný a tragický, plný živého herectva, šikovného scenára a vtipných a výrečných dialógov. Je to príbeh o dospievaní v znepokojujúcom prostredí, ktoré nie je prinajmenšom svetom príležitostí. Túžba po niečom tak prirodzenom, že je to o jedinej veci, pre ktorú žijete (či už je to nový rockový album, dievča, do ktorého ste sa zamilovali, alebo niečo iné), vzostup idealizmu proti kultúre, strate nevinnosti. 7/10 (18.12.2017)

Bezva film, s nadhledem se vrací za zeď. Opět jedna z náhodně spatřených perel. Líbí se mi víc, než Goodbye Lenin. Ke srovnání s Pelíšky určitě svádí, že je to retro, je to příběh jedné rodiny za železnou oponou, že je tam fajn maminka a že dospívání je těžký v každé době. Miluju scénu, jak maminka převáží přes čáru strýcův popel. (22.03.2010)

Tímto filmem jsem nesmírně zklamán. Od začátku do konce to je nesmysl. Údajná komedie není úsměvná, ale je jen k smíchu respektive k pláči. Tak, jednoduše a snadno, jak se autoři filmu snažili ukázat, to v Berlíně v hraničním pásmu nikdy nevypadalo. A tak si zmatečný film trapně snaží dělat legraci z něčeho, co nikdy neexistovalo. (Pátek 14.05.2010) (14.05.2010)

slušná a vcelku zábavná komedie /např. scéna s drogovou párty/, trochu se vezoucí na vlně nostalgie, která musela v 90-tých letech zákonitě zaplavit všechny země bývalého východního bloku. za filmem good bye lenin toto dílo lehce pokulhává, protože nešlo ve zobrazování jednotlivých ikon a fenoménů komunismu tak daleko a do hloubky. nicméně příběh jedné berlínské ulice, jež je rozdělena státní hranicí, ba co víc, hranicí mezi dvěma nepřátelskými světy, nabízí bezpočet vtipných situací. a za závěrečnou scénou se spontánním happeningem a hlubokým protiválečným poselstvím, by se nemusel stydět ani kdejaký režisér amerických muzikálů z 50-tých let. (12.06.2004)

Na mých toulkách německou kimentografií jsem opět ocitl v kultovní Sluneční uluici v rozděleném Berlíně, abych si prožil další retro příběh. Musím říct, že tohle bylo dost možná nejlepší retro, co jsem kdy viděl. Originálně napsaný scénář, dokonalé prolínání žánrů a neuvěřitelná pohoda z filmu doslova září a pro nás kluky ještě super bonus v podobě debutující krásky Teresy Weißbach na ních bych se tady vydržel koukat ještě dalších 20 hodin. Obávám se, že Leander Haußmann má sindrom "Hřebejk" svou prvotinou si sám sobě nasadil laťku tak vysoko, že už jí asi nikdy nepřekoná, v každým případě za tenhle kousek, který mně neskutečně zpříjemnil nedělní večer má mé velké doživotní díky, ale jelikož jsme na csfd, tak se neděkuje, ale hvězdičkuje. (21.03.2018)